Svědectví z Ostravy 2017: K nebi se valil hustý tmavý dým. A potom zase a znovu

Deset až dvanáct tisíc lidí ročně umře v Česku předčasně kvůli znečištěnému ovzduší. Ztrátu, kterou škodliviny v ovzduší vlivem na zdraví způsobují české ekonomice, vyčíslila Světová zdravotnická organizace na sedm procent HDP. To je o dvě procenta více, než kolik Česko vydává na školství. A právě Ostrava, kde v uplynulém týdnu WHO o dopadech životního prostředí na zdraví lidí jednala, patří k městům s nejvíce znečištěným ovzduším v Evropě. Web ČT24 přináší konkrétní svědectví o ovzduší v Ostravě, které zaznamenal jeden z obyvatel tohoto města. A také reakce úřadů, jež tam na ochranu životního prostředí dohlížejí.

Je pondělí 6. ledna 2017, dvacet minut po desáté hodině dopoledne a z areálu společnosti OKK Koksovny v Ostravě-Přívoze se valí oblaka tmavého dýmu. Emise se rozptylují do okolí. Svědek události Martin Kuchař, který pracuje ve firmě sídlící naproti koksárně, natáčí koksárenský areál mobilním telefonem.

„Pracovali jsme s kolegy v kanceláři a všimli si, že se oblak snáší k zemi a zamořuje okolí. V tu dobu byl poměrně nízký tlak, takže se ten mrak nerozfoukal do výšky, jako obvykle,“ popsal situaci Martin Kuchař. Krátce poté publikoval video na svém Facebooku a během týdne nasbíral ten záběr padesát tisíc zhlédnutí.

Pokud se opakovaně nad koksárnami objevuje oblak, pravidelně je tam cítit zápach, je to šokující. Takhle to přece ve 21. století nemůže fungovat.
Miroslav Šuta
lékař

Ze závěrů Světové zdravotnické organizace je zřejmé, že znečištěné ovzduší se projevuje nejvíce onemocněním srdce a cév. Způsobuje vysoký krevní tlak, infarkty myokardu, mozkové mrtvice.  V nejvíce znečištěných lokalitách na Ostravsku je úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v důsledku špatného ovzduší asi o třetinu vyšší, než je průměr České republiky.

Nové studie, které na Ostravsku připravuje výzkumný tým Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, dokazují, že znečištění ovzduší snižuje imunitu lidského organismu, tedy zvyšuje výskyt infekčních nemocí. Ovlivňuje ale také vývoj mozku. Vědci prokázali, že děti ve věku pět až sedm let, vystavené podobným koncentracím škodlivých látek jako na Ostravsku, vykazují nižší IQ, menší paměť a schopnost učit se.

Schváleno krajským úřadem

Jednalo se o provozní, i když poruchový stav, se kterým počítá platný provozní řád koksovny schválený Krajským úřadem Moravskoslezského kraje v rámci vydaného integrovaného povolení,“ uvedla k události z 6. ledna 2017 pro web ČT24 Česká inspekce životního prostředí.

„Při této krátké události došlo k úniku surového koksárenského plynu, resp. spalin, z jeho hoření při styku se vzduchem. Z velmi krátké délky trvání výronu a jeho charakteru lze odborným odhadem určit, že se jednalo o bezvýznamné množství z hlediska potenciálního ohrožení kvality ovzduší,“ sdělili inspektoři.

Nahrávám video
Z velmi krátké délky trvání výronu a jeho charakteru lze odborným odhadem určit, že se jednalo o bezvýznamné množství z hlediska potenciálního ohrožení kvality ovzduší.
Česká inspekce životního prostředí

Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který velkým průmyslovým podnikům na Ostravsku vydává integrované povolení, vyhodnotil událost takto: „Samozřejmě nejsou takové stavy z hlediska ochrany ovzduší vůbec žádané. Nicméně je třeba konstatovat, že se jedná o nestandardní stav, jehož příčinou byla porucha čerpadla hydroinjektáže. Danému stavu nelze úplně zabránit,“ vysvětlilo hejtmanství událost z videa.

„Provozní řád, který je součástí integrovaného povolení, ošetřuje všechny možné poruchy a havárie s cílem, aby daná porucha nebo havárie byla v co nejkratší době odstraněna a došlo k navrácení do původního stavu. Můžeme konstatovat, že se během několika minut taky tak stalo, což potvrzuje i přiložený videozáznam,“ stojí dále ve stanovisku krajského úřadu.

Společnost OKK Koksovny sídlí v Ostravě ve vzdálenosti vzdušnou čarou asi kilometr od centra města a řadí se k největším výrobcům koksu v České republice. V komentáři propagačního videa na svých webových stránkách uvádí, že při výrobě koksu dochází k chlazení žhavého koksu vodou, během kterého vystupuje do ovzduší jen nekontaminovaná vodní pára.

„K událostem, při kterých uniká do ovzduší koksárenský plyn, dochází v provozech naší společnosti ojediněle. Zpravidla vlivem poruchy,“ odpověděl webu ČT24 Ivo Bárta, který má ve firmě OKK Koksovny v kompetenci ochranu životního prostředí.

Svědek: Dvakrát, třikrát týdně

Pracovali jsme s kolegy v kanceláři a všimli si, že se oblak snáší k zemi a zamořuje okolí. V tu dobu byl poměrně nízký tlak, takže se ten mrak nerozfoukal do výšky, jako obvykle.
Martin Kuchař

Česká inspekce životního prostředí i samotné koksovny ve svých vyjádřeních uvádějí, že 6. ledna 2017 došlo k ojedinělé poruše, která byla následně odstraněna. Podobné stanovisko vydal i Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Dne 13. ledna ovšem zachytil Martin Kuchař ze své kanceláře v sousedství společnosti OKK Koksovny v Ostravě-Přívoze podobné záběry a 20. ledna natočil takové video znovu.

„Tím, že jsme na daném místě již od června 2016, zvykli jsme si na to. Podobné mraky či hnusy běžně netočím, i když jejich frekvence je poměrně častá,“ sdělil Martin Kuchař. „Místo, ze kterého je to natočené, je má pracovní židle, takže mám ten výhled denně na očích. Oblaky podobného charakteru vycházejí s různou frekvencí z různých míst přibližně dvakrát až třikrát týdně.“

Nahrávám video

Lékař a účastník ostravské konference Mezinárodní zdravotnické organizace Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví se negativními účinky znečištěného ovzduší na lidský organismus dlouhodobě zabývá a během posledních let opakovaně naměřil v Ostravě mimořádně vysoký obsah ultrajemných částic také v okolí společnosti OKK Koksovny v Přívoze.

Provozní řád, který je součástí integrovaného povolení, ošetřuje všechny možné poruchy a havárie s cílem, aby daná porucha nebo havárie byla v co nejkratší době odstraněna a došlo k navrácení do původního stavu.
OKK Koksovny a.s.

Koksárenská firma, Česká inspekce životního prostředí, stejně jako Krajský úřad Moravskoslezského kraje oproti tomu uvádějí, že OKK Koksovny plní podmínky integrovaného povolení a zdůrazňují, že technologická zařízení disponují takzvanými nejlepšími dostupnými technologiemi mezinárodně označovanými BAT.

Miroslav Šuta ovšem upozorňuje, že inspekce životního prostředí si protiřečí. „Pokud šlo o poruchu, jak inspekce uvádí, lze připustit, že k ní mohlo dojít. Pokud se ale taková porucha prokazatelně opakuje během čtrnácti dnů třikrát, pak si nedokáži vysvětlit, jak je možné, že nejlepší dostupná technologie BAT takto opakovaně selže,“ říká Miroslav Šuta. „A to nevíme, zda skutečně k těm událostem nedošlo častěji a vycházíme jen z náhodného videozáznamu.“

Zanedbatelné, míní inspekce. Skandální, říká lékař

Jednou z nejnebezpečnějších látek v ovzduší, která ohrožuje zdraví a životy obyvatel, je polycyklický aromatický uhlovodík benzo(a)pyren sumárního chemického vzorce C20H12. Agresivní karcinogen je produktem nedokonalého spalování a jeho velkými zdroji jsou průmysl, doprava i lokální topeniště. Do lidského organismu se však benzo(a)pyren uvolňuje například během kouření a vzniká také při pečení či grilování masa.

Svou činností výrazně ovlivňujeme kvalitu života lidí v regionu a tvář krajiny. Tuto odpovědnost si uvědomujeme a máme zájem na zlepšování životních podmínek obyvatel.
OKK Koksovny a.s.

Prokazatelně největšími producenty polycyklických aromatických uhlovodíků v průmyslu je výroba železa a koksárenství. Tyto látky se váží na ultrajemné prachové částice a už v mimořádně nepatrném množství poškozují lidský organismus. Podle veřejně dostupných zdrojů vyprodukovala koksovna ocelářské společnosti Arcelor Mittal Ostrava v roce 2015 celkem 20 kilogramů těchto škodlivin, koksovna Třineckých železáren 24 kilogramů a společnost OKK Koksovny v Ostravě-Přívoze 33 kilogramů.

Tato čísla reprezentují množství, které se daří změřit nebo odhadnout. Odborníci se však shodují v tom, že největším problémem průmyslových zdrojů znečištění jsou plošné úniky škodlivin z celých areálů železárenských a koksárenských společností, které nikdo neměří. Účastníci konference Mezinárodní zdravotnické organizace během své návštěvy neměli mnoho příležitostí uvidět ve městě klasický kouřící tovární komín. Přesto věděli, že jsou na jednom z nejvíce znečištěných míst Evropy.

Nahrávám video

„Z velmi krátké délky trvání výronu a jeho charakteru lze odborným odhadem určit, že se jednalo o bezvýznamné množství z hlediska potenciálního ohrožení kvality ovzduší,“ uvedla k události v areálu OKK Koksovny ve svém stanovisku Česká inspekce životního prostředí. Společnost samotná však připustila, že množství koksárenského plynu, které uniklo během poruchy na koksárenské baterii 6. ledna 2017, neumí změřit. „Nevíme, není měřitelné. Z pohledu znečišťování ovzduší se jedná o nežádoucí epizodu, zvýrazněnou svým vizuálním efektem,“ sdělil Ivo Bárta.

Takový přístup Miroslav Šuta odmítá. „Pokud inspekce životního prostředí uvádí, že množství emisí, které uniklo do ovzduší, bylo zanedbatelné, přitom není schopná alespoň přibližně ho kvantifikovat, pak jde o naprosto skandální přístup,“ uvedl Miroslav Šuta. „Buď vím, kolik emisí skutečně uniklo, pak to množství mohu vyhodnotit tak, že je zanedbatelné. Pokud to ale nevím, pak nemohu tvrdit, zda to bylo nebo nebylo zanedbatelné.“

Tím, že jsme na daném místě již od června 2016, zvykli jsme si na to. Podobné mraky či hnusy běžně netočím, i když jejich frekvence je poměrně častá.
Martin Kuchař

Ostrava patří mezi rekordmany znečištění benzo(a)pyrenem a koksárenské technologie jsou jeho obrovským zdrojem. „Ostrava musí snížit koncentrace benzo(a)pyrenu ne o desítky procent, ne násobně, ale řádově. A pokud budou ve městě v provozu takové zdroje, pak toho Ostrava nemůže nikdy dosáhnout,“ míní lékař.

Čistěji už nemůžeme, hájí se firmy

Konference Světové zdravotnické organizace, jíž se v Ostravě zúčastnilo přes padesát ministrů životního prostředí, skončila podpisem deklarace, která stanovuje priority pro životní prostředí a zdraví v Evropě v následujících letech. „Deklarace se zaměřuje na sedm oblastí, k prioritním patří například znečištění ovzduší, které je původcem značného množství úmrtí,“ řekla regionální ředitelka WHO pro Evropu Zsuzsanna Jakabová.

Nahrávám video

Hlavními zdroji znečištění ovzduší na Ostravsku jsou průmyslové podniky, doprava a lokální vytápění. Zatímco stát hledá způsob, jak regulovat emise z dopravy a topenišť, železárny a koksovny uvádějí, že do svých technologií investovaly miliardy korun a více už dělat nemohou. Jenže odborníci oponují, že to není pravda.

„Pokud se opakovaně nad koksárnami objevuje oblak, pravidelně je tam cítit zápach, je to šokující. Takhle to přece ve 21. století nemůže fungovat,“ uvádí Miroslav Šuta. „Máme srovnání, která ukazují, že podobně vysoké koncentrace škodlivých látek v ovzduší jsou kromě Ostravy ještě na jednom či na dvou místech v Evropě. To je do budoucna neakceptovatelné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
před 5 hhodinami

VideoRozsáhlé požáry se mohou opakovat každoročně, obává se Legner z hasičského sboru

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Na vině bývá i to, že lidé často podceňují základní pravidla typu nerozdělávat oheň poblíž lesa či nevyjíždět například čtyřkolkami na pole, protože výfuky jsou schopny zapálit sušinu. V pořadu mluvil též o tréninku pilotů ve shozu vody, roli vrtulníků či o spolupráci v Evropě. Zmínil také, jak požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 posunul „hasičské myšlení“.
před 5 hhodinami

Provoz pražského letiště se vrátil na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se vrátil na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala čtrnáct stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů, sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.
před 6 hhodinami

Auto, které jelo téměř dvě stě kilometrů v hodině, řídil čtrnáctiletý chlapec

Policisté ve čtvrtek večer při běžné kontrole zastavili u Obědovic nedaleko Hradce Králové osobní vozidlo značky Audi, které na silnici druhé třídy jelo rychlostí téměř dvě stě kilometrů v hodině. Za volantem přitom seděl teprve čtrnáctiletý chlapec, uvedla v pátek policie na webu. Hlídce řekl, že automobil je jeho otce.
před 7 hhodinami

Ve Zlíně odstartovala Barum rallye. Závod doprovází omezení dopravy

Ve Zlíně začal pětapadesátý ročník Barum Czech Rally. Závodníky čeká třináct rychlostních zkoušek o celkové délce 206 kilometrů. Soutěž se až do neděle pojede na silnicích po celém Zlínském kraji. Na pořádek při akci dohlédnou tři stovky policistů. Demoliční práce na nedávno vyhořelé budově číslo 34 ve Zlíně ovlivní především diváky, kteří se nedostanou do Vavrečkovy ulice.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Armáda letos nabrala víc lidí, než plánovala, řekl Zůna. Babiš mluví o garanci dvou procent

Do české armády už letos nastoupilo nebo má rozhodnutí o nástupu 2997 lidí, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na slavnostní přísaze ve Vyškově. Armáda původně plánovala letos přijmout 2250 lidí. Klíčové období pro nábor resort čeká na podzim. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že armáda má zajištěno financování na úrovni dvou procent HDP a že vláda rozpočet na příští rok schválí do konce září. K 1. srpnu sloužilo v ozbrojených silách podle Babiše 30 907 vojáků.
před 12 hhodinami

VideoMinisterstva v boji se suchem zaspala, míní Hladík. Wasserbauer to odmítl

Ministerstva životního prostředí (MŽP) a zemědělství dle bývalého šéfa MŽP Petra Hladíka (KDU-ČSL) při řešení současného sucha zaspala a už měla svolat Ústřední komisi pro sucho. Vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí MŽP Jaromír Wasserbauer v Událostech, komentářích oponoval, že komise se svolává na žádost hejtmanů nebo při vyhlášení stavu nedostatku vody ve více krajích, což se zatím nestalo. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

VideoSeverní část Pražského okruhu chce ŘSD začít stavět v roce 2028

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce mít do konce příštího roku vykoupených až devadesát procent pozemků, aby mohlo v roce 2028 začít stavět severní část Pražského okruhu. Dálnici bude muset ustoupit například komunitní zahrada uprostřed pražského Suchdola. Mají tudy vést tunely, na povrchu budou stožáry vysokého napětí. Místní už vědí, že to bude nepříjemný zásah do jejich života. ŘSD vyjednává s dotčenými obcemi a městskými částmi dlouhodobě. Stejně jako radnice označuje debaty za náročné. Ke konci příštího roku plánuje ŘSD zažádat o stavební povolení. Pro stát je dokončení základní dálniční sítě prioritou, ale i ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) připouští možné problémy kvůli odporu části místních obyvatel. Zatímco o severní části okruhu se stále jedná, na jihovýchodní mezi Běchovicemi a dálnicí D1 už jsou těžké stroje a dělníci zhruba v polovině prací.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.