Supervolební rok prověří rozpočty stran

Praha - Roku 2014 se s ohledem na troje volby, které se uskuteční, někdy říká supervolební. Kampaně k volbám Evropského parlamentu, komunálním a senátním předznamenávají pro stranické kasy enormní finanční výdaje. „Náklady na volby jsou vždy nejvyšší položkou,“ potvrdil místopředseda ČSSD Martin Starec. Nejen ty strany, které v předchozím roce skončily ve ztrátě ale letos plánují na kampaních oproti předchozím rokům šetřit.

Sociální demokraté plánují za kampaň před volbami do Evropského parlamentu zbytečně nevyhazovat. „Rok 2014 je supervolební rok a ČSSD se ho s plným nasazením zúčastní. Já osobně předpokládám, že volební fond nepřekročí 90 milionů,“ odhaduje Starec s tím, že třetina prostředků půjde na volby do Evropského parlamentu, zbytek pak na volby senátní a komunální.

Zhruba 18 milionů korun na evropské volby odsouhlasil celostátní výbor hnutí ANO. O penězích na komunální a senátní volby zatím vedení hnutí nejednalo, zmínil šéf poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek. ANO podle něj navzdory loňské ztrátě počítá po letošním roce s vyrovnaným rozpočtem - a to zejména díky příspěvkům od státu.

„Pro letošní rok počítáme se ziskovým hospodařením,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Miloslava Vostrá, která upozornila, že KSČM do předvolebních kampaní investuje méně než jiné politické strany. Volební náklady pro rok 2014 odhaduje Vostrá na zhruba 25 milionů, z toho zhruba 14 milionů na volby do Evropského parlamentu.

Evropské volby 2014
Zdroj: ČT24/ČT

TOP 09 zatím dala na volby do Evropského parlamentu 10 milionů korun, podle předsedy poslaneckého klubu Miroslava Kalouska se ale částka ještě navýší o příspěvky z regionů a od místních organizací. Ty také pokryjí většinu nákladů na komunální a senátní volby, do kterých podle Kalouska plánuje centrum TOP 09 investovat zhruba 5 milionů.

Občanští demokraté plánují do eurovoleb investovat kolem 10 milionů. „Máme nachystanou kampaň do Evropského parlamentu, která bude skromná,“ řekl Zbyněk Stanjura (ODS). „Kampaně budou mluvit s občany přímo na ulicích, to nestojí žádné peníze,“ dodal s tím, že naopak omezí nákladnou propagaci, jako jsou billboardy.

Zástupce generálního sekretáře KDU-ČSL Vít Doležálek potvrdil, že strana investuje do kampaně před evropskými volbami zhruba 6 milionů korun, podobně na senátní volby. Pro komunální volby zatím rozpočet spočítán není, uvedl Doležálek.

Jak loni hospodařily politické strany

Politické strany a hnutí mají poslední den na předložení výroční finanční zprávy sněmovně. Do dnešního odpoledne jich povinnost splnilo 115 ze 197 registrovaných. Pokud některá strana dokument opakovaně nepředloží, hrozí jí pozastavení činnosti a v krajním případě až zrušení. Předložení úplné zprávy je taky podmínkou pro to, aby stát stranám a hnutím vyplatil zákonem dané příspěvky z veřejných peněz.

Největší zisk vykázali komunisté, 84 milionů korun. Sociální demokraté jsou 35 milionů v plusu a v kladných číslech skončili i TOP 09, lidovci a Úsvit. Ze sněmovních stran byly loni v několikamilionové ztrátě hnutí ANO a občanští demokraté. Na kampaň nakonec stranické sekretariáty vydaly zhruba půl miliardy korun.

Se ztrátou ve výši 57 milionů skončilo v roce 2013 hnutí ANO. Z výdajů hnutí ANO 269 milionů korun, šlo loni asi 119 milionů korun na kampaň před sněmovními volbami. Předseda hnutí Andrej Babiš přiznal, že výsledek hospodaření byl „trošku šok“. Sám poskytl straně bezúročnou půjčku ve výši 29 milionů, na jejíž splacení zatím čeká.

Občanští demokraté loni hospodařili se ztrátou 14,54 milionu korun. Ve výsledku se projevil výpadek příspěvků za poslanecké mandáty a příjem darů na loňské volby opožděný až do letoška. „Významná část darů pokrývajících volební náklady z roku 2013 byla přijata až v letošním roce, a tudíž se započte až do výnosů roku 2014. V hospodaření se projevilo také rozpuštění sněmovny a s tím spojený výpadek příspěvků za poslanecké mandáty a následně nižší počet obhájených mandátů,“ uvedla mluvčí strany Jana Havelková.

Naopak se ziskem hospodařili lidovci, kterým zůstal přebytek přes 20 milionů korun. „V loňském roce jsme měli největší výdaj 38 milionů na kampaň, hned druhý bylo 13 milionů na splacení úvěru,“ uvedl místopředseda strany Jan Bartošek. O volebních nákladech ve výši 70 milionů mluví TOP 09, také ona ale skončila s pozitivním výsledkem 24 milionů za minulý rok. Hnutí Úsvit podle svého tajemníka a mluvčího Jana Zilvara loni hospodařilo se ziskem v řádu milionů korun. Ze všech stran nejvyšší zisk vykázala největší opoziční strana KSČM. Podle místopředsedkyně Miloslavy Vostré ale hospodaření strany skončilo ziskem 84 milionů korun.

Sociální demokraté hospodařili v roce 2013 se ziskem 34,9 milionu korun a svůj celkový dluh ve formě půjček a úvěrů tak snížili na zhruba 208 milionů korun. „Hlavním příjmem byl příspěvek ze státního rozpočtu,“ upřesnil místopředseda strany pro hospodaření Martin Starec s tím, že naopak ze sponzorských darů získala v loňském roce ČSSD méně peněz než v letech předchozích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 44 mminutami

Po chladnějším čtvrtku a pátku se na víkend oteplí

Po postupující studené frontě bude v Česku ve čtvrtek a pátek chladněji než v předchozích dnech, maximální teploty přes den se budou většinou pohybovat mezi 16 až 21 stupni Celsia. Na víkend se pak oteplí ke 24 stupňům Celsia. Déšť očekávají meteorologové v pátek hlavně na jihovýchodě Česka. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 11 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 12 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.