Přesně za tři měsíce začínají volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Podle nejnovějších předvolebních průzkumů mají největší podporu hnutí ANO společně s koalicí Pirátů a Starostů. Následuje je koalice Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Kampaň již některé strany podle politologů začaly, neopírá se ale příliš o program.
„Předvolební kampaň zatím probíhá dost asynchronně, Přísaha a koalice Spolu už ji začaly, ale hnutí ANO ještě kampaň nezačalo,“ popisuje politolog z Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni Lukáš Valeš.
Jako na zahřívací se na kampaň dívá také politický analytik Lukáš Jelínek. „Andrej Babiš identifikoval svého hlavního soupeře v Pirátech a snaží se připomínat všechny jejich skutečné i neskutečné hříchy,“ říká politolog. Ti, kteří to potřebují, podle něj kampaň už spustili. Míní tím především hnutí ANO. Na rozdíl od názoru Valeše ale každá strana využívá jinou taktiku.
„Vždycky tady budou voliči, kteří mají pocit, že je potřeba dát věci do pořádku a že to ti stávající mocní nedělají,“ reaguje pak Jelínek na popularitu hnutí Přísaha a jejich protikorupční rétoriku.
„Některé strany to budou brát více marketingově, některé to budou brát více ideologicky. Hnutí ANO je komunikačně zdatné, má dobrý marketing a ostatní strany cítí tlak, že se mu musí vyrovnat. Uvidíme, jak na to budou naskakovat a hledat témata mezi voliči ve veřejném mínění, a nikoliv tam, kde to bylo dřív běžné, v hodnotových zázemích stran,“ čeká politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Otto Eibl, který se zaměřuje na politický marketing.
Všímá si také, že oproti předchozím volbám se více šíří lži a dezinformace například prostřednictvím řetězových e-mailů, které mohou některé straně uškodit. „Proti takovému typu kampaně, takovému typu dezinformací se velmi těžko brání, to je prakticky nemožné,“ říká Eibl.
Podle politologa Jana Kubáčka je dosavadní kampaň „čajíček“. „Září bude mnohem náročnější, tvrdší, bude to založené na lídrech, kteří se budou snažit odradit potenciální voliče svých soupeřů. Připravme se na hodně emoční, vyhrocenou, černou kampaň,“ předpokládá Kubáček.
Programová bída
Po programové stránce je podle Valeše zatím kampaň smutná. „Strany téměř nepředstavují priority, řada těch letáků spíše připomíná supermarkety, cílí na osobnostní témata, ale velmi málo se dozvídáme o programu. Chybí nám jasná vize České republiky po volbách nebo odpověď, kdo zaplatí ten více než bilion korun, který Česká republika zaplatila za covid a jeho následky,“ myslí si Valeš.
I přesto, že se lidé ne vždy rozhodují podle programu stran, tak je to nyní dle Valeše obzvlášť důležité, protože Česká republika stojí na křižovatce. „Kromě velké zátěže pro veřejné finance je tady otázka digitalizace, jak se popereme se 'Zeleným údělem', jestli budeme i nadále spoléhat na politiku montoven a nízkých mezd,“ vyjmenovává Valeš.
Jaké konkrétní kroky chtějí po volbách jednotlivé strany dělat, se téměř od žádné dle politologa nedozvídáme. K tomu se přiklání i Jelínek, podle kterého jsou politici rezervovaní například k tématům daní, aby nemuseli po volbách měnit názor kvůli případné koalici.
Jako strategické před volbami vidí Jelínek i téma snížení důchodů komunistickým funkcionářům. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka je navrhl snížit exponentům komunistického režimu v Československu. Lidem, kteří působili ve stanovených funkcích, například ve vládě, v Ústředním výboru Komunistické strany Československa nebo ve zpravodajských službách, by se tato doba nezapočítávala do důchodu jako takzvaná doba pojištění.
Souboj o čelo
„Hnutí ANO zastavilo propad, ukázalo se, že podle voličů nezvládalo koronakrizi, to už je minulostí,“ popisuje Valeš. Voliči mohou ocenit vládní přesun prostředků k seniorům, naopak u opozičních stran si více všímají, co doopravdy chtějí. „Pirátům velmi ublížily zájmy o LGBT témata, přílišná vstřícnost vůči Bruselu, což český volič neocení. Je tam i otázka progresivního zdanění nemovitostí,“ vyjmenovává politolog.
Trend ztráty preferencí koalice Pirátů a Starostů a naopak posilování ANO uvádí i analytik Kantar CZ Pavel Ranocha. „Koalice ztrácí zejména na pirátské straně, výrazný tlak je ze strany nejenom Andreje Babiše. Piráti nyní odrážejí útoky a kampaň začnou zřejmě až později,“ myslí si Ranocha.
Pirátům se podle analytika podařilo ve volbách v roce 2017 přilákat k urnám mladé voliče. Jejich ochota jít volit později klesla, v posledních měsících ale zase stoupá.
Role malých stran
ANO mohou podle Valeše voliči brát jako osvědčenou alternativu vůči novým koalicím. Pokračuje pak trend oslabování ČSSD a KSČM. „Na nějakých 90 procent je se sociální demokracií amen. Strana není důvěryhodná, kolikrát odcházela z vlády a pak zůstala, kolikrát byla ponížena nejmenováním ministrů. ČSSD jen přihlížela snížení daně z příjmů. Lidé straně nevěří,“ analyzuje Valeš.
„Velmi výraznou roli pro sestavování vlády bude hrát, jestli se přes pět procent přehoupne Přísaha, KSČM a ČSSD. Pokud by se tam dostaly všechny tři, tak hypotetická koalice Spolu s Piráty a Starosty by měla velký problém dostat se přes hranici 101 poslaneckých hlasů,“ předpokládá analytik Ranocha.
„Často výsledky bývaly jiné, než ukazovaly volební modely ještě měsíc předem, může se stát naprosto cokoliv. Letos budou volby hodně záležet na momentální epidemické situaci, jestli ji vláda z pohledu října 2021 zvládla. Do té doby budeme sledovat přetahování stran,“ avizuje Jelínek. Klíčovými aktéry v čele bude podle něj hnutí ANO, koalice Pirátů a Starostů a koalice Spolu.
Provázanost oblíbenosti ANO s řešením epidemie koronaviru zmiňuje i Ranocha. „Do této chvíle to vypadá, že preference ANO kopírují, jak závažná je situace v zemi. Začaly klesat už na podzim a další ránu dostaly v únoru a březnu. Nyní rostou zpátky,“ popisuje Ranocha.
Podle politologa Jana Kubáčka ale voliči nebudou posuzovat v souvislosti s epidemií koronaviru pouze vládní strany, ale také plán na případné další zvládnutí krize od opozice.
Drama bude pokračovat i po volbách a záležet bude na vyjednávání jednotlivých stran a koalic, protože nejspíše bude hodně variant složení budoucí vlády, uzavírá Jelínek.
- Kandidující uskupení mohou podle zákona o sdružování v politických stranách na kampaň vynaložit maximálně 90 milionů korun.
- Nejvíce zatím vynaložila SPD, a to zhruba 37 milionů korun. Podle mluvčí hnutí Barbory Zeťové počítá hnutí s celkovými náklady 50 milionů korun, v tuto chvíli tak vyčerpala přibližně tři čtvrtiny. „SPD začalo volební kampaň už v lednu, a to hlavně s výdaji na billboardy, volební noviny, plakáty a sociální sítě,“ komentuje.
- Plný rozpočet hodlá využít koalice Spolu, která už utratila více než třetinu, konkrétně přes 33 a půl milionu korun. Ta nejvíce zatím investovala do propagačních předmětů, outdoorové kampaně, on-line inzerce a pronájmu aut do kampaně.
- Z transparentních volebních účtů vyplývá, že například koalice Pirátů a STAN utratila přibližně 18 milionů a sedm set tisíc korun. Sociální demokraté se pohybují ve výdajích na kampaň na osmi milionech a šesti stech čtyřiceti tisících korunách. Komunisté vynaložili necelé čtyři miliony a sto osmdesát tisíc korun a hnutí Přísaha přibližně tři a čtvrt milionu korun.
- Hnutí ANO zatím podle transparentního volebního účtu vynaložilo na kampaň kolem tří milionů korun. Ve výdajích ovšem zatím hnutí neuvedlo částku vynaloženou na dopisy občanům. Na volebním účtu ANO se vyúčtování podle premiéra a šéfa hnutí Andreje Babiše objeví, až bude faktura za náklady spojené s dopisem zaplacena. „Dopis jde na náklady hnutí ANO. Je to řádově kolem šesti milionů korun,“ uvedl Babiš při čtvrtečních interpelacích v Poslanecké sněmovně.
