Praha – Tramvajová trať na pražském Václavském náměstí byla němým svědkem dějinných zlomů, ale především celých 96 let sloužila lidem, kteří chtěli cestovat mezi dolní a horní části dlouhého náměstí. Poprvé tam Pražany svezla tramvaj tažená koňmi v roce 1884, od roku 1900 už cestující jezdili elektrickými vozy. Václavské náměstí bylo od začátku století významným tramvajovým uzlem. Potom ji město zrušilo, pod zemí vznikla nová trať metra a po dvouletém souběžném provozu musely tramvaje ustoupit.
Ukázalo se ale, že metro je nedokáže zcela nahradit – chybí zastávka uprostřed náměstí, cesta z nástupiště metra na povrch je navíc tak dlouhá, že se často ani nevyplatí. Občas se proto hovoří o obnovení tramvajového provozu v délce Václavského náměstí, zatím ale lidé musí pod zem nebo pěšky.
Tramvaje se na Václavském náměstí – tehdy známém jako Koňský trh – objevily vzápětí poté, co první z nich vyrazily do pražských ulic. Trať koňské dráhy vedla přes Můstek, náměstí však pouze křížila. Podélná trať, která na Můstku od té původní odbočovala, se otevřela v roce 1884. Uprostřed náměstí se křížila s další tratí, která vedla Vodičkovou a Jindřišskou ulicí. Pozoruhodné je, že za celých 96 let existence trati nevznikla vzájemná spojka, nikdy tak nemohla tramvaj projet například z Vodičkovy na Můstek.
Podoba trati se postupně měnila. Zprvu byly obě její koleje od sebe vzdáleny asi deset metrů, v roce 1895 proběhla první rekonstrukce a koleje se přiblížily ke krajům náměstí, už je dělilo téměř dvacet metrů. Při elektrizaci o pět let později se ale koleje opět přiblížily. V roce 1927 konečně vzniklo vyvýšené těleso uprostřed náměstí, obě koleje se tak konečně ocitly vedle sebe. Vzdalovaly se pouze u sochy svatého Václava, kterou objížděly. Další úpravy už byly drobnější, například v roce 1947 vznikly nad Můstkem tzv. rozřaďovací koleje, které se dodnes dochovaly u Letenského tunelu a pomohly ke zrychlení provozu tramvají, z nichž některé odbočovaly doprava, jiné doleva.
Již po otevření první trati metra v roce 1974 byl zřejmé, že vedení města, kde vznikaly tramvaje pro celý východní blok, uvažuje o postupné likvidaci tramvajového provozu. Tramvaje zmizely z Mezibranské ulice, kam vedla trať původní koněspřežné dráhy z Václavského náměstí, a nadále se jezdilo pouze do Vinohradské. V roce 1978 se otevřela druhá trasa podzemní dráhy, která vedla i pod Václavským náměstí, metro zastavovalo u Národního muzea a na Můstku. Tramvaje pak sloužily už jenom dva roky. Poslední souprava linky 29 s cestujícími projela po délce náměstí 13. prosince 1980 v 5 hodin ráno. Následoval ji ještě tramvajový pluh, který očistil kolejnice. Bylo to zbytečné, další tramvaj dodnes nepřijela.
Po zastavení provozu se tramvajové síti dostalo alespoň malé náplasti v podobě spojky z Vinohradské ulice do Škrétovy.
Koleje na Václavském náměstí ještě zůstaly. Na rozdíl například od ulice Na Florenci, kde zbytky kolejnic jsou k vidění dodnes, ale nezůstaly ležet ladem a v roce 1982 byly vytrhány. Nahradily je okrasné záhony a lavičky, kde si mohou lidé sednout a relaxovat uprostřed kolon aut, které jsou dnes jediným dopravním prostředkem běžným na Václavském náměstí.
V červenci 1985 byla elektrická doprava zastavena také v ulicích Na Příkopě a 28. října, kde nově vznikla pěší zóna. Tramvaje ale zůstaly zachovány mezi Vodičkovou a Jindřišskou ulicí. Živou vzpomínkou na někdejší čilý tramvajový provoz na Václavském náměstí jsou dvě zaparkované historické tramvaje, které slouží jako kavárna.
O obnovení tramvajového provozu v délce Václavského náměstí se často hovoří. „Jsme připraveni k zavedení tramvajové trati jako přinejmenším alternativního krizového řešení v okamžiku, kdy dojde k nějakému karambolu v ulici Ječná, tak aby nebyla paralyzovaná městská doprava,“ řekl v roce 2009 tehdejší primátor Pavel Bém (ODS). „Já patřím ke skupině, která by tam ráda tramvaje znova viděla,“ uvedl vedoucí archivu pražského dopravního podniku Pavel Fojtík. Během povodní si veřejnost poprvé uvědomila, že chybí povrchové spojení v centrální části Prahy, doplnil Fojtík.
