Brno – Česká justice musí znovu projednat otázku sporného dědictví majetku hlubocké větve šlechtického rodu Schwarzenbergů. Ústavní soud totiž vyhověl stížnosti Alžběty Pezoldové, která si dědictví nárokovala na úkor ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. České soudy dosud považovaly za dědice jeho, Schwarzenberg je nevlastním bratrem Pezoldové. Hlavní pře se vede o rodovou hrobku v Domaníně u Třeboně.
Pezoldová je dcera Jindřicha Schwarzenberga - dědice Adolfa Schwarzenberga. Jindřich ale v závěti kvůli starým rodovým zvykům dal přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlického majorátu.
Závěťmi Adolfa a Jindřicha se při rozhodování o schwarzenbergském majetku řídila rakouská justice. Českobudějovický okresní soud pak rozhodl, že výsledky rakouského dědického řízení jsou závazné i v Česku a že ve věcech dědictví hlubocké větve rodu se bude jednat s Karlem Schwarzenbergem. To v roce 2009 potvrdil i Nejvyšší soud. Ústavní soud ale dnes rozhodl, že česká justice porušila právo Pezoldové na soudní ochranu. Spor se proto vrací k českobudějovickému soudu.
Český ministr zahraničí počátkem listopadu vyhrál jiný dědický spor s Alžbětou Pezoldovou u rakouského nejvyššího soudu ve Vídni. Ten rozhodl, že si Schwarzenberg může ponechat zděděné zámky a usedlosti v Rakousku a Bavorsku. Na rozhodování Ústavního soudu ale výrok rakouských justičních kolegů nemá žádný vliv.
Ústavní soudkyně zpravodajka Ivana Janů: „Je na obecných soudech, aby s ní (Pezoldovou) jednaly jako s účastníkem, anebo aby s řádným odůvodněním řekly, proč tím vedlejším účastníkem vedle Karla Schwarzenberga není.“
Alžběta Pezoldová: „Jsem velmi spokojena. Je to krok směrem ke spravedlnosti.“
Právní zástupce Karla Schwarzenberga Petr Vyroubal: „Ano, paní Alžběta Pezoldová dostane opět možnost své argumenty znovu uplatnit.“
Rodinnou hrobku v Domaníně u Třeboně Schwarzenbergům v minulosti přiřknul Ústavní soud. V katastru nemovitostí je hrobka nyní připsána Adolfu Schwarzenbergovi, zemřelému v roce 1950. O zbývající rodový majetek Pezoldová dosud bojovala marně. Jeho vydání brání speciální zákon z roku 1947, takzvaný lex Schwarzenberg, jímž majetek přešel na stát. Vstup do dědického řízení by však pro Pezoldovou i přesto znamenal úspěch. Mohla by jej využít v dalších majetkových sporech.
Na orlickou větev rodu zvláštní zákon nedopadal, Karel Schwarzenberg proto její majetek získal v restitucích zpět. O majetek hlubocké větve Karel Schwarzenberg neusiloval, podle Pezoldové to byla chyba, údajně tím porušil Jindřichovu závěť.
