Praha - Nově zvolený plzeňský hejtman Václav Šlajs připouští, že rozumí protestům proti svému zvolení. Podotýká však, že se za své působení před rokem 1989 stydět nemusí, dokonce se prý nesnažil skrývat své politické názory, a to ani vůči svým nadřízeným. "Protestovali proti mně, aniž mě znali, jako proti nějakému symbolu," uvedl v pořadu Události, komentáře. Na tom, co dělal před rokem 1989, nevidí nic, za co by se měl stydět. Proti jeho zvolení protestovala nejen pravicová opozice, ale i lidé přímo na zasedání zastupitelstva.
Šlajs v pondělí nahradil Milana Chovance ve funkci hejtmana Plzeňského kraje: hlasovalo 26 z 42 hlasujících zastupitelů. Proti jeho zvolení protestovaly zhruba tři desítky lidí, od studentů po seniory, kterým vadí jeho minulost. „Voliči o všem věděli ještě předtím, než ho zvolili do vedení kraje. Získal i mnoho preferenčních hlasů,“ hájil Šlajse jeho předchůdce Milan Chovanec.
„V minulosti jsem prošel určitým vývojem a nyní už 25 let pracuji pro demokratickou společnost, jsem dvacet let členem sociální demokracie, zastával jsem v ní významné funkce, 15 let jsem veřejně činný… můj život je čistý – nikdy jsem nikomu neublížil,“ přiblížil svůj život po sametové revoluci Šlajs v rozhovoru pro Události, komentáře.
Protestující kritizují jeho působení v KSČ a Československé lidové armádě. Sám Šlajs nicméně podotýká, že i on měl před rokem 1989 „problémy“ a nebyl žádným slepým vykonavatelem rozkazů a přikázání. „V minulém režimu jsem měl problém s ortodoxními komunisty a teď bohužel s ortodoxními antikomunisty,“ shrnuje lakonicky a dodává: „Netrpěl jsem, ale snažil jsem se být realistou… i v tehdejší komunistické straně byly značně rozdílné pohledy na směřování, s ortodoxními komunisty jsem nesouhlasil,“ dodává.
Václav Šlajs:
„Snažil jsem se některé otázky řešit jinak než někteří exponenti minulého režimu. Nezbavuji se tu ale vůbec odpovědnosti. Nyní po dvacet let pracuji pro demokratickou společnost a snažím se jít příkladem. Sdílím to, že určitý pocit viny tady je, ale svou aktivitou po roce 1989 ve prospěch demokratické společnosti si myslím, že to je ta správná omluva a reakce na minulost.“
Jako příklad svého „nejití“ slepě s nadřízenými poukazuje na svůj postoj k situaci lidí, kteří po roce 1968 byli donuceni opustit své profese. „Domníval jsem se, že ti lidé nemuseli odejít z armády, byl jsem zastáncem toho, že by lidé neměli být diskriminováni za své názory. To jsem říkal lidem kolem sebe včetně svých nadřízených. Nebál jsem se říct věci, které se mi nelíbily,“ vysvětluje. „Byl jsem respektovaný předseda, který se uměl zastat lidí, pokud se cítilo, že se některé věci přehánějí…,“ dodal.
Šlajs nevidí důvod, proč se neměl ucházet o vysoké politické funkce a poukazuje hlavně na svou činnost v minulých dvaceti letech. Na tom, co dělal před rokem 1989, nevidí nic, za co by se měl stydět. „Příjemné to není, ale pokud má člověk čisté svědomí, tak si myslím, že musí sám za sebe bojovat. Já znám svůj život – jak jsem žil, jak jsem pracoval. Takže já se za to nestydím. Identifikoval jsem se se sociální demokracií, dodržuji zákony a podle těchto zákonů může každý občan, který je dodržuje, kandidovat. Já nevím, proč bych měl být diskriminován,“ tvrdí.
Šlajs: Lidé ve mně vidí symbol minulých let
Proti Václavu Šlajsovi se vzedmula vlna protestů a negativních ohlasů, zejména kvůli jeho aktivitám před rokem 1989. Sám Šlajs však míní, že v něm jeho odpůrci vidí hlavně symbol minulé éry, a ne jednotlivce a člověka. „Přišla tam řada mladých lidí, kteří proti mně protestovali. Ale oni proti mně protestovali, aniž mě znali, jako proti nějakému symbolu,“ podotýká k vzedmuvším se protestům. „Rozumím hlavně těm starším, politickým vězňům. Složitěji rozumím mladým lidem,“ uzavřel.
Proti Šlajsovu zvolení se postavila šestice autorů otevřeného dopisu. „Nechceme politruka hejtmanem Plzeňského kraje“, ke kterému se podpisem připojilo 2 700 lidí. Mezi jeho autory patří i signatářka Charty 77 Silvestra Chnápková nebo antropolog Západočeské univerzity v Plzni Tomáš Hirt. Šlajs dostal od autorů dopisu nálepku politruka proto, že byl členem KSČ a působil zhruba 20 let ve funkci důstojníka Československé lidové armády, kde zastával funkci předsedy útvarové organizace strany. Terčem kritiky se stalo i to, že vystudoval Vysokou politickou školu ÚV KSČ. Šlajs se proti tomu loni v prosinci ohradil s tím, že nikdy nebyl náčelníkem politického oddělení divize ani propagandistou na žádném stupni. Uvedl, že má dvě negativní lustrační osvědčení.
