Praha – Václav Havlíček býval na počátku devadesátých let jedním z nejlepších sportovních reportérů. Stal se akcionářem deníku Mladá fronta Dnes a to z něj učinilo milionáře. Nyní je bezdomovcem a spí na lavičce v pražském parku. Reportér ČT David Vondráček natočil portrét svého známého jako varování, že pád do sociálního suterénu může být paradoxní a rychlý. „Vzpomínám si na něj dobře, trošku jsem mu záviděl. Byl sportovec a frajer. Hezkej chlap, kterého ženy obdivovaly,“ vzpomíná na bývalého kolegu komentátor Martin Komárek z MF Dnes. „Byl to profesionál se vším všudy.“
V současnosti spí Havlíček na lavičce v parku. „Sem přijdu tak kolem desáté jedenácté večer. Jsem tady do rána. Když začne svítat, seberu se a jdu na nějakou noční nebo ranní tramvaj, to je veselejší.“ Počátkem devadesátých se ovšem Václav Havlíček topil v milionech.
Milionář z leknutí
Mladá fronta byla majtek SSM, který byl v 90. letech na prodej. Jednou z možností bylo, že by se akcionáři mohli stát sami redaktoři. Ty akcie pak bylo možné následně prodat. „Jednoho krásného dne jsem přišel do spořitelny a tam najednou zjistil, že jsem milionář,“ vypráví Havlíček.
Jenže nečekané zbohatnutí byl počátek velkého pádu. „Byl jsem přímo u toho, když si to spočítal v hlavě. A to byla reakce, kdy se začal válet po zemi, to bylo jako záchvat,“ vzpomíná bývalý kolega a dnes šéf golfového časopisu Čeněk Lorenc s tím, že od tohoto okamžiku to s ním šlo z kopce.
Havlíček dal zanedlouho výpověď v práci. „Kdyby tu výpověď nepodal, tak, myslím, by ho velmi záhy stihla,“ komentuje celou situaci Čeněk Lorenc. Peněz měl Havlíček dost a cítil se jistě, nedocenil ale, co práce znamená. „Ta práce mě bavila a tím, že jsem jí nechal, jsem zjistil, že mě nejen bavila, ale že jsem ji k životu potřeboval,“ říká.
Černoška tak krásná, že se do hanbince ani nehodila
„Tehdy se mi nabídla šance, abych se postaral o hotel na Šumavě. Řekl jsem si dobře, budu na horách, nějak ty peníze investuju,“ vypráví Havlíček. Nicméně sám zjistil, že „švec se má držet svého kopyta“. O většinu peněz přišel.
První ranou bylo podnikání, druhou se stala – žena. „Byl jsem tenkrát poprvé v tom hanbinci. Najednou tam byly schody a po nich šla černoška tak krásná, že se do hanbince ani nehodila,“ popisuje Havlíček. Krásnou černošku tedy z nevěstince vykoupil, stála ho milion korun.
„Dal jsem si cíl, že ji předělám. Ale, jak já to říkám, sociální pracovnici předělat nejde,“ říká Havlíček a přiznává, že ho jeho snaha stála další peníze. „A najednou jsem zjistil, že nemám na to, abych platil nájem.“
Peníze a tendence zůstat mimo jakékoliv dohody
Rodiče Václava Havlíčka už zemřeli. Má ale bratra Ivana, který se mu dříve snažil pomoci. Dnes už mu ale peníze nepůjčí. „Když ty peníze hodím do potoka, tak je možná někdo najde, kdo je opravdu potřebuje,“ telefonuje Václavův bratr.
Reportér ČT David Vondráček domluvil Havlíčkovi nocleh na bezdomovecké lodi Hermes a dal mu nějaké peníze na nákup spodního prádla. Na loď ale Václav Havlíček nedorazil. „To je nekonečný příběh. Jakmile se dostane k penězům, má tendence zůstat mimo jakékoliv dohody,“ uzavírá Martin Novotný, správce noclehárny lodi Hermes.
