Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Jiří Černohorský (ANS)

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 29 kandiduje Aliance národních sil, do voleb ji vede Jiří Černohorský. Hovořila s ním Mariana Kopecká.

Kdybyste uspěl, na co byste se v Evropském parlamentu zaměřil a proč?

Především na to, aby Evropská unie opravdu začala fungovat pro občany jednotlivých zemí. U mě samozřejmě pro občany ČR. Zatím to směřuje jenom k tomu, že je EU pod vlivem vlivných průmyslníků, bankéřů a ti rozhodně nemají v zájmu pro lidi něco podnikat, pracovat. Takže bych se zaměřil na sociální sféru, a potom na czexit.

Ve svém představení na internetových stránkách píšete, že jenom lhář a podvodník může tvrdit, že post europoslance je pro ten či onen stát velice důležitý, že se tím mohou ovlivňovat politiky jednotlivých států. Jak to souzní s cílem, o kterém jste mluvil?

Souvisí to tak, že je potřeba proniknout to vysoké politiky a nejjednodušším způsobem jsou právě eurovolby. A tím způsobem pak upozorňovat, říkat lidem pravdu, jak to ve skutečnosti v europarlamentu chodí. Já jsem totiž byl na Hradě na recepci k výročí vládnutí pana prezidenta Miloše Zemana a tam jsem mluvil s jedním významným, vysoce postaveným politikem. Když jsem se bavil o tom, jestli jsou jeho europoslanci protiimigrační, tak mi na to odpověděl, že europoslanci nejsou vůbec důležití a že jediný člověk, který je tam důležitý, je eurokomisař. Z toho důvodu jsme se rozhodli pro volbu do europarlamentu, protože chci ukázat lidem, že se to dá dělat jinak, pro lidi a s lidmi. A rozhodně si myslím, že – když nic jiného – tak europoslanec by měl zvedat ruku pouze v zájmu české země a v zájmu lidí české země.

V jaké frakci byste tak činil, do jaké z nich byste se chtěli zařadit?

To je poněkud předčasná otázka. Myslím si, že se frakce, co se týče obsazení, mění. A hlavně lídři jednotlivých politických uskupení docela často mění politické názory. Takže těžko dnes řeknu, kterou frakci bych mohl podporovat nebo do které bych chtěl vstoupit.

Nějaké konkrétní jméno lídra země některého členského státu, ke kterému máte blízko?

Lidé, ke kterým mám teď blízko, ještě nejsou v europarlamentu, i když třeba některé názory pana Zdechovského se dají přijmout.

Podívejme se na zahraniční politiku, podívejme se na brexit. Byl byste pro to, aby se uskutečnil dřív, než je teď plánováno – posledního října? A za jakých okolností?

Já si myslím, že brexit už dávno měl být. Bylo to rozhodnutí občanů Anglie. Oni jasně řekli, že chtějí vystoupit z Evropské unie – ať už byla procenta jakákoliv. Prostě většina se rozhodla. Myslím si, že to v jednom z pořadů, co jsem viděl, řekl velice dobře pan Matějka, když zmínil, že tyto problémy dělají pouze politici a že kdyby záleželo čistě na lidech, tak brexit už dávno proběhl.

Takže podle vás se lidé v referendu vyjádřili jasně pro podmínky, které teď politici tak složitě vyjednávají? To se dojenávalo až poté, co se brexit odhlasoval.

Já vím, jenže, ať se na mě nikdo nezlobí, já si myslím, že celý brexit a problémy kolem toho jsou jedna velká nafouknutá bublina. Když brexit proběhne, nepadne celý systém, nespadne najednou hospodářství, nezničí se všechny věci, co Angličané za ta léta budovali. Už kdysi jsem řekl, byli jsme před Evropskou unií a budeme i po ní. To stejné určitě i Angličané.

Nicméně nějaký postih na tamní podniky a na spolupráci to mít bude, to se asi nedá popírat.

To máte pravdu, určitě tam budou problémy, s tím se dá počítat. Ale myslím si, že jsou řešitelné. Ne, jak se nám snaží mainstream – televize, zprávy a to všechno – předkládat, že je něco nemožného vystoupit z Evropské unie.

Referendum o vystoupení Česka z Evropské unie – už jste to naznačil – byste si přáli? Hlasovali byste pro?

Rozhodně. Aliance národních sil – a já s nimi – stojí o vystoupení ČR z Evropské unie. Za současných podmínek není možné nadále tam setrvávat. I takzvané pilíře – volný pohyb osob, volný pohyb zboží – jsou za současných podmínek naprostá katastrofa. Volný pohyb osob? Řekněte si, že máte svůj dům, máte svoji zahrádku. Nedovolíte si jen tak pustit na svůj pozemek někoho, o kom nic nevíte.

To se podle vás děje v českých domácnostech?

Ne v českých domácnostech, to se děje v Evropské unii. A děje se to za pomoci schengenského prostupu – bych to nazval než nějakým prostorem.

Takže podle vás je problém s ohrožením soukromí. Co se týká průmyslu, na kterém Česko za své působení v EU vydělalo, nebo dalších záležitostí, to je pro vás také spíše nevýhodou?

Opravdu si myslíte, že Česká republika vydělala na Evropské unii, co se týče průmyslu?

Myslím, co se týká exportu, importu, který se tím posílil.

Export a import je jiná věc než náš vlastní průmysl, ať už lehký, nebo těžký. Když budu porovnávat věci, co jsme dřív měli, kupříkladu patřila nám Škodovka, která nám dnes nepatří. My jsme montovnou, máloco patří této zemi a lidem této země. Takže co se týče průmyslu, jsme rozhodně ztratili.

Co se týká otázky ochrany společných hranic EU, jak by se podle vás měla řešit?

Především bych si nalil čistého vína. Řekl bych, že vedení Evropské unie vůbec nemá zájem na bezpečnosti EU. Samotné vedení EU podporuje, řídí a financuje imigraci z afrických zemí do Evropy. Frontex, jak se mluví o tom, že to posílí o 10 tisíc členů nevím do jakého roku, to je něco naprosto směšného. Frontex je, řekl bych, spíše soukromou cestovní agenturou EU.

Jaké je tedy podle vás řešení, když jste definoval problém?

Řešení rozhodně nebude lehké a bude záležet na jednotlivých státech, protože bezpečnost si jednotlivé státy budou muset zařižovat samy, ale i ve spolupráci. Například V4.

Když mluvíme o společných hranicích EU, aby se problém řešil na úrovni 27 nebo 28 členských států?

Na této úrovni je potřeba okamžitě přestat s dovážením imigrantů z Afriky. Že někdo vykládá, že imigrace klesla, že je to prokazatelné, je moc hezké, ale problém už v Evropě je – a v hodně velkém počtu. Takže jedinou možností je okamžitě přestat podporovat neziskové organizace, které vlastní lodě, které převážejí dennodenně v desítkách tisíc imigranty z afrického pobřeží k nám do Evropy.

Ještě se zeptám na sankce proti Rusku. Měly by se podle vás prodlužovat?

Myslím si, že je vám naprosto jasné, co řeknu. Rozhodně jsem proti jakýmkoli sankcím vůči Rusku, protože to je jenom na očičko. My nemůžeme obchodovat s Ruskem, ale Německo, Anglie vesele dál. Dokonce podle různých statistických údajů obchod mezi těmito zeměmi a Ruskem vzrostl. ANS a já s nimi bude podporovat politiku všech azimutů. To znamená, že je potřeba spolupracovat se všemi státy napříč Evropou. Není možné vynechat Německo, Francii, ale v žádném případě ani Rusko, potažmo třeba Čínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 2 hhodinami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 5 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 5 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 5 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.