Poprvé před deseti lety operovala brněnská lékařka novorozence s rozštěpem rtu. V Česku totiž dříve mohly děti tento zákrok podstoupit až ve třech měsících. Jejím prvním pacientem byl Šimon, který se na operační sál dostal jen pár dní po porodu. Od té doby už v brněnské Dětské nemocnici úspěšně operovali 324 novorozenců s rozštěpovou vadou obličeje.
„Už má za sebou šest operací, ale další nás ještě čekají. Kolik? Tak to nemám tušení,“ popsala současnou situaci matka desetiletého Šimona Tereza Stehlíková. O tom, že její syn má rozštěpovou vadu obličeje, se dozvěděla ve 20. týdnu těhotenství. „Lékaři to zjistili na ultrazvuku a já ji viděla také. V první chvíli to byl šok, nevěděli jsme, co dělat,“ vysvětlila Stehlíková.
Potrat jí lékaři tenkrát nenabídli. „Ale já bych na něj ani nešla. Neuvažovala jsem o tom. Ani jsem nevěděla, že to v tak pokročilém těhotenství jde,“ pokračovala. Ve srovnání s jejím druhým synem má podle ní Šimon malé obtíže. „Nazvala bych to celoroční rýmou,“ shrnula Stehlíková. Řečovou vadou kvůli rozštěpu obličeje ale netrpí.
Když se dozvěděla, že její novorozený syn půjde hned na operaci, byla ráda. „Potom, co jsem si nastudovala, co všechno to obnáší, jsem doktorčinu nabídku vděčně přijala,“ řekla Stehlíková. Strach o dítě prý neměla. „Ani mě nenapadlo se bát, důvěřovala jsem jim,“ dodala.
Za deset let operovali několik stovek novorozenců
Podle lékařky Jitky Vokurkové, která Šimona před deseti lety operovala, patří školák mezi pacienty s těžší formu jednostranné rozštěpové vady rtu, čelisti a patra. „Proto se v první fázi se operoval ret a nos, pak měkké a tvrdé patro. Protože měl zapadlý nos, tak se operoval ještě jednou a pak jsme pomohli délce patra,“ vysvětlila primářka Oddělení dětské plastické chirurgie. Podle ní Šimona čeká ještě zpevňování čelistního oblouku. „Na hranici dospělosti se dělá další velká operace kostí obličeje,“ dodala.
Vokurková před průlomovou operací malého Šimona měla s vrozenými vadami obličeje desetileté zkušenosti. „Začali jsme u miminek, která měla velkou vadu, a věděli jsme, že i po porodu budou mít problémy. A čekání na operaci pro ně bude zdlouhavé,“ vysvětlila primářka. V brněnské Dětské nemocnici operovali už 324 dětí do prvních dvou týdnů života. „V Motole a Thomayerově nemocnici, kde se také operují tyto vady, byl operován podobný počet novorozenců,“ řekla Vokurková.
Rozštěp vzniká v první třetině těhotenství nespojením tří částí obličeje, a to rtu, nosu a patra. Důvodem mohou být genetické vady, ale také třeba, pokud žena v těhotenství pije alkohol, kouří nebo užívá antibiotika. Rozštěpy jsou buď rtu, patra nebo obojího dohromady.
Podle Vokurkové je možné vadu u některých dětí odstranit skoro k nepoznání. „Dříve to byl strašák a rodiče děti moc neukazovali. Přitom dnes už je medicína na takové úrovni, že se s tím dá mnoho udělat,“ uvedla Vokurková. S tím souhlasí i vedoucí lékařka neonatologického oddělení Lia Elstnerová. „Po operaci se ty děti chovají normálně. I když mají jizvu na pusince, tak pijí bez jakýchkoliv problémů,“ vysvětlila.
Prevence rozštěpových vad
Ke snížení rizika výskytu rozštěpu by měla matka v době těhotenství na doporučení lékařů užívat vitamíny, zejména kyselinu listovou, vitamín B1, C, E.
