Pro 500 studentů UJAKu se našlo 400 míst. Budou muset dělat přijímačky

Pro učitele, kteří si na Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK) doplňovali kvalifikaci, není na veřejných školách dostatek míst. Na univerzitě jich totiž studovalo 500, ale na ostatních školách je v oboru speciální pedagogika nebo příbuzném oboru kapacita pouze 400 míst. Pokud budou tedy chtít pokračovat, budou muset skládat přijímací zkoušky. Část studia jim následně může být uznána.

Univerzita Jana Amose Komenského tento týden neuspěla u Akreditační komise s žádostí o prodloužení akreditace magisterského oboru speciální pedagogika. Jeho platnost tak s koncem září vyprší a stovky studentů nevědí, co je čeká.

A právě osud zejména 500 učitelů doplňujících si vzdělání řešila ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) na schůzce s děkany pedagogických fakult Karlovy a Masarykovy univerzity Radkou Wildovou a Jiřím Němcem. Všichni tři pak připomněli, že ze zákona má povinnost se o jejich dostudování postarat právě UJAK.

Valachová: Kapacita neodpovídá potřebám

Najít místo jinde nemusí být pro tyto studenty jednoduché. Podle Valachové je současná volná kapacita na veřejných vysokých školách 150 studentů v jednooborovém učitelsky zaměřeném magisterském oboru speciální pedagogika a dalších 250 míst v podobném dvouoborovém studiu.

„Pro ně optimální programy se studují na třech univerzitách. Kapacita neodpovídá současné potřebě,“ řekla ministryně. Důsledkem tak budou přijímací zkoušky. „Máme za cíl, aby na webových stránkách ministerstva školství byl zveřejněn časový harmonogram teoreticky možných přijímacích řízení,“ uvedla ministryně s tím, že by harmonogram měl být hotov do konce září. 

Pro zhruba dvě stovky studentů, kteří na UJAK studovali neučitelskou speciální pedagogiku, by měla být kapacita veřejných škol dostatečná.

Co s učiteli - studenty?

Konkrétní nabídka pro studující učitele se bude upřesňovat příští týden. Děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Němec upozornil na to, že pro veřejné VŠ není jednoduché přijmout takový počet studentů. Počty studentů tohoto oboru se na nich pohybují řádově mezi pěti a sedmi desítkami v ročníku.

Studium pro doplnění kvalifikace pro učitele zároveň znamenalo, že se na ně pohlíželo jako na kvalifikované. Ministerstvo v zájmu ochrany těch, kterým studium na UJAK ke konci září skončí, vydá stanovisko, aby byli jako kvalifikovaní posuzováni i nadále. Bez toho by mohla být ohrožena jejich budoucnost ve školách, kde musejí dostávat kvalifikovaní učitelé přednost před lidmi bez potřebného vzdělání.

  • Univerzita Jana Amose Komenského vznikla v roce 2001 a nyní je největší soukromou vysokou školou v Česku.
  • Stabilně na ní studovalo 10 tisíc studentů, nyní se jejich počet snížil na 5,5 tisíce. Právě nepřiměřeně vysoký počet studentů ve vztahu k pedagogickému zajištění komise škole vyčítala.
  • Koncem dubna zveřejnila komise podnět k zahájení řízení o odebrání státního souhlasu. Každý čtvrtý absolvent bakalářského programu podle ní získal titul za nestandardně krátkou dobu. V některých případech údajně i za méně než půl roku. Škola to obhajovala tím, že u takzvaných rychlostudentů šlo například jen o ty, kteří přicházejí z vyšších odborných škol a jiných vysokých škol.
  • V současné době nabízí UJAK devět bakalářských a šest magisterských programů – do dvou z nich už ale kvůli zmíněným problémům nenabírá studenty.
  • Cena za studium se zde pohybuje kolem 25 tisíc korun za semestr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Vítězové a poražení senátních dvojbojů

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.
před 5 hhodinami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Výsledek ANO je katastrofální, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letošní výsledek senátních voleb pro hnutí ANO za katastrofální. Ze třinácti finalistů vládního hnutí neuspěl ani jeden, ANO tak přišlo o jednoho senátora. Výsledky voleb jsou podle Babiše jednoznačně chyba regionálních organizací. Vedení ANO situaci vyhodnotí. S ohledem na výsledky ale Babiš cítí silný mandát pro to, aby vedení vyslalo vzkaz jednotlivým místním organizacím. Konkrétní důsledky ale nechtěl předem zveřejňovat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Senát zůstává pojistkou demokracie, říká Kupka

Senát zůstává pojistkou demokracie a protiváhou vládní většiny, řekl po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb předseda ODS Martin Kupka. Pro občanské demokraty byly volby úspěšné, když získali navíc dva mandáty k pěti obhajovaným a udrží si nejsilnější senátorský klub. Kupka předpokládá, že na základě toho zůstane Miloš Vystrčil (ODS) předsedou Senátu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Přerovsku bude senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), má 56,91 procenta hlasů. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal 43,08 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,03 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.