Podpisem Ostravské deklarace, která stanoví priority pro životní prostředí a zdraví v Evropě v následujících letech, ve čtvrtek v Ostravě v Dolní oblasti Vítkovice vyvrcholila ministerská konference Světové zdravotnické organizace (WHO). Deklarace se zaměřuje na sedm oblastí, k prioritním patří například znečištění ovzduší, které je původcem značného množství úmrtí, řekla regionální ředitelka WHO pro Evropu Zsuzsanna Jakabová.
Zajistěme lidem čistější vzduch, vyzývá v Ostravské deklaraci WHO
„Ostravská deklarace je velmi důležitá a zahrnuje v sobě sedm hlavních cílů v oblasti udržitelného rozvoje, ve kterých musíme jednat, jednat a jednat,“ uvedla Jakabová.
Dodala, že deklarace se zaměřuje například i na opatření v oblasti přístupu k vodě. Podle Jakabové je nutné zajistit, aby lidé měli ve všech oblastech přístup k čisté vodě či toaletám.
- Dolní oblast Vítkovice (konkrétně důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren) je národní kulturní památka nacházející se poblíž centra Ostravy ve Vítkovicích. Zahrnuje rozsáhlý průmyslový areál Vítkovických železáren s unikátním souborem industriální architektury. Souboru tří na sebe navazujících celků – černouhelného dolu, koksovny a vysokopecního provozu – se také říká „Ostravské Hradčany“. Oblast je zapsána v seznamu Evropského kulturního dědictví.
WHO: Státy si musejí vybrat prioritu
Podle ředitelky kanceláře WHO v ČR Aleny Šteflové si státy do příštího roku musí ze sedmi témat obsažených v deklaraci vybrat oblast, na níž se soustředí. „Deklarace je politickým dokumentem, ale je v něm sedm hlavních oblastí, které byly rozpoznány jako nejdůležitější a ty jsou rozpracovány do jednotlivých dílčích kroků,“ uvedla Šteflová.
Připomněla, že třeba pro Ostravsko je důležité téma znečištění ovzduší. Deklarace tak například upozorňuje na to, že by se státy měly snažit s pomocí různých dotačních nástrojů o změnu v oblasti domácích topenišť, ale například i o výměnu dieselových motorů za elektrické a podobně.
- 1. Zlepšovat kvalitu vzduchu v interiéru a exteriéru pro všechny obyvatele
2. Zajištění rovného a udržitelného přístupu k pitné vodě, kanalizaci a hygieně pro všechny a za všech okolností
3. Minimalizovat nežádoucí vlivy chemikálií na lidské zdraví a životní prostředí
4. Předcházet a odstraňovat nežádoucí zdravotní a environmentální účinky, náklady a nerovnosti ve vztahu k odpadovému hospodářství a kontaminovaných území
5. Posilovat adaptivní kapacitu a odolnost ve vztahu ke klimatickým změnám, které jsou spojeny se zdravotními riziky a podporovat ta opatření, která omezují klimatické změny a jsou prospěšná k lidskému zdraví, tak jak uvádí Pařížská klimatická dohoda
6. Podporovat snahy evropských zemí a regionů vedouchích k tomu, aby se staly zdravějšími, inkluzivnějšími, bezpečnějšími, stabilnějšími a udržitelnějšími
7. Vytvářet environmentální udržitelnost zdravotních systémů a redukovat jejich dopad na životní prostředí
Průmysl na Ostravsku již výrazně omezil množství emisí a investoval miliardy do instalace filtrů. Například ArcelorMittal Ostrava, někdejší Nová huť, vypouštěl před 40 lety 40 000 tun prachu – a loni toto množství snížil na 440 tun.
Také hutní společnost Třinecké železárny modernizovala provoz, konkrétně spustila koksárenskou baterii KB11. Šlo o jednu z nejvýznamnějších investic firmy do obnovy technologií v posledních letech, náklady dosáhly 1,2 miliardy korun. Modernizovaná baterie využívá nejlepší dostupné technologie, takže například při samotném vytlačování koksu jsou odsávány veškeré zplodiny. Celkově loni Třinecké železárny snížily objem emisí na polovinu ze 470 tun, které vypustily o dva roky dříve, na 263 tun.
Jenže přesto ovzduší Ostravska zůstává podle odborných měření nejhorší v zemi. A to nejen co se týče prachu, ale i karcinogenního benzo(a)pyrenu.
- V roce 2016 podnik vypustil do ovzduší 440 tun emisí.
- V roce 2015 podnik uvolnil do ovzduší na 582 tun emisí.
- V roce 1993 to bylo více než 14 000 tun emisí.
- V 70. letech huť ročně vypouštěla do ovzduší téměř 40 tisíc tun prachu.
Stovky expertů rokovaly o prostředí i klimatu
Na konferenci do Ostravy přicestovalo zhruba 600 odborníků a podle ostravského primátora Tomáše Macury (ANO) jsou obdobné akce pro město významné.
„Podařilo se nám tady navázat spoustu zajímavých kontaktů s jinými městy. Této příležitosti jsme využili také k tomu, abychom oznámili kandidaturu na Evropské zelené město 2020 (European Green Capital 2020) a řada institucí nám tady slíbila jakousi podporu v tom úsilí,“ uvedl. Kandidatura o titul Evropská zelená metropole roku 2020 má znamenat další kroky ke zlepšení ovzduší.
Uspět v soutěži hned napoprvé nebude lehké, dosud se to ještě nikomu nepovedlo. Přesto se ale seriózně ucházíme o titul. Kandidaturou chceme dát jasně najevo své odhodlání zlepšovat životní prostředí ve městě. Navíc získáme cenná data o 12 sledovaných oblastech, srovnání s ostatními evropskými městy i zpětnou vazbu od odborníků.
Ostrava avizuje, že se chce inspirovat třeba německým Essenem, kde se restrukturalizace průmyslu povedla a kde dnes je čisté ovzduší. Podle ekologů je ale nutné snažit se víc. Úřady by podle nich měly ještě víc usilovat o snížení emisí z průmyslu, ale i z dopravy, domovních kotlů nebo ze sousedního Polska. Tamním hutím brzy vyprší výjimky pro možnost vypouštění nadstandardního množství zplodin – a mělo by to přinést částečnou úlevu i Ostravsku.
Uspořádání konference stálo zhruba 20 milionů korun, částečně se na jejím financování podílelo i město a kraj. V předchozích letech se konference pořádaná od roku 1989 konala pouze jednou v zemi východní a střední Evropy, a to v roce 2004 v Budapešti.