Praha – Rusnokova vláda deklasovala agendu lidských práv, aby nedráždila Rusko. Nasvědčuje tomu i příběh Moniky Šimůnkové, bývalé zmocněnkyně pro lidská práva. Zřejmě právě z toho důvodu se vláda snažila přesunout téma pod ministerstvo vnitra. A Šimůnková musela skončit ve funkci šéfky sekce a následně sama rezignovala na post zmocněnkyně. Přetahování o lidskoprávní agendu začalo podle bývalé zmocněnkyně zprávou o stavu národnostních menšin v Česku, která obsahovala varovnou pasáž o působení ruských kozáků na území České republiky.
Zatímco Monika Šimůnková se za zprávu z letošního srpna postavila, ministr vnitra v demisi Martin Pecina (SPOZ) ji zkritizoval pro nekoncepčnost a vláda po prvotním schválení dokumentu revokovala svoje rozhodnutí následně pasáž o ruských kozácích z dokumentu vypustila.
Monika Šimůnková tvrdí, že zpráva byla zcela standardní a korektní. Dokument o stavu národnostních menšin představuje zmocněnec každoročně a pasáže o jednotlivých menšinách píšou sami jejich členové. Očekává se, že oni budou mít do situace lepší vhled a dokáží ji tak lépe popsat.
"Psal to (pasáž o působení ruských kozáků, pozn.red.) zástupce ruské menšiny v Česku, který v Radě vlády pro národnostní menšiny pracuje již několik let. Každá ta menšina deleguje své zástupce. Dává se jim prostor k tomu, aby popsali, co si skutečně myslí. A nikdy se jim to nekorigovalo," říká pro web ČT24 Šimůnková.
Loni prošlo, letos ne
Už loni zpráva varovala před činností některých ruských svazů spojených s ruským velvyslanectvím. Tyto svazy, a jmenovitě kozáci, měly být podle dokumentu svodkou pro šíření „ideologických klišé kremelské propagandy“ mezi Čechy. Minulý rok ale tehdejší Nečasova vláda dokument bez dalších připomínek schválila.
Letos proti stejné informaci obměněný kabinet vystoupil - přes protest zmocněnkyně pro lidská práva, která zprávu předkládala. „Zpráva popisovala stav všech národnostních menšin. U Ruské federace bylo půl stránky o tom, že nám tu ambasáda Ruské federace organizuje organizované ruské skupiny. To prostě do zprávy o národnostních menšinách rozhodně nepatří,“ vysvětloval v ČT ministr Pecina, který stál za vypuštěním pasáže o ruských kozácích.
Sama Šimůnková Pecinův argument odmítá a tvrdí, že za ministrovými slovy je ve skutečnosti orientace Rusnokovy vlády na Rusko, které kabinet nechce dráždit kritickými zprávami. V České televizi Šimůnková řekla, že i proto vláda posílá „lidskoprávní agendu jiným směrem.“ Na dotaz jakým, uvedla: „Směrem východním. Směrem k ruským zájmům“.
V rozhovoru pro portál ČT24 pak řekla, že právě spor o ruské kozáky a tedy orientaci politiky vlády na Východ byl zásadním důvodem jejího odvolání. "Myslím, že měl (spor o kozáky, pozn.red.) na mém sesazení velký podíl," uvedla.
Inkriminovaná pasáž o ruských kozácích ve vládní zprávě ze srpna 2013
"Jejich činnost na území ČR je škodlivá, neboť vytváří předpoklady formování páté kolony Ruska. Organizace, které se nacházejí pod finančním a ideologickým vlivem současné ruské administrativy, vědomě nebo ne, plní hlavní mocenské cíle Ruska ve směru narušování integračních procesů uvnitř EU, vytváření falešných představ o jiných než demokratických hodnotách."
Zpráva se v médiích řešila už po jejím schválení. Poté, co se ministr vyjádřil v tom smyslu, že zpráva je blamáž, veřejně odporovala. „Když jsem pak byla u vedoucího úřadu, tak mi řekl, že své mediální výstupy bych si měla rozmyslet. Bylo mi naznačováno, že tu nemusím být napořád,“ říká Monika Šimůnková a dodává: „Co se týče ruských zájmů, víc k tomu neřeknu.“ V pondělním vysílání Hyde Parku uvedla, že po sporu o zprávu bojovala s osekáním svých pravomocí.
Schválená, stažená a revidovaná zpráva tak odkazuje na to, o čem se v souvislosti s Rusnokovou vládou stále častěji mluví: o celkovém pootočení země směrem na východ.
„Určitě ta zpráva není postavená na vodě,“ říká k tomu Jaroslav Spurný z týdeníku Respekt. Dodává, že dokument neobsahuje žádné informace, které by prokazovaly na konkrétní manévry kozáků, přesto je podle něj základ zprávy „dost alarmující“, protože spojuje činnost různě sporných ruských skupin v ČR se zdejší ruskou ambasádou.
Lidská práva pod jedním resortem? Nesmysl, říkají odborníci
Pecina podle svých slov agendu pod sebe získat nechtěl, i když v ČT dodal, že Šimůnkové takovou možnost nabízel. A to jako reakci na její stížnosti, že expremiér Nečas se agendou příliš nezabýval. „O to pan ministr vnitra stál, ale jaká potom probíhala jednání mezi ním a paní Šimůnkovou, to přesně nevím,“ říká k tomu pro portál ČT24 Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování, který je nyní pověřen vedením sekce.
Přestože Šimůnková byla pro mnohé nevýrazná a například podle romských organizací „dělala neplechu“, odvolání z postu nechápou. Shodují se na tom, že agenda má mít ve vládě zástupce, a součást ministerstva podle nich není dost. „Lidská práva mají být nadresortní, případně pod ministrem pro lidská práva, za kterého bych se přimlouval. To bychom stejně tak mohli přesunout agendu na ministerstvo práce a sociálních věcí nebo ministerstvo školství,“ myslí si Šimáček. „Úřad vlády by měl být místem, kde se setkává více resortů. Dává smysl, že zmocněnec je pod premiérem a ne pod jedním ministerstvem,“ souhlasí Šimon Pánek, jeden ze zakladatelů Člověka v tísni. Podle něj navíc kromě lepšího propojení problematiky s více ministerstvy taková pozice odpovídá i její důležitosti.
Česko tím totiž ukazuje, jak se k lidským právům staví. A to může být důležitou součástí mezinárodní politiky. Tak, jako je to například v Německu. Tamní zmocněnec pro lidská práva Markus Löning působí v německé vládě na samostatné funkci, ale úzce spolupracuje s ministerstvem zahraničních věcí. Má široké pravomoci - například koordinuje práci konzulů a kontroluje obtížné případy. Veřejně například vyzval k uzavření kontroverzní věznice na základně Guantánamo na Kubě, oceňoval za Německo Nobelovu cenu pro bojovnice za práva žen z Libérie a Jemenu nebo se vyjadřoval pro zrušení německé ceny Quadriga v roce 2011, kterou měl dostat kontroverzní ruský premiér Vladimir Putin.
Německo má ale víc podobných samostatných zmocněnců, kteří sídlí na různých ministerstvech a úzce s nimi spolupracují, i když pod ně přímo nespadají. Například zmocněnec pro otázky lidských práv na ministerstvu spravedlnosti, pro záležitosti invalidů na ministerstvu práce a sociálních věcí nebo zmocněnec pro otázky drog na ministerstvu zdravotnictví. Tito zmocněnci příslušnou politiku koordinují. Naopak Česko se v porovnání se západním sousedem příliš lidskými právy nezabývá - zvláštního ministra pro ně mělo jen od roku 2007 do roku 2010, kdy se na postu vystřídali Džamila Stehlíková a Michael Kocáb. Agendu měl po zrušení funkce během vlády Petra Nečase převzít právě vládní zmocněnec, premiér pak ale nechal post pět měsíců neobsazený. Obsadila ho až Šimůnková v únoru 2011.
