Žďár nad Sázavou - Stát se v příštích týdnech chystá vydat jednu z nejcennějších staveb, o které církve požádaly v restitucích: Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. České televizi to řekla ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. K vydání kostela zapsaného na seznamu UNESCO dojde hned poté, co církev pošle státu dokument, že památku v 50. letech skutečně využívala.
Unikátní barokně-gotickou stavbu nechal v roce 1722 postavit u Žďáru nad Sázavou slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Stát zabral kostel v roce 1953. Církvi chybí k jeho získání už jen poslední krůček - poslat dokument, který má prokazovat, že se v kostele po únoru 1948 konaly poutě a bohoslužby, a sloužil tedy k církevním účelům.
„Pokud nám žadatel doloží, že v rozhodném období opravdu užíval tuto nemovitost, tak Zelená hora bude vydána,“ potvrdila ČT ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. Brněnské biskupství by mělo listiny poslat příští týden.
I po případném navrácení církvi by měla jedna z dvanácti českých památek UNESCO zůstat přístupná veřejnosti. Místní farnost chce v kostele začít pořádat pravidelné bohoslužby a zvýšit počet církevních svateb. „Kostel lidem nikdo nevezme. My naopak chceme, aby sloužil i veřejnosti i turistům i poutníkům,“ podoktl farář Římskokatolické farnosti Žďár nad Sázavou Vladimír Záleský.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého
Kostel z 20. let 18. století byl na seznam UNESCO zapsán v roce 1994. Je vrcholným dílem architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla (1677–1723) a zároveň nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky. Kostel obklopuje ambit, který je s centrální stavbou kompozičně propojen. Podle legendy se nad tělem Jana Nepomuckého objevila korunka s pěti hvězdičkami, proto také Santini zakomponoval do svého projektu pětkovou symboliku. Základem je pěticípý půdorys, pět vchodů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři. V kupoli je vypodobněn světcův jazyk, jako atribut nevyzrazení zpovědního tajemství.
Národní památkový ústav ale ve čtvrtek naopak odmítl žádost Řádu německých rytířů o hrad Bouzov. Podle památkářů řádu v době, které se restituce týkají, nepatřil a němečtí rytíři ho nevyužívali pro duchovní nebo pastorační účely. Řád se chce obrátit na soud.
Církve už v rámci restitucí podaly 5 600 žádostí, ve kterých nárokují 116 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
