Praha - Vrchní soud v Praze neuznal námitku podjatosti podanou na soudce Vojtěcha Cepla mladšího v kauze justiční mafie. Soudce se tak bude případem dále zabývat. Námitku podali loni v prosinci Pavel Němec a právník Jaroslav Ortman, který zastupuje místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru. Ortmanovi vadilo zejména to, jak se soudce o případu vyjadřoval v médiích. Advokát se ale nevzdává a se svým klientem nyní zvažuje ústavní stížnost. Cepl soudil první kolo sporu. Odvolací pražský vrchní soud mu poté kauzu odňal, Ústavní soud ale toto rozhodnutí zrušil. Cepl dříve jakoukoli podjatost odmítl.
Výtka směřovala podle Ortmana i k tomu, že byl Cepl v Unii svobody členem právní komise společně s exministrem spravedlnosti Pavlem Němcem. „Zatímco pan Němec byl úspěšný ve volbách, pan Cepl zřejmě nebyl,“ řekl ČT. Podle Ortmana odmítl vrchní soud soudcovu podjatost z formálních důvodů. Kučera ji nepodal v zákonné patnáctidenní lhůtě od doručení nálezu Ústavního soudu. Cepl ale podle právníka později zaslal účastníkům sporu usnesení, aby se do 15 dnů k jeho možné podjatosti vyjádřili, a jeho klient tak učinil. Vrchní soud nyní rozhodl, že soudce pochybil. Zároveň prý označil Ceplovo dřívější komentování nepravomocného rozsudku v médiích za „značně nestandardní“.
Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová odmítnutí Ceplovy podjatosti očekávala. Vrchní soud v Praze podle ní ani nemohl rozhodnout jinak: „Doktor Cepl nás na začátku jednání vyzval, jestli někdo má proti jeho osobě něco a nikdo nic neměl. Myslím si, že to byla jen reakce na to, že nebyli úspěšní u Ústavního soudu.“ Benešová navíc za slova o justiční mafii stíhána nebude. Policisté, kteří zkoumali, zda se nedopustila trestného činu pomluvy, věc odložili. Benešová ale stále čelí civilní žalobě, kterou na ni podalo několik lidí, jichž se její tvrzení o justiční mafii dotkla. Omluvy se domáhají například nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká nebo Kučera.
Případ údajné justiční mafie má počátek v prosinci roku 2007, kdy Benešová tímto výrazem označila několik justičních představitelů včetně Vesecké, Kučery a exministra spravedlnosti Pavla Němce. Podle ní zasahovali do vyšetřování údajné korupční kauzy tehdejšího šéfa lidovců Jiřího Čunka. Justiční činitelé následně Benešovou zažalovali. Cepl ale jejich žalobu z větší části zamítl s vysvětlením, že se při vyšetřování Čunka někteří opravdu několikrát setkali a vyměňovali si informace, které si sdělovat neměli.
Vrchní soud ale Ceplův rozsudek zrušil a nařídil, aby druhé kolo sporu vedl jiný soudce. Podle vrchního soudu Cepl závažně chyboval, nerespektoval některá práva účastníků řízení a nepřípustně spekuloval. Benešová ale v reakci na toto rozhodnutí podala stížnost k Ústavnímu soudu, v níž tvrdila, že vrchní soud porušil její právo na zákonného soudce. Ústavní soud stížnosti vyhověl s tím, že odnětí věci soudci připadá v úvahu jen ve zcela zásadních případech.
