Praha - V rámci konferenčního cyklu České křižovatky evropských dějin a 90. výročí od založení Československé republiky začala dnes v Senátu dvoudenní mezinárodní konference 1918: Model komplexního transformačního procesu. Odborníci a vědci chtějí vyvolat novou diskusi o charakteru a efektivitě transformačních procesů, jež s touto historickou událostí souvisely. Podobnému zkoumání budou podrobeny i další tři osmičková výročí.
Konference není jen historická, přítomni jsou i badatelé jiných oborů. Mezi účastníky je také 15 vědců a odborníků především ze střední Evropy, ale například i z Francie. Akci doprovází několik dalších projektů. Ve foyer Akademie věd ČR na Národní třídě byla otevřena krátká výstava o oslavách 28. října.
Hlavním přínosem konference je posoudit, jakým způsobem probíhal mechanismus přechodu moci v roce 1918 a především, jakým způsobem s nově získanou mocí politická reprezentace naložila. Účastníci se zaměří i na změnu myšlení lidí, kteří se s parlamentní demokracií sžili poměrně rychle. Zásadní je přitom konfrontace pohledů českých i zahraničních odborníků, převážně historiků, ale i filozofů, sociologů, literárních vědců nebo historiků umění na danou problematiku.
„Pokoušíme se i o srovnání v geografickém a chronologickém rámci. Převrat se srovnává s podobnými událostmi, které předcházely, nebo následovaly, například roky 1848, 1948, ale i 1989. Zaměřuje se i na okolní státy. Proto přijela i řada badatelů z Evropy,“ řekl ČT ředitel Masarykova ústavu Akademie věd ČR Ivan Šedivý.
Šance, na kterou se čekalo desetiletí
Poslední měsíce monarchie roku 1918 byly šancí, která předtím desetiletí nebyla a dlouhá desetiletí potom nastat nemusela. „Byl to mimořádný moment, kdy byla monarchie na konci svých sil a česká společnost byla na uchopení vlastní státnosti dokonale připravena,“ vysvětlil Luboš Velek z Masarykova ústavu AV ČR.
Podle Dušana Kováče ze slovenské Akademie věd byl rok 1918 pro slovenskou společnost mnohem důležitější než pro společnost českou. V některých regionech ani neexistovalo národní vědomí. „Vznikem Československa vznikly poprvé i administrativní hranice Slovenska a tím i velká šance doformovat slovenskou společnost jako moderní evropský národ,“ dodal.
