Praha - Senát podle očekávání podpořil zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jde o rozsáhlý soubor změn, které mají od příštího roku nastat v daňové a sociální oblasti a ve zdravotnictví. Podle vlády má tato počáteční etapa reformy veřejných financí zastavit zadlužování země. Levicová opozice tvrdí opak, neúspěšně chtěla předlohu zamítnout.
Přijetí zákona umožnilo 49 z 80 přítomných senátorů, na návrh ODS bez možnosti vystoupení všech členů horní komory. Pro byli všichni občanští demokraté, většina lidovců a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Normu nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus, který již dříve naznačil, že ji nebude vetovat.
Způsob schvalování, jak jej navrhla ODS, vyvolal bouři nevole u ostatních klubů. Vystoupit tak mohli v podstatě jen předsedové klubů, což ti nevládní využili i ke kritice novel. Z vládního tábora se proti formě přijetí postavil jen místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), další tři lidovci se hlasování zdrželi. Při schvalování chyběl pouze senátor a vicepremiér Jiří Čunek (KDU-ČSL), který svou účast na dnešním jednání horní komory omluvil.
„Je to výrazný precedens a závažné je skutečně to, že tímto způsobem může být opozice umlčována kdykoliv. Navíc zdůrazňuji to, že sám premiér označil tento zákon za zásadní a prohlásil, že předpokládá v Senátu hlubší rozpravu,“ komentovala v rozhovoru s ČTK a ČRo způsob schvalování zákona předsedkyně senátorů ČSSD Alena Gajdůšková.
Podle senátorů ČSSD je vládní návrh reformy zbytečný, falešný a hloupý. Současný daňový systém v ČR je podle nich v pořádku a zadlužení země je pod průměrem Evropské unie. Snížení daní z příjmu firmám podle ČSSD nahrává zahraničním vlastníkům velkých firem. Podle Gajdůškové prý limit za platby u lékaře připraví zdravotní pojišťovny o 4,5 miliardy korun ročně. ČSSD chtěla spolu s komunisty zákon zamítnout, případně razantně změnit.
Sociální demokraté chystají na zákon ústavní stížnost, mimo jiné kvůli platbám u lékaře. O vlastní stížnosti uvažuje předsedkyně senátorského Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová, které vadí způsob schválení novel o kategorizaci léčiv a o účetnictví. Podle senátorky se jedná o takzvané přílepky, proti nimž úspěšně bojovala u Ústavního soudu v případě zákona o bankách.
Vládní reformní balík je souborem pěti desítek novel. Zavádí jednotnou sazbu daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent ze superhrubé mzdy, což představuje 23,1 procenta reálného zdanění. Nyní existují čtyři daňová pásma ve výši 12, 19, 25 a 32 procent. Snížit se mají také daně firmám, a to z nynějších 24 procent na 21 procent v příštím roce, na 20 procent v roce 2009 a na 19 procent v roce 2010. Novinkou je také zavedení ekologické daně u elektřiny, zemního plynu a tuhých paliv a zvýšení spotřební daně u tabáku ze současných 27 na 28 procent. Ruší se společné zdanění manželů, které bude možné naposledy podat příští rok. Končí také daňové zvýhodnění na hypoteční zástavní listy, na druhou stranu se ruší i darovací daň v rámci širší rodiny.
Lidé více zaplatí například kvůli zvýšení spodní sazby DPH z pěti na devět procent, neboť kvůli tomu zřejmě podraží třeba potraviny, nápoje, knihy, časopisy i noviny, léky, cestování hromadnou dopravou, ubytování nebo vstupné. Kvůli zvýšení spotřební daně na tabák by měla krabička cigaret stát zhruba o sedm korun více.
Od Nového roku budou muset lidé platit také za každou návštěvu lékaře 30 korun, za den v nemocnici pak 60 korun, za návštěvu pohotovosti 90 korun a za každou položku na receptu dalších 30 korun. Nejvýše ale zaplatí 5000 korun ročně. Vládní změny dále v zásadě ruší pohřebné, snižují porodné a zavádějí takzvanou vícerychlostní rodičovskou dovolenou. První tři dny nemocenské se nebudou proplácet. Zpřísnit se má výplata dávek. Nezaměstnaní bez snahy najít práci by mohli skončit na existenčním minimu. Důchodcům, kterým nebude zvýšení cen kompenzováno snížením daní, se mají penze valorizovat.
Živnostníci budou příští rok platit stejnou daň z příjmů jako zaměstnanci, tedy 15 procent. Budou mít vyšší limit pro odvody pojistného, zdravotní a sociální pojištění si už nebudou moci dávat do nákladů. Zákon také ruší registrační pokladny. Povinnost vést podvojné účetnictví budou mít podnikatelé jejichž roční obrat nepřesáhl 25 milionů korun. Nyní je tento limit o deset milionů korun nižší.
