Ministr financí Andrej Babiš vyzve kolegy z vlády, aby zrevidovali rozpočty úřadů, které vedou. Podle něj je málo peněz v rozpočtové rezervě, a proto je nutné na horší časy tuto položku rozpočtu naplnit. Zatím se jeho prosba nesetkala s kladným ohlasem. Ministři tvrdí, že peněz mají přesně tolik, kolik plánují utratit.
V rozpočtové rezervě jsou sice více než 4 miliardy korun, stačit ale nebudou. „Celkově už jsou rezervace vyšší než rezerva,“ říká ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Největší přidělená částka jde na opravy silnic druhých a třetích tříd, zhruba půl miliardy. Dalších 375 milionů půjde na podporu letectví a spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou.
Pryč už je více než miliarda a další budou následovat – třeba 600 milionů korun na příplatky ve zdravotnictví, další miliarda na zrušení nejnižších tabulkových tarifů a zvýšení platů v kultuře nebo v sociálních službách. A minulý týden vláda ještě rozhodla, že pošle 420 milionů krajům na platy řidičů.
Peníze nám nepřebývají, shodují se ministři
Rezerva je už de facto v minusu a šéf resortu financí chce, aby se ministři uskromnili. „Budeme muset požádat kolegy z vlády, aby se podívali do svých kapitol, jestli tam něco neušetří,“ uvádí Babiš. Kladné odpovědi se ale od kolegů ve vládě nejspíš nedočká.
„Vzhledem k tomu, že všechny peníze už jsou rozprostřeny v území, tak MMR nemá žádné rezervy, abychom je vraceli do státního rozpočtu,“ reagovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO).
„My žádné peníze navíc nemáme, nám opravdu nezbývají,“ přidává se ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Úkolem ministra jako manažera je právě to, aby mu peníze nezbývaly a my se na zdravotnictví opravdu snažíme. V této chvíli ždímeme poslední rezervy,“ říká ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).
Podle ministra zemědělství je na odpověď ještě brzo. „Mezní datum je pololetí roku, kdy by jednotliví náměstci, ředitelé, případně ředitelé podřízených organizací měli vědět, co třeba z investičních záměrů z hlediska soutěžení zakázky je reálné stihnout do konce roku a co není,“ uvádí ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Například ministerstvo vnitra chce z rezervy více než 100 milionů korun na nákup dronů. Revizi svého rozpočtu už ale podle Milana Chovance provedlo a úspory dalo na zvýšení platů policistů, hasičů a státních úředníků. „600 milionů korun bylo maximum toho, co jsme byli schopni, tak jak známe náš rozpočet a výdaje do konce roku, uvolnit,“ tvrdí Chovanec.
Výdaje státu rostou, kritizuje opozice
Opozice hospodaření státu kritizuje – hlavně kvůli růstu výdajů, které podle ní nesměřují do budoucnosti, ale řeší jen aktuální problémy.
„Svědčí to o tom, že vláda evidentně neumí rozpočtovat a především neumí hospodařit na provozu státu,“ upozorňuje bývalý ministr financí a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Stát má vysoké veřejné výdaje a přerozděluje více, než je potřeba. Tam je ten klíč k ozdravění veřejných financí a s ním bohužel vláda nic nedělá,“ říká ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Podle ministra financí ale bude letos pro rozpočet největším problémem horší čerpání evropských fondů. Ve srovnání s loňskem až o 80 miliard korun.
- Rezerva je povinnou součástí každého českého státního rozpočtu. Vláda si musí podle zákona na neočekávané útraty vyčlenit 0,3 % všech rozpočtových výdajů, letos je to 4,1 miliardy korun.
- Ve srovnání s jinými státními výdaji není rozpočtová rezerva nijak velká. Třeba za platy stát letos vydá 40krát víc (162 miliard) a na důchody pak dokonce 100krát tolik (416 miliard).
- Například v roce 2016 vláda z rozpočtové rezervy platila kompenzace zemědělcům za rekordní sucho (300 milionů) a vykrývala z ní i ztrátu České exportní banky kvůli neúspěšnému projektu stavby ruské elektrárny Poljarnaja (2,5 miliardy). V roce 2015 z ní pak například dorovnávala platy soudců a státních zástupců (900 milionů).
- Pokud stát rozpočtovou rezervu vyčerpá a potřebuje peníze na další výdaje, musí buď začít škrtat, nebo prohloubit rozpočtový schodek.
Uložit
