Senát vyzval k vyloučení Ruska i Běloruska z mezinárodních organizací. Je pro nejtvrdší sankce

Senátoři v pátek vyzvali k vyloučení Ruska i Běloruska z mezinárodních organizací. Důvodem je agrese režimu Vladimira Putina vůči Ukrajině. Senát také vybídl k uvalení nejtvrdších sankcí. Vybídl státy Evropské unie k jednotnému postoji při vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, k čemuž EU kvůli nesouhlasu Německa či Itálie zatím nepřistoupila. V Senátu, stejně jako ve čtvrtek ve sněmovně, vystoupil také ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis. Poděkoval za podporu a uvedl, že Ukrajina nyní potřebuje hlavně zbraně.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Senát podobně jako ve čtvrtek sněmovna odsoudil ruský útok proti Ukrajině, který porušil normy mezinárodního práva, i zapojení Běloruska do této agrese. Doporučil posílení obranyschopnosti států střední a východní Evropy.

Senát vyzval Mezinárodní trestní soud k tomu, aby se nadále zabýval situací na Ukrajině s ohledem na možné páchání zločinů v jeho jurisdikci. Odpovědnost za tyto zločiny podle senátorů nese ruský prezident Vladimir Putin a další představitelé Ruské federace a Běloruska. 

„Senát důrazně odsuzuje útok Ruské federace na Ukrajinu, kterým hrubě porušila základní normy mezinárodního práva a mezinárodně platné závazky včetně Charty OSN. Rovněž důrazně odsuzuje zapojení Běloruska do této agrese proti Ukrajině a vyzývá jej, aby se takového jednání zdrželo a dodržovalo své mezinárodní závazky,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Senátoři také doporučili vládě zesílit podporu Ukrajiny v oblasti vojenské, finanční i humanitární, podpořili vládní kroky při ochraně kyberprostoru, infrastruktury a informačního prostoru Česka před dezinformacemi a kyberútoky ze strany Ruska. Senát se také zavázal v případě potřeby urychleně projednávat vládní zákony k podpoře Ukrajiny a jejích občanů.

Zazněla ukrajinská hymna

Na úvod páteční mimořádné schůze Senátu zazněla ukrajinská a česká hymna. Vystrčil uvedl, že na Ukrajině se bojuje za Prahu a za všechny Evropany. Pokud nebudeme jednotní a nebudeme s dalšími demokratickými zeměmi bránit Ukrajinu i za cenu vlastních ztrát a vlastní bolesti, může se stát, že jednou to samé postihne i nás, zdůraznil. „Na Ukrajině se bojuje za svobodu a demokracii celého světa,“ dodal.

Události na Ukrajině se podle předsedy horní komory dotýkají všech, kteří ctí svobodu, demokracii, nezávislost a územní celistvost. Totalitní vůdce, ruský prezident Vladimir Putin, útočí na zemi, jež má demokraticky zvolené představitele a spravuje své území podle vůle obyvatel, uvedl. Ukrajinu je třeba podle Vystrčila podpořit slovy i činy.

Ocenil, že Česko je od počátku iniciátorem opatření, která je třeba zavést, aby demokratický svět Putinovi ukázal, že tvrdě zaplatí za to, jak se chová.

Lipavský: Putin válku prohraje

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Senátu uvedla, že předloží vládě návrh, podle kterého bude možné vyslat české vojenské pohotovostní síly kamkoli na území NATO. „Naším cílem není situaci eskalovat, nejsme žádní váleční štváči. Pokud ale nezastavíme Putina teď, můžeme i my čelit ruské rozpínavosti,“ uvedla. Podle ní se Putin chová jako terorista a reakce Západu musí být co nejsilnější.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Putin prohraje válku, kterou nesmyslně rozpoutal proti Ukrajině. Kreml se podle něj vrátil k imperiální rozpínavé politice Sovětského svazu. Lipavský uvedl, že ruský útok je útokem proti svobodě a demokracii a nově přijaté protiruské sankce Putinovi jasně ukážou, že jsou jeho kroky nepřijatelné. Podle něj se chystají i kroky proti aktivitám ruských tajných služeb.

Česko počítá s přijetím pěti tisíc uprchlíků

V Senátu vystoupil také vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ujistil, že vláda bude hledat separátní kroky, které by doprovodily sankce Evropské unie proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Vládě navrhne uvolnit 1,5 miliardy korun na řešení nové uprchlické krize, v první vlně počítá s přijetím kolem pěti tisíc Ukrajinců. 

Česko podle Rakušana podporuje co nejráznější postup proti Rusku, nezapomíná ani na boj s dezinformačními weby. Neměly by se opakovat chyby z minulosti. „Mentalita diktátorů a totalitně uvažujících lidí se nemění, nemění se ani jejich argumentace,“ uvedl.

Vicepremiér podotkl, že ruský prezident Vladimir Putin obhajuje útok na Ukrajinu snahou ochránit ruské občany, přičemž ve 30. letech nacistický vůdce Adolf Hitler obhajoval obsazení československého pohraničí potřebou ochránit sudetské Němce. Putinovy „územní a mocenské choutky“ by vedly k uspořádání Evropy v době před rozšířením NATO o evropské postsocialistické státy včetně České republiky. 

Potřebujeme zbraně, říká ukrajinský velvyslanec

Schůze Senátu se zúčastnil také ukrajinský velvyslanec Perebyjnis, který ve čtvrtek navštívil i sněmovnu. Senátorům sdělili, že Ukrajina potřebuje podporu v podobě dodávek zbraní, vyjádření solidarity nestačí. Situaci ve své zemi označil za kritickou.

„Nejdůležitější dnes, a to bych chtěl zdůraznit, je podpora Ukrajiny zbraněmi, pohonnými hmotami a vším, co je nezbytné k tomu, aby naši vojáci mohli čelit největší armádě kontinentu,“ řekl Perebyjnis. Jeho země, jak uvedl, potřebuje především protitankové a protiletadlové systémy. „Každý den prodlení znamená stovky lidských životů. Evropa se musí probudit z letargie a začít okamžitě pomáhat Ukrajině,“ zdůraznil.

Ukrajina podle velvyslance krvácí, jde podle něho o samotnou existenci ukrajinského národa a státu. „Civilizovaný svět musí izolovat Rusko a jeho nejvyšší vedení na všech možných úrovních, politické, diplomatické, ekonomické, odstřihnout ho a jeho banky od mezinárodních platebních systémů,“ řekl.

Když svět nezastaví ruského prezidenta Vladimira Putina teď, do budoucna budou podle velvyslance trpět všichni. „Stále si svět myslí, že musí čekat, až bude hůř?“ tázal se. Perebyjnis zároveň poděkoval českým občanům za velkou podporu. „Cítím neuvěřitelnou podporu české společnosti. Jsme za to opravdu vděční,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 1 hhodinou

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 3 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 4 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 8 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 10 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...