STEM a SC&C pro ČT: Evropské volby by vyhrála ODS, zelení by neprošli

Praha - Volby do Evropského parlamentu (EP) by vyhrála ODS, následovaná ČSSD. Do europarlamentu by se ještě dostali komunisté a lidovci, zelení by ale už neprošli. Vyplývá to ze dvou exkluzivních průzkumů agentur STEM a SC&C pro Otázky Václava Moravce Speciál, které ČT v souvislosti s volbami do EP vysílá. Průzkumy také zjišťovaly, jak jsou Češi spokojení se členstvím v EU, podle čeho budou volit a jestli k volbám vůbec půjdou. Eurovolby proběhnou v Česku 5. a 6. června a mezi české zástupce se bude letos rozdělovat 22 pětiletých mandátů z celkem 736.

ODS by volby vyhrála se ziskem 31 procent hlasů, ČSSD by volilo o čtyři procenta méně, tj. 27 procent lidí, třetí by skončili komunisté (13 procent). Pětiprocentní hranici by překonali i lidovci (8 procent), naopak zelení by se do Evropského parlamentu nedostali. Ve volbách totiž kandidují celkem tři strany podobného zaměření (Strana zelených, Zelení, Demokratická strana zelených) a hlasy jejich příznivců se tak rozmělní a nedosáhnou na potřebnou pětiprocentní hranici. Ve volebním modelu STEMu mají z malých stran nejvíce (kolem dvou procent) Nezávislí, Libertas a Věci veřejné.

Pokud by se vzaly v potaz stranické preference, tj. mezi všemi respondenty, ať jdou volit, či nikoliv, pak by pozice dvou nejsilnějších stran byla takřka vyrovnaná. ČSSD by získala 23 procent hlasů, ODS 22 procent. KSČM by dalo hlas 10 procent lidí a lidovcům 6 procent. Zelení by se opět na politickou mapu Evropy nedostali.

Průzkum SC&C přisuzuje ODS 9 mandátů a ČSSD 8

Podle SC&C by výsledky byly podobné - ODS by získala devět mandátů, ČSSD o jeden méně, čtyři by připadly KSČM a do EP by se dostali i lidovci, kterým by připadl jeden mandát. Ani podle tohoto průzkumu by čeští zelení neměli své zástupce v EP. Pátý nejlepší výsledek by podle SC&C získali Nezávislí, i tak by ale nepřekonali potřebnou pětiprocentní hranici.

Dvě třetiny Čechů jsou se členstvím v EU spokojeny 

Podle STEMu jsou se členstvím v unii spokojeny dvě třetiny obyvatel. Podobná čísla uvádí i SC&C. Jedná se víceméně o příznivce všech politických stran vyjma komunistů - ze sympatizantů této strany je se členstvím v EU spokojena jen třetina - a dále vysokoškolsky vzdělané lidi. Skoro dvě třetiny lidí si také myslí, že volby do EP jsou důležité pro další směřování naší země.

Klausův podpis pod Lisabon: Ano, či ne? 

Z průzkumu STEMu také vyplynulo, že 38 procent lidí (SC&C 35 procent) chce, aby prezident Václav Klaus podepsal a tím i ratifikoval Lisabonskou smlouvu. Klíčový reformní dokument unie schválili nejprve poslanci a v květnu po nich i senátoři. Smlouva tak čeká jen na prezidentův podpis - jenže ten otálí. Klaus chce počkat na verdikt Ústavního soudu (Skupina senátorů plánuje podat podnět k ÚS, zda je dokument v souladu s českým právním řádem. ÚS už smlouvu jednou posuzoval, rozpornou ji ale neshledal.) a také i na referendum v Irsku, které si ho na podzim pro neúspěch zopakuje. Podle STEMu je pak 37 procent lidí pro to, aby prezident počkal na verdikt ÚS, čtvrtina pak, aby vyčkal výsledku irského plebiscitu.

Podle čeho budou lidé do EP volit? Podle STEMu je pro lidi důležité, aby byly v unii hájeny české národní zájmy a řešení současné hospodářské krize. Stejně hovoří i průzkum SC&C. Oba průzkumy se také shodly v tom, že lidé se budou spíš rozhodovat podle konkrétní strany (37 procent) než podle osobností (24 procent).

Z lidí, kteří jsou s členstvím ČR v Evropské unii spokojeni, se polovina vyslovila pro to, aby prezident Lisabonskou smlouvu podepsal co nejdříve, naopak z těch, kteří s naším členstvím spokojeni nejsou, je 84 procent pro odklad. Bezodkladný podpis Lisabonské smlouvy požaduje od prezidenta polovina stoupenců ODS, ještě o něco více příznivců SZ, asi 40 procent stoupenců ČSDS a KDU-ČSL, ale jen pětina sympatizantů KSČM. 

Volební účast: Ochota jít volit je, realizace je slabší 

Volební účast pak podle STEMu jako určitou deklaruje 27 procent voličů, dalších 36 procent pak prohlásilo, že k volbám „spíše“ půjde. (SC&C uvádí 30 procent v obou případech.) Přes poměrně velkou ochotu jít k volbám ale nakonec všichni svůj záměr nezrealizují - v minulých volbách do EP nakonec odvolilo pouze 28 procent oprávněných voličů. Volit půjdou spíše příznivci ODS a KSČM a také lidé vysokoškolsky vzdělaní. Plné tři čtvrtiny lidí pak už ví, koho budou volit.

  • Průzkum STEM - Volby do EP autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/886/88598.jpg
  • Volby autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/401/40001.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 1 hhodinou

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 2 hhodinami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 11 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 19 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.