Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Jiří Černohorský (ANS)

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 29 kandiduje Aliance národních sil, do voleb ji vede Jiří Černohorský. Hovořila s ním Mariana Kopecká.

Kdybyste uspěl, na co byste se v Evropském parlamentu zaměřil a proč?

Především na to, aby Evropská unie opravdu začala fungovat pro občany jednotlivých zemí. U mě samozřejmě pro občany ČR. Zatím to směřuje jenom k tomu, že je EU pod vlivem vlivných průmyslníků, bankéřů a ti rozhodně nemají v zájmu pro lidi něco podnikat, pracovat. Takže bych se zaměřil na sociální sféru, a potom na czexit.

Ve svém představení na internetových stránkách píšete, že jenom lhář a podvodník může tvrdit, že post europoslance je pro ten či onen stát velice důležitý, že se tím mohou ovlivňovat politiky jednotlivých států. Jak to souzní s cílem, o kterém jste mluvil?

Souvisí to tak, že je potřeba proniknout to vysoké politiky a nejjednodušším způsobem jsou právě eurovolby. A tím způsobem pak upozorňovat, říkat lidem pravdu, jak to ve skutečnosti v europarlamentu chodí. Já jsem totiž byl na Hradě na recepci k výročí vládnutí pana prezidenta Miloše Zemana a tam jsem mluvil s jedním významným, vysoce postaveným politikem. Když jsem se bavil o tom, jestli jsou jeho europoslanci protiimigrační, tak mi na to odpověděl, že europoslanci nejsou vůbec důležití a že jediný člověk, který je tam důležitý, je eurokomisař. Z toho důvodu jsme se rozhodli pro volbu do europarlamentu, protože chci ukázat lidem, že se to dá dělat jinak, pro lidi a s lidmi. A rozhodně si myslím, že – když nic jiného – tak europoslanec by měl zvedat ruku pouze v zájmu české země a v zájmu lidí české země.

V jaké frakci byste tak činil, do jaké z nich byste se chtěli zařadit?

To je poněkud předčasná otázka. Myslím si, že se frakce, co se týče obsazení, mění. A hlavně lídři jednotlivých politických uskupení docela často mění politické názory. Takže těžko dnes řeknu, kterou frakci bych mohl podporovat nebo do které bych chtěl vstoupit.

Nějaké konkrétní jméno lídra země některého členského státu, ke kterému máte blízko?

Lidé, ke kterým mám teď blízko, ještě nejsou v europarlamentu, i když třeba některé názory pana Zdechovského se dají přijmout.

Podívejme se na zahraniční politiku, podívejme se na brexit. Byl byste pro to, aby se uskutečnil dřív, než je teď plánováno – posledního října? A za jakých okolností?

Já si myslím, že brexit už dávno měl být. Bylo to rozhodnutí občanů Anglie. Oni jasně řekli, že chtějí vystoupit z Evropské unie – ať už byla procenta jakákoliv. Prostě většina se rozhodla. Myslím si, že to v jednom z pořadů, co jsem viděl, řekl velice dobře pan Matějka, když zmínil, že tyto problémy dělají pouze politici a že kdyby záleželo čistě na lidech, tak brexit už dávno proběhl.

Takže podle vás se lidé v referendu vyjádřili jasně pro podmínky, které teď politici tak složitě vyjednávají? To se dojenávalo až poté, co se brexit odhlasoval.

Já vím, jenže, ať se na mě nikdo nezlobí, já si myslím, že celý brexit a problémy kolem toho jsou jedna velká nafouknutá bublina. Když brexit proběhne, nepadne celý systém, nespadne najednou hospodářství, nezničí se všechny věci, co Angličané za ta léta budovali. Už kdysi jsem řekl, byli jsme před Evropskou unií a budeme i po ní. To stejné určitě i Angličané.

Nicméně nějaký postih na tamní podniky a na spolupráci to mít bude, to se asi nedá popírat.

To máte pravdu, určitě tam budou problémy, s tím se dá počítat. Ale myslím si, že jsou řešitelné. Ne, jak se nám snaží mainstream – televize, zprávy a to všechno – předkládat, že je něco nemožného vystoupit z Evropské unie.

Referendum o vystoupení Česka z Evropské unie – už jste to naznačil – byste si přáli? Hlasovali byste pro?

Rozhodně. Aliance národních sil – a já s nimi – stojí o vystoupení ČR z Evropské unie. Za současných podmínek není možné nadále tam setrvávat. I takzvané pilíře – volný pohyb osob, volný pohyb zboží – jsou za současných podmínek naprostá katastrofa. Volný pohyb osob? Řekněte si, že máte svůj dům, máte svoji zahrádku. Nedovolíte si jen tak pustit na svůj pozemek někoho, o kom nic nevíte.

To se podle vás děje v českých domácnostech?

Ne v českých domácnostech, to se děje v Evropské unii. A děje se to za pomoci schengenského prostupu – bych to nazval než nějakým prostorem.

Takže podle vás je problém s ohrožením soukromí. Co se týká průmyslu, na kterém Česko za své působení v EU vydělalo, nebo dalších záležitostí, to je pro vás také spíše nevýhodou?

Opravdu si myslíte, že Česká republika vydělala na Evropské unii, co se týče průmyslu?

Myslím, co se týká exportu, importu, který se tím posílil.

Export a import je jiná věc než náš vlastní průmysl, ať už lehký, nebo těžký. Když budu porovnávat věci, co jsme dřív měli, kupříkladu patřila nám Škodovka, která nám dnes nepatří. My jsme montovnou, máloco patří této zemi a lidem této země. Takže co se týče průmyslu, jsme rozhodně ztratili.

Co se týká otázky ochrany společných hranic EU, jak by se podle vás měla řešit?

Především bych si nalil čistého vína. Řekl bych, že vedení Evropské unie vůbec nemá zájem na bezpečnosti EU. Samotné vedení EU podporuje, řídí a financuje imigraci z afrických zemí do Evropy. Frontex, jak se mluví o tom, že to posílí o 10 tisíc členů nevím do jakého roku, to je něco naprosto směšného. Frontex je, řekl bych, spíše soukromou cestovní agenturou EU.

Jaké je tedy podle vás řešení, když jste definoval problém?

Řešení rozhodně nebude lehké a bude záležet na jednotlivých státech, protože bezpečnost si jednotlivé státy budou muset zařižovat samy, ale i ve spolupráci. Například V4.

Když mluvíme o společných hranicích EU, aby se problém řešil na úrovni 27 nebo 28 členských států?

Na této úrovni je potřeba okamžitě přestat s dovážením imigrantů z Afriky. Že někdo vykládá, že imigrace klesla, že je to prokazatelné, je moc hezké, ale problém už v Evropě je – a v hodně velkém počtu. Takže jedinou možností je okamžitě přestat podporovat neziskové organizace, které vlastní lodě, které převážejí dennodenně v desítkách tisíc imigranty z afrického pobřeží k nám do Evropy.

Ještě se zeptám na sankce proti Rusku. Měly by se podle vás prodlužovat?

Myslím si, že je vám naprosto jasné, co řeknu. Rozhodně jsem proti jakýmkoli sankcím vůči Rusku, protože to je jenom na očičko. My nemůžeme obchodovat s Ruskem, ale Německo, Anglie vesele dál. Dokonce podle různých statistických údajů obchod mezi těmito zeměmi a Ruskem vzrostl. ANS a já s nimi bude podporovat politiku všech azimutů. To znamená, že je potřeba spolupracovat se všemi státy napříč Evropou. Není možné vynechat Německo, Francii, ale v žádném případě ani Rusko, potažmo třeba Čínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 3 mminutami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 19 mminutami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 7 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 10 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 22 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánovčera v 17:49

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.