Praha/Oslo – Adopce svých dětí se stále více obává Eva Michaláková, které norské úřady téměř před čtyřmi lety odebraly oba syny. Jednání o případné trvalé adopci chlapců, kteří zatím setrvávají u pěstounů, norskými rodinami začalo v úterý, zatím je bez výsledku. Eva Michaláková však v rozhovoru pro ČTK upozornila, že vztahy mezi ní a potomky ochladly. Děti už ji oslovují křestním jménem, a ne „mámo“. Podle norského velvyslanectví norská sociální správa v rodině ale nezasáhla bezdůvodně, pěstounská péče byla nutná a stav hochů se v ní zlepšil.
„Norské úřady se snaží udělat všechno pro to, aby děti byly dány do adopce. Veškeré překážky, bariéry, to, že mi neumožní se s nimi bavit o našem společném životě, fotit je, říct jim, že je mám ráda, obejmout je, to mezi námi způsobuje propast, která se časem víc a víc prohlubuje,“ řekla ČTK v telefonickém rozhovoru Michaláková. Podobně se vyjádřila také senátorka a zakladatelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová, která v České televizi vyjádřila přesvědčení, že Norsko děti vrátit nechce.
Eva Michaláková popsala, že v prvním roce po odebrání dětí, které zdůvodnil Úřad pro ochranu dětí podezřením ze sexuálního zneužívání a týrání, byla všechna setkání se syny, která měla povolená, srdečná. „Děti se ptaly, kdy půjdou domů. Kreslily mi obrázky a nosily květiny, mám to schované,“ popsala Michaláková. Dnes již je situace docela jiná a děti ji již ani neoslovují jako maminku. „Těsně po odebrání mi děti normálně říkaly 'mámo'. Sociální služba se ale podivovala nad tím, že mi tak říkají a nevědí, jak se jmenuji. Teď mi říkají 'Evo'. To je nepřirozené,“ řekla. Dodala, že vánoční dárky pro syny se jí dnes vrátily poštou nerozbalené.
V průběhu soudních řízení, kdy soudy potvrzovaly rozhodnutí dítě odebrat a Eva Michaláková se stále odvolávala, byl kontakt matky s dětmi omezován. Zprvu probíhala setkání každý týden, později pouze čtyřikrát za rok, v poslední době pouze dvakrát ročně. Podle poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09), která je s matkou odebraných bratrů v kontaktu a spolupracuje s ní, měla Eva Michaláková kontakt s dětmi na rok a půl zcela zakázán, změnu přineslo až úspěšné odvolání k soudu. Zatímco matka se podle ní nadále odvolávala a dosáhla alespoň částečného obnovení styku s dětmi, otec v té fázi rezignoval, platí proto pro něj rozhodnutí o úplném zákazu. Rodiče odebraných chlapců jsou rozvedení, údajně kvůli tlaku norského úřadu.
Podle norského velvyslanectví se sociální služba snaží umožnit dětem klidné dětství a zdravý vývoj. Ambasáda tvrdí, že si odpovědné instituce vyslechly vyprávění chlapců o situaci v rodině a jednání rodičů. Podle informací braly v potaz částečně i český způsob výchovy, proto přehlédly výchovné plácnutí, ke kterému se rodiče přiznali, ale v Norsku je zákon zakazuje.
Eva Michaláková míní, že je za případem nedorozumění. Před pár lety prý její synové neuměli ještě tak dobře norsky. Soud k některým výslechům chlapců ani nepřihlédl, protože otázky byly příliš návodné, popsala.
Co považují norské úřady za problematické chování rodičů:
Andrej Ruščík, český novinář žijící v Norsku, popsal pro ČT chování, které je v zemi při výchově dětí – na rozdíl od Česka – považováno za problematické a může na rodinu přilákat pohled Barnevernetu – Úřadu pro ochranu dětí.
První dvě pravidla jsou zakotvena v zákoně:
- Žádné fyzické tresty: To, o čem česká společnost diskutuje, Norové vidí jako jednoznačné riziko. „To znamená nikdy neudeřit, nikdy nedržet za ruku způsobem typu pevný stisk za ruku,“ popsal Andrej Ruščák.
- Osočování a deptání dítěte: Norsko zákonem zakazuje psychicky shazovat dítě. „Že se k ničemu nehodí, že je hloupé. To je typický případ psychického týrání,“ upozornil Andrej Ruščák.
Další pravidla v norských zákonech sice nejsou zakotvená, přesto je tamní společnost bere za platné normy:
- Nezdravá strava: V některých částech Norska je nutné pečlivě dbát na stravu dětí. Problematické jsou především sladkosti, podle Andreje Ruščáka není v některých případech možné dát je dětem k svačině do školy, pokud to zakáže školská rada.
- Pití na veřejnosti: Zájem Barnevernetu může přitáhnout také alkohol. Na jeho pití platí v Norsku přísné společenské normy. K podezření, které platí i pro děti turistů, může vést i pití piva k obědu v přítomnosti dítěte.
Děti jsou u pěstounů téměř čtyři roky
Norský Úřad pro ochranu dětí odebral Michalákovým syny v květnu 2011. Policie později upřesnila, že rodiče vyšetřovala kvůli trestním oznámením, že dětem ukazují pornografické materiály a fyzicky je týrají. V obou případech bylo trestní oznámení odloženo, ačkoli matka přiznala, že syny výchovně plácla, což je v Norsku zakázáno zákonem. O údajném trestním oznámení kvůli pohlavnímu zneužívání policie podle dopisu, který zaslala matce dětí Evě Michalákové, nic neví. Ačkoli policie všechna trestní oznámení odložila, děti se rodičům nevrátily, naopak v únoru 2012 zbavily norské úřady Michalákovy práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině. Matka dětí neuspěla se stížnostmi u norských soudů ani Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Loni v prosinci zaslalo české ministerstvo zahraničí svému norskému protějšku kvůli odebraným dětem diplomatickou nótu. Premiér Bohuslav Sobotka již dostal odpověď, norský Úřad pro ochranu dětí je podle něj připraven ke spolupráci s českým Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Podle europoslance Tomáše Zdechovského se bude situací české rodiny zabývat také norský parlament.
Na včerejším jednání matky se zástupci norského Úřadu pro ochranu dětí, kterého se zúčastnili také její právní zástupci a poslankyně Chalánková, se poprvé objevilo téma trvalé adopce chlapců norskými rodinami. Žádný výsledek zatím nemělo, zato však zástupci úřadu matku informovali, že si starší chlapec přeje zkrácení vzájemných schůzek na 15 minut, zatímco mladší – který je vychováván v jiné rodině, odděleně od sourozence – se chce s matkou setkávat pouze současně s ním. Matka s omezením souhlasila.
