Praha - Imunoložka Blanka Říhová a matematik Aleš Pultr převzali v pražském Karolinu od Učené společnosti ČR medaile za zásluhy o rozvoj vědy. Profesorka Říhová byla oceněna za významné objevy v imunologii v oblasti směrovaných polymerních léčiv, profesor Pultr za mimořádné výsledky v teorii matematických struktur.
Sedmdesátiletá Říhová je jednou z nejuznávanějších osobností české vědy. „Strašně mě těší, že si této práce někdo všiml, samozřejmě ale to není práce moje, nýbrž celé laboratoře. V biologických vědách je to vždy práce týmu,“ uvedla Říhová. Od roku 1964 působí v oddělení imunologie Mikrobiologického ústavu AV ČR. Její laboratoř se zaměřuje na výzkum směrovaných polymerních léčiv vhodných především pro léčbu nádorů, je i úspěšnou pedagožkou.
Blanka Říhová:
„Náš přínos vidím v tom, že při terapii polymerními směrovanými léčivy, tedy léčivy šetrnými k pacientům, se současně stimuluje imunitní systém, který podporuje a urychluje léčbu. (…) Z každé medaile máme vždy hroznou radost, protože to znamená, že si někdo té práce všimnul a ocenil ji, ty hodiny a hodiny, sobot, nedělí, večerů.“
Čtyřiasedmdesátiletý Pultr patří k mezinárodně uznávaným českým matematikům. Kromě četných zahraničních pobytů celý život působil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Jeho dílo zahrnuje různé oblasti abstraktní matematiky - teorii kategorií a struktur, kombinatoriku a teorii grafů a topologii, které se uplatňují i v jiných oborech.
Mezi oceněné rozdělila Učená společnost 400 tisíc korun
Učená společnost udělila ceny také dalším téměř dvaceti mladým vědcům, pedagogům a studentům. V kategorii středoškolský student putovaly ceny studentským projektům často zaměřeným na biologii a chemii. „Úroveň prací je poměrně vysoká, skutečně to vytváří velmi vhodné předpoklady k tomu, aby potom dál vědecky pracovali,“ uvedl předseda Učené společnosti Petr Pokorný a zároveň kladně ohodnotil kolektivní práci studentů českobudějovického Gymnázia J. V. Jirsíka na téma soužití Čechů a Němců ve 40. letech minulého století.
Ceny dostali i pedagogové za podporu zájmu o vědu a výzkum na středních školách. Ocenění získal například Peter Krupka, ředitel Gymnázia v Brně-Řečkovicích, za vyhledávání a podporu mladých vědeckých talentů. I z jeho školy si převzala cenu jedna ze studentek. Sedmdesátiletého matematika Josefa Kubáta, který byl středoškolským pedagogem na Pardubicku, ocenila Učená společnost za jeho dlouholetou intenzivní pedagogickou činnost.
Cenu za významný výsledek tvůrčí práce v badatelském nebo cíleném výzkumu udělila Učená společnost v kategorii mladý vědecký pracovník přírodovědci Marku Eliášovi z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Eliáš zkoumá diverzitu a taxonomii jednobuněčných řas, se spolupracovníky popsal již pět nových rodů a sedm dříve neznámých druhů.
Učená společnost je nezávislým občanským sdružením významných českých vědců. Do rozpočtu přispívají sponzoři, Akademie věd a členové. Kvůli neochotě sponzorů má ale sdružení v poslední době velké problémy peníze na ceny vůbec získat.
V této kategorii získal cenu i chemik Martin Lamač z Oddělení syntézy a katalýzy v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který přispívá k rozvoji teoretické chemie. Oceněn byl za vývoj nových organokovových katalyzátorů metalocenového typu.
Česká věda je stále podfinancovaná, v rámci EU se Česko řadí k podprůměru. Z údajů Českého statistického úřadu dokonce vyplynulo, že firmy dávají v Česku na vědu více peněz než stát. Podle imunoložky Říhové se situace zhoršuje. „Z mé osobní zkušenosti musím říct, že nám peníze jdou od roku 2006 velmi rychle dolů. To, co jsme měli jako laboratoř v roce 2006, nemáme nyní ani omylem,“ uvedla ve Studiu ČT24 Říhová.
Například teoretická věda se dnes financuje jen z Grantové agentury ČR, zatímco dříve mohli vědci žádat o podporu pět či šest agentur včetně agentury Akademie věd ČR, která dnes už neexistuje. „My dnes můžeme žádat jen v jedné agentuře, kde úspěšnost je něco kolem 15 procent, takže je to složité,“ uzavřela Říhová.
