Poslanci v úterý na mimořádné schůzi posoudí žádost kabinetu Petra Fialy (ODS) o prodloužení nouzového stavu až do konce května. Ten vláda zatím vyhlásila 4. března na 30 dnů, kvůli uprchlíkům z Ukrajiny je však podle ní nutné jej nadále využívat. Plán prodloužit stav nouze od začátku dubna do 31. května se však vymyká dosavadní praxi, kdy vláda žádala o prodloužení pravidelně po třiceti dnech.
Sněmovna rozhodne o prodloužení nouzového stavu až do května. Ústavní právníci mají pochyby
Fiala opakovaně uváděl, že situace s uprchlíky z Ukrajiny se do konce května nezlepší. V pořadu Otázky Václava Moravce ministerský předseda zmínil, že už nyní je zřejmé, že nejméně do té doby bude stav nouze potřeba.
„Poctivě říkáme, že do konce května budeme nouzový stav potřebovat, potom uvidíme co dál,“ řekl premiér. „Do Česka přišlo tři sta tisíc lidí během měsíce. Musíme to zvládnout správným způsobem,“ zdůraznil.
Neobává se toho, že by opozice mohla prodloužení nouzového stavu až do konce května napadnout u Ústavního soudu. Fiala zdůraznil, že jeho kabinet nouzový stav nevyužívá k omezování občanů, je podle něj nutný pro nákupy a vytvoření mimořádných podmínek pro vyřešení uprchlické krize.
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) při obhajobě plánu také uvedl, že vláda nechce obcházet sněmovnu a bianco šek nežádá. Návrh je tak podle Rakušana kompromisem. Jako šéf ústředního krizového štábu navrhoval tři měsíce, ozbrojené složky měly podle něj představu ještě o delší době.
Obdobně jako Fiala argumentovala i předsedkyně TOP 09 a sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Už dnes víme, že 30 dní na opatření, která potřebujeme, nestačí,“ řekla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Pekarová Adamová rovněž zdůraznila, že stav nouze vyhlášený kvůli uprchlické krizi nemá dopad na české občany.
Pochyby o ústavnosti
Někteří ústavní právníci však zapochybovali o tom, zda je žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o více než třicet dní v souladu s předpisy. Podle ústavního zákona lze nouzový stav vyhlásit maximálně na uvedenou dobu a podle předpisu ji lze prodloužit jen po předchozím souhlasu sněmovny.
Vláda zprvu dodala dolní komoře materiál, v němž usnesení sice uvádí žádost o souhlas s prodloužením nouzového stavu do 31. května, v předkládací zprávě se ale psalo o 3. červenci. Zhruba po třech hodinách se ve sněmovním systému objevil opravený dokument. Fiala datum 3. července vysvětloval slovy, že se jednalo o „nějaký dlouhodobý odhad“ ministerstva vnitra.
„Pokud by nedošlo k prodloužení nouzového stavu, přestaly by fakticky fungovat procesy spojené se zajištěním nouzového ubytování pro uprchlíky prováděné přes krajská asistenční centra pomoci Ukrajině,“ stojí v materiálu. Navíc by nebylo podle vlády možné operativně nakupovat věci pro zajištění základních životních potřeb běženců a pro poskytování humanitární pomoci Ukrajině.
Část opozice o tom není přesvědčena. Poslanec Jan Hrnčíř (SPD) v pořadu 90′ ČT24 prohlásil, že podle něj nouzový stav nebyl dosud kvůli uprchlické krizi potřeba. „Vláda si snad kromě nařízení evakuace vyhradila všechna omezení práv, která podle nouzového zákona může omezit, a pokud vím, tak k tomu nesáhla. Hejtmani zatím v rámci integrovaného záchranného systému mohou všechno dělat i bez nouzového stavu. Pokud tedy vláda nebude nařizovat ubytovávat uprchlíky soukromým majitelům, tak si myslím, že nouzový stav potřeba není,“ domnívá se Hrnčíř.
Tomu oponoval poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL), podle kterého SPD „brnká na strunu strachu“. Prohlásil, že nařizování přijímání uprchlíků soukromým ubytovatelům nehrozí, ale že nouzový stav už dnes pomáhá vládě zajišťovat hladký chod péče o běžence. „Potřebujeme, aby fungovala krajská asistenční centra pomoci Ukrajině. Na základě nouzového stavu je například možné, aby rychle dělali víza policisté. Bez nouzového stavu by nebylo možné řadu Ukrajinců přemístit z Prahy a středních Čech do volných kapacit v rámci krajů. Stejně tak, aby mohla vláda používat rozpočtovou rezervu k financování systému, i k tomu je třeba nouzový stav,“ vysvětlil Výborný.
90’ ČT24 - Pro a proti prodloužení nouzového stavu v ČR (zdroj: ČT24)
Místopředseda ANO Radek Vondráček také potvrdil nutnost prodloužení nouzového stavu. „Hlavní břímě leží na hejtmanech, ti mají tu činnost vyzkoušenou z covidové krize a říkají, že nouzový stav a nouzový režim potřebují k tomu, aby mohli adekvátně reagovat,“ tvrdí Vondráček. Podle něho ale ANO vidí jako problematické, že vláda chce prodloužit nouzový stav o více než 30 dní. „To je situace, která podle nás není komfortní z hlediska ustálené praxe a dobrých zvyků v téhle zemi, není výslovně ústavou zakázána, ale také se to ještě nikdy nestalo,“ říká Vondráček s tím, že by si opozice přála větší parlamentní kontrolu nad prodlužováním nouzového stavu.
Proti je ANO a SPD
O návrhu na delší prodloužení nouzového stavu však vláda s opozicí zatím nejednala. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová však už řekla, že ANO bylo připraveno podpořit prodloužení o 30 dní, ale hlasovat pro dva měsíce by poslancům hnutí nedoporučila.
„Nechceme dávat bianco šek na 58 dnů,“ řekla v nedělní televizní debatě na Primě. „Kontrola parlamentu by tam měla být,“ dodala Schillerová.
Již dříve uvedla, že chce od kabinetu slyšet krátkodobou i dlouhodobou strategii řešení uprchlické krize v bezpečnosti, školství, ubytování, zaměstnání, sociální oblasti nebo zdravotnictví. „Ať (vláda) přijde po třiceti dnech a požádá a třeba to znovu získá od hnutí ANO. To záleží na okolnostech, nevíme, jak se to bude vyvíjet. Jsme připraveni být otevření,“ řekla.
Také předseda SPD Tomio Okamura zopakoval, že nouzový stav odmítá. „Veškerá opatření lze řešit prostřednictvím stávající krizové legislativy,“ míní. „Nouzový stav umožňuje vládě přikázat ubytování uprchlíků a nákupy bez výběrových řízení,“ dodal.