STEM a SC&C pro ČT: Evropské volby by vyhrála ODS, zelení by neprošli

Praha - Volby do Evropského parlamentu (EP) by vyhrála ODS, následovaná ČSSD. Do europarlamentu by se ještě dostali komunisté a lidovci, zelení by ale už neprošli. Vyplývá to ze dvou exkluzivních průzkumů agentur STEM a SC&C pro Otázky Václava Moravce Speciál, které ČT v souvislosti s volbami do EP vysílá. Průzkumy také zjišťovaly, jak jsou Češi spokojení se členstvím v EU, podle čeho budou volit a jestli k volbám vůbec půjdou. Eurovolby proběhnou v Česku 5. a 6. června a mezi české zástupce se bude letos rozdělovat 22 pětiletých mandátů z celkem 736.

ODS by volby vyhrála se ziskem 31 procent hlasů, ČSSD by volilo o čtyři procenta méně, tj. 27 procent lidí, třetí by skončili komunisté (13 procent). Pětiprocentní hranici by překonali i lidovci (8 procent), naopak zelení by se do Evropského parlamentu nedostali. Ve volbách totiž kandidují celkem tři strany podobného zaměření (Strana zelených, Zelení, Demokratická strana zelených) a hlasy jejich příznivců se tak rozmělní a nedosáhnou na potřebnou pětiprocentní hranici. Ve volebním modelu STEMu mají z malých stran nejvíce (kolem dvou procent) Nezávislí, Libertas a Věci veřejné.

Pokud by se vzaly v potaz stranické preference, tj. mezi všemi respondenty, ať jdou volit, či nikoliv, pak by pozice dvou nejsilnějších stran byla takřka vyrovnaná. ČSSD by získala 23 procent hlasů, ODS 22 procent. KSČM by dalo hlas 10 procent lidí a lidovcům 6 procent. Zelení by se opět na politickou mapu Evropy nedostali.

Průzkum SC&C přisuzuje ODS 9 mandátů a ČSSD 8

Podle SC&C by výsledky byly podobné - ODS by získala devět mandátů, ČSSD o jeden méně, čtyři by připadly KSČM a do EP by se dostali i lidovci, kterým by připadl jeden mandát. Ani podle tohoto průzkumu by čeští zelení neměli své zástupce v EP. Pátý nejlepší výsledek by podle SC&C získali Nezávislí, i tak by ale nepřekonali potřebnou pětiprocentní hranici.

Dvě třetiny Čechů jsou se členstvím v EU spokojeny 

Podle STEMu jsou se členstvím v unii spokojeny dvě třetiny obyvatel. Podobná čísla uvádí i SC&C. Jedná se víceméně o příznivce všech politických stran vyjma komunistů - ze sympatizantů této strany je se členstvím v EU spokojena jen třetina - a dále vysokoškolsky vzdělané lidi. Skoro dvě třetiny lidí si také myslí, že volby do EP jsou důležité pro další směřování naší země.

Klausův podpis pod Lisabon: Ano, či ne? 

Z průzkumu STEMu také vyplynulo, že 38 procent lidí (SC&C 35 procent) chce, aby prezident Václav Klaus podepsal a tím i ratifikoval Lisabonskou smlouvu. Klíčový reformní dokument unie schválili nejprve poslanci a v květnu po nich i senátoři. Smlouva tak čeká jen na prezidentův podpis - jenže ten otálí. Klaus chce počkat na verdikt Ústavního soudu (Skupina senátorů plánuje podat podnět k ÚS, zda je dokument v souladu s českým právním řádem. ÚS už smlouvu jednou posuzoval, rozpornou ji ale neshledal.) a také i na referendum v Irsku, které si ho na podzim pro neúspěch zopakuje. Podle STEMu je pak 37 procent lidí pro to, aby prezident počkal na verdikt ÚS, čtvrtina pak, aby vyčkal výsledku irského plebiscitu.

Podle čeho budou lidé do EP volit? Podle STEMu je pro lidi důležité, aby byly v unii hájeny české národní zájmy a řešení současné hospodářské krize. Stejně hovoří i průzkum SC&C. Oba průzkumy se také shodly v tom, že lidé se budou spíš rozhodovat podle konkrétní strany (37 procent) než podle osobností (24 procent).

Z lidí, kteří jsou s členstvím ČR v Evropské unii spokojeni, se polovina vyslovila pro to, aby prezident Lisabonskou smlouvu podepsal co nejdříve, naopak z těch, kteří s naším členstvím spokojeni nejsou, je 84 procent pro odklad. Bezodkladný podpis Lisabonské smlouvy požaduje od prezidenta polovina stoupenců ODS, ještě o něco více příznivců SZ, asi 40 procent stoupenců ČSDS a KDU-ČSL, ale jen pětina sympatizantů KSČM. 

Volební účast: Ochota jít volit je, realizace je slabší 

Volební účast pak podle STEMu jako určitou deklaruje 27 procent voličů, dalších 36 procent pak prohlásilo, že k volbám „spíše“ půjde. (SC&C uvádí 30 procent v obou případech.) Přes poměrně velkou ochotu jít k volbám ale nakonec všichni svůj záměr nezrealizují - v minulých volbách do EP nakonec odvolilo pouze 28 procent oprávněných voličů. Volit půjdou spíše příznivci ODS a KSČM a také lidé vysokoškolsky vzdělaní. Plné tři čtvrtiny lidí pak už ví, koho budou volit.

  • Průzkum STEM - Volby do EP autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/886/88598.jpg
  • Volby autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/401/40001.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 19 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 33 mminutami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 2 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami
Načítání...