Praha - Bývalý pracovník rozvědky Petr Bakeš dostal v takzvané kauze Savoy peněžitý trest a zákaz činnosti. Rozhodl o tom dnes Městský soud v Praze. V odvolacím jednání potvrdil trest, který mu v prosinci 2010 uložil Obvodní soud pro Prahu 1. Naopak bývalého policistu Jiřího Dvořáka soud dnes obžaloby zprostil, jeho jednání nebylo trestné. Bakeš s Dvořákem se podle obžaloby podíleli na úniku videonahrávky zachycující schůzku kancléře prezidenta Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa v pražském hotelu Savoy před prezidentskou volbou v roce 2008. Dnešní rozhodnutí je pravomocné, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.
Obvodní soud Bakešovi vyměřil peněžitý trest ve výši 100 000 korun a Dvořákovi 40 000 korun. Bakešovi prvoinstanční soud uložil i zákaz činnosti u všech ozbrojených složek a bezpečnostních sborů na tři roky, Dvořákovi zákaz činnosti u všech složek policie na jeden rok. Podle soudu se dopustili zneužívání pravomoci veřejného činitele a neoprávněného nakládání s osobními údaji. S tím se ale dnes ztotožnil městský soud pouze v případě Bakeše. Dvořák podle soudu trestný čin nespáchal, při obstarávání záznamu schůzky prý nevěděl že Bakeš nahrávku nepoužije ke služebním účelům.
Setkání Weigla se Šloufem nahrály bezpečnostní kamery hotelu a záznam schůzky čtyři dny před prezidentskou volbou zveřejnil server Aktuálně.cz. Následkem bylo rozhodnutí Strany zelených, že se přikloní k veřejné volbě.
Po zveřejnění nahrávky se spekulovalo o tom, že Weigl mohl se Šloufem jednat o možnosti získat hlasy pro kandidáta ODS Václava Klause od sociálních demokratů, jejichž lídři prosazovali Jana Švejnara. Weigl podle serveru Aktuálně.cz při výslechu na státním zastupitelství uvedl, že k druhé schůzce se Šloufem dal podnět kvůli dojednání případné podpory pro Klause od bývalého předsedy ČSSD a někdejšího premiéra Miloše Zemana.
Šlouf, který podporoval Klausovo znovuzvolení, již dříve řekl, že se s Weiglem sice setkal, prezidentská volba prý ale nebyla hlavním tématem jejich rozhovoru. Podle Aktuálně.cz při výslechu uvedl, že schůzku vyvolal sám za účelem „obnovení kontaktu na společného známého“.
„V důsledku jednání obou obžalovaných byla pak způsobena vážná újma na právech poškozených inženýra Šloufa a doktora inženýra Weigla, neboť jako veřejně známé osobnosti, pohybující se v politickém prostředí, byli v médiích následně spojováni s údajně zmanipulovanou volbou prezidenta republiky,“ řekla v prosinci 2010 soudkyně obvodního soudu Olga Kalašová. Oba muži podle ní porušili hned několik zákonů, například zákon o služebním poměru, o tajných službách nebo o policii.
Vše se podle obvodního soudu odehrálo koncem ledna 2008. Bakeš podle prvoinstančního verdiktu požádal Dvořáka o opatření záznamu kamerového systému z hotelu Savoy, na němž byly mimo jiné schůzky Weigla se Šloufem. Požadavek byl přitom podle Kalašové mimo „rámec zákonné působnosti“ i oprávnění Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy civilní rozvědky, a Bakeš neměl důvod záznamy vyžadovat.
Dvořák, aniž požadoval upřesňující podrobnosti a počkal na písemnou žádost, si pak podle obvodního soudu 23. a 24. ledna vyžádal od marketingového ředitele hotelu „pod smyšlenou legendou o údajném zájmu policie na hledaných osobách“ záznamy na DVD, které krátce poté předal Bakešovi. Tehdejší pracovník tajné služby s nimi podle prvoinstančního verdiktu nakládal „přesně nezjištěným způsobem“, až se dostaly do redakce Aktuálně.cz.
Odvolací senát dnes obvodnímu soudu vytkl, že se nevypořádal s obhajobou Dvořáka. Muž v minulosti řekl, že u policie strávil 27 let, z toho posledních 14 let působil u Útvaru zvláštních činností, který se zabývá odposlechy a sledováním. Bývalý policista tvrdil, že se domníval, že Bakešova žádost byla zcela legitimní. Již dříve uvedl, že s Bakešem dlouhodobě spolupracoval a i v tomto případu to bral jako běžnou operaci, kterých dělali desítky. Co na nahrávce bylo, se prý dozvěděl až z médií.
Předseda odvolacího senátu Jaroslav Cihlář dnes uvedl, že Dvořák postupoval v duchu toho, co jeho služba obnášela. Podle Cihláře není jasné, jak se měl Dvořák dozvědět, že Bakeš nehodlá nahrávku použít ke služebním účelům. Důkazy podle předsedy senátu nesvědčí o tom, že by Dvořák věděl, že jedná v rozporu se svými povinnostmi. Porušil prý sice některé interní předpisy, nešlo však o trestný čin, ale maximálně o kázeňské provinění. Již obvodní soud uvedl, že Dvořák by se neprovinil, nebýt iniciativy Bakeše.
