Díky možnosti transplantovat kostní dřeň i v situaci, kdy se genetické znaky mezi dárcem a pacientem stoprocentně neshodují, pomáhají nemocným stále častěji jejich příbuzní. Podle statistik najdou lékaři v pacientově rodině zcela shodného dárce v pětině případů, aspoň polovinu z potřebných genetických znaků má pak až sedmdesát procent příbuzných.
Možnost opřít se při transplantaci kostní dřeně o příbuzné, a nespoléhat tak pouze na dárce z databází, čeští lékaři úspěšně testovali před třemi lety. Takzvaná haploidentická transplantace hledá shodu v HLA znacích – genetických znacích na povrchu bílých krvinek – a stačí pro ni, aby se shodovala polovina všech znaků.
„Je to rychleji proveditelné, levnější a organizačně výhodnější, protože nehoníte dárce v registrech po světě,“ říká k rodinným možnostem transplantace primář hematologicko-onkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice Pavel Jindra. „Kdykoliv, kdy není čas transplantaci připravit, preferujeme rodinného dárce,“ doplňuje lékař transplantační jednotky pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze Jan Vydra.
K haploidentické transplantaci není potřeba žádný speciální přístroj; pacientovi se po zavedení štěpu jen pár dní podává chemoterapie, ta zničí všechny buňky, které tělo nepřijme a mohly by škodit. Příbuzenstvo se na této léčbě podílí ve čtyřiceti procentech případů (ročně proběhne sedm set transplantací), podle Zdravotnického deníku je nicméně stále bezpečnější úplná shoda.
Sourozenecká pomoc
Lékaři se proto na příbuzné obrací zejména v momentech časové tísně, jak dokládá i případ Pavla Maška, který měl kvůli nemoci nedostatek červených a bílých krvinek i krevních destiček. Shodného dárce kostní dřeně se pro něj nepodařilo najít, a když se jeho zdravotní stav v září zhoršil tak, že transplantaci potřeboval hned, lékaři podrobili krevním testům celou jeho rodinu.
Jako nejvhodnější dárce (a nejde o výjimku) se ukázala Maškova sestra Hana Švecová, přestože shoda jejích a bratrových znaků nepřesahovala sedmdesát procent. Kvůli injekcím s růstovým faktorem, které dostávala čtyři dny před odběrem dřeně, přestala kojit šestiměsíčního syna. Díky dárcovství má nyní Mašek, devět měsíců po transplantaci, nejlepší krevní obraz, co kdy měl.
