Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok snížilo výdaje většině rozpočtových kapitol. S výraznějším růstem výdajů počítá pouze u resortu obrany a u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Schodek rozpočtu by měl být v příštím roce 235 miliard korun, vyplývá z materiálu pro jednání vlády, který má k dispozici ČTK. Dokument zahrnuje dopady vládního konsolidačního balíčku. Letos kabinet schválil rozpočet se schodkem 295 miliard korun, ke konci května byl průběžný deficit 271,4 miliardy.
Celkový objem výdajů by měl v příštím roce klesnout o čtyři procenta na 2,134 bilionu korun. Největší škrty jsou v kapitole ministerstva pro místní rozvoj, které by mělo hospodařit s výdaji nižšími o 60,4 procenta, dosáhnou 8,9 miliardy korun.
O 39,7 procenta se snižují výdaje resortu životního prostředí, klesnou na dvanáct miliard korun. O třetinu se zkrátí rozpočet úřadu vlády, výdaje by měly být 933 milionů korun.
Víc pro obranu i NÚKIB
S výrazným růstem rozpočtu může počítat ministerstvo obrany v důsledku zákona, který od příštího roku stanovuje povinné výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). V pracovním návrhu rozpočtu se počítá s růstem výdajů tohoto resortu o 42,9 procenta na 159,8 miliardy korun.
Rozpočet NÚKIB se zvyšuje o 38,2 procenta na 852 milionů korun. Ministerstvo financí rovněž počítá s růstem výdajů na obsluhu státního dluhu o 35,7 procenta na 95 miliard korun. Mírně se meziročně zvýší ještě prostředky resortu práce a sociálních věcí a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Nižší rozpočtové příjmy
Resort pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) očekává, že se v příštím roce sníží i rozpočtové příjmy. Měly by činit 1,899 bilionu korun, dosáhly by tak 98,5 procenta očekávaných letošních příjmů. Rozpočtový deficit by se tak měl snížit na 235 miliard korun. Pro rok 2025 materiál počítá se snížením deficitu na dvě stě miliard korun, v roce 2026 by měl činit 175 miliard korun.
„Vzhledem k tomu, že pozitivní dopady z konsolidačního balíčku mají náběh zejména od roku 2025, bylo v souladu s nastoleným trendem konsolidace nutno přistoupit k dalším úsporným opatřením zejména pro rok 2024. Tato opatření se promítají pouze na výdajové straně státního rozpočtu,“ upozornilo ministerstvo financí v předkládací zprávě.
Návrh proto počítá se snížením objemu peněz na platy o čtyři procenta a snížení stupnic platových tarifů ve veřejné správě o pět procent. Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce by se měla odložit o rok a platit by začala od ledna 2025. O desetinu by měly klesnout výdaje na výzkum, vývoj a inovace a klesnout by měl i objem peněz na dotace.
Jednotlivé resorty nyní musejí do konce července předložit návrhy svých rozpočtových kapitol ministerstvu financí, které je s nimi projedná a do konce srpna vypracuje návrh státního rozpočtu. V září by ho měla projednat vláda, která klíčový zákon do 30. září předloží Poslanecké sněmovně.
Hledání úspor
Kabinet ve středu řešil další možné úspory, a to na výjezdovém jednání na jihu Čech. Podle šéfa státní kasy Stanjury by vláda měla škrty v letošním rozpočtu schvalovat na jednom z nadcházejících zasedání. Řada jeho kolegů ale přiznává, že ve svých resortech už moc možností nevidí.
„Můžeme například pozdržet některé výzvy, neboť ty jsou plánovány až na celé to období do roku 2027, ale je to o prioritách a připravenosti jednotlivých projektů,“ poznamenal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ujistil zástupce bezpečnostních složek o tom, že úspory by se neměly dotknout výplat policistů nebo hasičů. „My na samotném vnitru šetříme. Propouštíme za letošek zase více než sto úředníků, loni jich bylo přes dvě stě, snažíme se najít úspory v provozu, v dotacích a podobně, ale jsme na limitech,“ řekl.
Výsledná podoba schodku bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) zřejmá během léta. Případné šetření by se ale podle něj nemělo dotknout infrastruktury. „Snažili bychom se šetřit na provozních nákladech státu, ale jak to bude, to uvidíme teprve v dalších dnech,“ uvedl předseda vlády.
Plány kabinetu na další úspory ještě letos, kvůli špatnému vývoji, kritizuje opozice a označuje je jako chaotické. „Je nereálné, aby to prosadil, nevěřím tomu, že to prosadí. I kdyby se mu to podařilo, tak mu to nepomůže,“ říká bývalá ministryně financí a šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Nevědí, co mají dělat a opravdu hledají úspory, kde se dá. A určitě zastaví i věci, které jsou třeba prospěšné, protože to v tom zmatku tak dopadne,“ vyjádřil obavy místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Stanjura hodlá ve druhém pololetí uspořit zhruba dvacet miliard korun. Jde o reakci na rekordní schodek. Ten se v květnu prohloubil na více než 271 miliard, což je nejhorší výsledek v novodobé české historii. Za celý letošní rok má přitom podle plánu rozpočet skončit deficitem ve výši 295 miliard.
Dodrží vláda slibovaný schodek?
Poslanec Karel Haas (ODS) se domnívá, že dodržení plánovaného schodku je stále reálné. „Byť to bude velmi náročné,“ podotkl ve středeční Devadesátce. Vláda má k tomu podle něj v rámci rozpočtových pravidel nástroje. Upozornil, že v druhém pololetí několik významných příjmů do rozpočtu přiteče. „Ať už se jedná o dividendu ČEZ, ať už se jedná o windfall tax,“ nastínil.
S tím nesouhlasí členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO). „Já se domnívám, že zatím ze všeho, co pan ministr financí Stanjura predikoval, nevyšlo nic,“ kritizovala. Vláda podle ní očekává, že se situace vylepší rozpočtovými příjmy. „Ale to, co jsem i dnes viděla na rozpočtovém výboru… Ani nevědí, kde by ty peníze ušetřili, tak se domnívám, že se to nemůže podařit,“ dodala.
Haas poznamenal, že příjmy z windfall tax budou známé do 3. července. „Troufám si říct, že příjmy z těchto mimořádných nástrojů pouze v letošním roce by měly pokrýt ty mimořádné výdaje,“ uvedl.
„Jak bylo řečeno, ještě neznáme příjmy rozpočtu z těch energií, respektive z toho, co je navázáno na windfall tax. Takže skutečně ten letošní rozpočet je atypický. Já bych řekl, že to není příliš pravděpodobné, že plánovaný deficit bude dodržen, ale je to všechno otázka nějaké pravděpodobnosti,“ okomentoval zástupce výkonného ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Filip Pertold.
Spor o důchody
Podle Haase je také prostor pro další škrty, zejména v provozních výdajích státu. Zdůraznil, že vláda činí také kroky k udržitelnosti důchodového systému – jedním z nich bylo podle něj schválení zpomalení mimořádné valorizace důchodů. „To byla rychlá záchranná brzda, která jenom v letošním roce uspořila devatenáct miliard korun,“ podotkl. Za druhý krok považuje představení důchodové reformy v rámci konsolidačního balíčku.
Třetím krokem je podle něj pak úprava, která zpomaluje řádné valorizace důchodů. Místo mimořádných navýšení zavádí dočasný příspěvek. Novela také zpřísňuje podmínky pro předčasné důchody. Poslanci se k ní sejdou ve čtvrtek v poledne. Očekávají, že se jednání může protáhnout do večerních hodin a pokračovat i v pátek.
Opozice předlohu kritizuje a chystá pozměňovací návrhy. „To, co se připravuje, postihne rodiny handicapovaných. Tam, kde žije jeden důchodce a nejsou ve společné domácnosti dva, tam jsou na tom lidé špatně,“ varovala Balaštíková.
