Poslanec za ANO a opoziční pražský zastupitel Patrik Nacher v úterním Interview ČT24 přiznal, že nedávná snaha o odvolání pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) po vypuknutí korupční kauzy v dopravním podniku byla spíše symbolická. Pokud jde o dopady války na Ukrajině a energetickou krizi, tak podle Nachera ruská invaze vrhla světlo na řadu věcí, které se předtím neřešily. Nechápe, proč se vláda brání nákupu plynových zásobníků.
„(Návrh na odvolání Hřiba) je takový symbol, protože to stejně nemá žádný vliv vzhledem k tomu, že za tři měsíce jsou komunální volby. Bylo to politické gesto, čekal jsem, jak se k tomu pan primátor postaví,“ řekl Nacher.
A Hřib podle něj začal obviňovat ANO i ODS, začal „vytahovat“ věci z let 2011, 2012 či 2015 – kdo se s kým znal, kdo měl jakou tiskovku. „To už mi přišlo přehnané,“ zmínil Nacher. Považuje to za odpoutávání pozornosti od nynější kauzy. Na dotaz moderátora nicméně přiznal, že ANO převzalo v roce 2015 dar od firmy, v jejíž dozorčí radě tehdy seděl jeden z obviněných v aktuální korupční kauze. Tehdy ale podle Nachera nikdo nevěděl, co bude dotyčný dělat v roce 2020. On osobně by tento dar raději vrátil, protože mu „to nestojí za všechny ty otázky“.
Piráti nenaplnili nic, tvrdí Nacher
Problém vidí Nacher i v tom, že Piráti slibovali na pražském magistrátu transparentnost, ale chovali se podle něj úplně jinak a „nenaplnili nic“. Také prý pod Hřibovým vedením rada města poprvé v historii hlasovala tajně. „A vtipné je, že pan primátor odnesl lístky z této tajné volby v kapse saka, dodnes nám je neukázal. Nechal je v čistírně nebo co,“ tvrdí Nacher.
Když se ho moderátor zeptal na to, proč vyzývá k odchodu Hřiba, když šéf ANO Andrej Babiš jde brzy k soudu, Nacher tvrdil, že parlamentní opozice svého času přece také tlačila na Babiše, aby skončil. Nakonec řekl, že nechápe „proč by se úhybné manévry (s Andrejem Babišem) měly vztahovat na komunální politiku“. Zdůraznil, že zatímco kauza týkající se jeho stranického šéfa je z doby před vstupem do politiky, ta aktuální pražská se týká politiků, kteří zneužívali svoji moc a vliv.
Nacher nedokázal jednoznačně říct, zda vláda udělala dobře, když vyčlenila na boj s vysokými cenami energií 66 miliard korun. „Potřeboval bych vidět rozklad té částky, protože to, co jsem si stačil z energetického tarifu, s nímž přišlo ministerstvo průmyslu, přečíst, je taková vybrakovaná věc, kde vůbec nepoznám parametry,“ uvedl. Podobu úsporného tarifu podle Nachera rozcupovala i ministerstva financí či spravedlnosti. On osobně je prý z celé věci „trochu zklamán“.
Připomněl, že odpuštění podpory obnovitelných zdrojů, s čímž vláda počítá od října, opoziční strany navrhují už půl roku. Nacher tak má dojem, že „vláda nepřekročí svůj stín“, aby se v této záležitosti spojila právě s opozicí.
Raději plošná opatření
On osobně je v situaci způsobené válkou na Ukrajině zastáncem rychlých plošných opatření – zmínil například snížení DPH na energie či zastropování jejich cen, k němuž přistoupily některé státy.
Nyní podle něj existují v zásadě dva přístupy k řešení této otázky. „Buď dočasně pojedete v režimu plošných opatření, nebo půjdete přísně adresným způsobem. Vláda si vybírá něco z obou dvou (přístupů),“ domnívá se Nacher, podle nějž toto lavírování vyvolává kritiku ze všech stran.
Zároveň prý nechápe, proč se vláda brání nákupu plynových zásobníků. Přiznává, že koupit je mohl už předchozí kabinet, jedním dechem ale dodal, že válka na Ukrajině vrhla světlo na věci, na něž před invazí nebylo vidět. Aktuální je podle Nachera v rámci Evropy znovu mimo jiné i debata o emisních povolenkách.
