Praha – Horní komora Parlamentu ČR dnes slaví 13 let. Názory na její fungování se ale různí. Pro některé je pojistkou ústavnosti a demokracie, další jí ale vyčítají, že je zbytečná a supluje práci Poslanecké sněmovny. Senátoři ale o sobě tvrdí, že se od poslanců liší věcnou diskuzí a především gentlemanskou kulturou. Každý rok projedná horní komora více než stovku zákonů. Zhruba třetinu z nich vrací poslancům k přepracování. Podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky se totiž ve sněmovně mnohdy v rámci politických střetů zapomíná na obsah zákonů: „My tam pak nacházíme poměrně velké chyby.“
V pracovní rovině komplikuje práci obou komor chybějící stykový zákon, který by jejich vztah upravil. Všechny pokusy o jeho přijetí ale zatím ztroskotaly. Poslední návrh, který už Senát schválil, prošel sice v březnu ve sněmovně prvním čtením, od té doby s ním ale poslanci nic neudělali. „Dramaticky se to projevilo při volbě prezidenta, kde se náhle ukázalo, že neexistuje pravidlo o tom, jakou procedurou se rozhodne o způsobu hlasování,“ dodal bývalý předseda senátu Petr Pithart.
Senátní novela ústavy ležela ve sněmovně tři roky
Podobně končí i další senátní návrhy zákonů. Například senátní novela ústavy, která by umožnila předčasné volby, je připravená už od roku 2006. Ve sněmovně ale ležela tři roky bez povšimnutí. Poslanci si na ni vzpomněli až letos v létě, když hledali nejkratší cestu k volbám. Podle předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka umožňuje takový postup jednací řád. „Může to být i jakási forma obstrukce,“ dodal.
Sobotka se ale domnívá, že horní komora svou důležitou roli má: „Vzpomeňme na rok 2006, kdy těsně po volbách nebyla až do srpna Poslanecká sněmovna schopna se konstituovat. V té době funkce Parlamentu byla zachovaná, protože podle ústavy tu hlavní roli hrál Senát.“ Senát pomohl například i v zahraniční politice, kde přispěl k dohodě o dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy.
Za 13 let zasedlo v senátorských lavicích 205 osobností. Osm z nich funkci stále vykonává. Každý rok se na půdě této instituce projedná více než sto návrhů zákonů. Státní pokladnu přišla v letošním roce přibližně na 470 milionů korun.
