Na území Maďarska přichází denně zhruba dva tisíce lidí, v zemi jich přitom je už 144 tisíc. Počty neregistrovaných imigrantů nejsou známé. „Je to humanitární krize, která nemá od druhé světové války obdoby. K lidem, kteří sem přijdou, bychom se měli chovat maximálně přátelsky,“ myslí si někdejší politik Michael Kocáb. S tím však nesouhlasí advokátka Klára Samková. „Dostali se sem na základě kriminálních činů převaděčských gangů, které my tímto způsobem přímo či nepřímo financujeme,“ oponuje. Oba byli hosté pořadu Události, komentáře.
Maďarsko se již s žádostí o pomoc obrátilo na Evropskou unii. „My jsme povinni pomáhat tam, kde někdo trpí. To jsou naše hodnoty,“ okomentoval situaci český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. S jeho slovy souhlasí i Kocáb. Podle něj bychom měli být k příchozím uprchlíkům maximálně vstřícní a dát jim práva, která uprchlíkům náleží.
Podle Samkové je však situace jiná. „V Calais nejsou lidé, kteří utíkají před válkou. Tam jsou lidé, kteří vypadají jako ozbrojená armáda plná mladých muskulaturních mužů, kteří nemají se statusem uprchlíka nic společného,“ řekla Samková. Uprchlická vlna je podle ní uměle řízená a demontuje Evropu.
„I kdybychom připustili vaši verzi o tom, že je to řízené, tak s tím nemůžeme nic udělat. Přece do nich nebudeme střílet, nenecháme je utopit ve Středozemním moři,“ kontroval Kocáb. „Nemůžeme postavit na severu Afriky hladovou zeď ani nemůžeme udělat námořní blokádu,“ pokračoval.
Uzavření hranic a útok na Islámský stát
Řešení je však podle Samkové jasné. „Měli bychom uzavřít veškeré hranice, odmítat uprchlíky a velice radikálně zaútočit na Islámský stát. Schengenský prostor neumožňuje jednotlivým státům, aby bránily své hranice, a je nefunkční,“ vysvětlila svůj postoj Samková. „Tím se problém nevyřeší, uprchlíky to nezastaví,“ oponoval Kocáb. Hranice mezi členskými státy by podle něj navíc znamenaly rozklad Evropské unie.
Bývalý zmocněnec pro oblast lidských práv vidí v nastalé situaci další problém. „My můžeme udělat jen jednu věc, a to zastavit v sobě nárůst xenofobie,“ upozornil Kocáb. „Společnost není xenofobní,“ nesouhlasila Samková. „Společnost má elementární záchovný pud. Odmítám, abychom byli označováni za xenofoby nebo rasisty.“
Zásah na arabském území?
Oba se nicméně shodli na potřebě zásahu na území Sýrie a Iráku. Podle Michaela Kocába je nutné zasáhnout nejenom proti pašeráckým gangům, ale i proti samotnému Islámskému státu, ačkoliv je podle něj takový zásah problematický. „Je složité poslat na arabské území evropskou nebo americkou armádu, aby tam dělala pořádek,“ řekl Kocáb.
Samková vidí problém také v politice Turecka. „Náš spojenec v NATO, Turecko, bombarduje jediné skutečné bojovníky, kteří proti Islámskému státu bojují, a to jsou Kurdové. Turecko tímto krokem fakticky opustilo politiku NATO a EU a v mých očích se diskvalifikovalo ze společnosti slušných zemí,“ uvedla Samková. Podle advokátky by měly být zahájeny kroky vedoucí k odtržení Turecka od Severoatlantické aliance.
