Přípravy na udílení státních vyznamenání doprovázejí spory ohledně hostů

3 minuty
Události: Zeman naposledy udělí státní vyznamenání
Zdroj: ČT24

V pátek večer naposledy udělí prezident Miloš Zeman na Pražském hradě státní vyznamenání. Vybral bezmála osmdesát osobností. O hostech se znovu vedou spory. Pozvánku od hlavy státu nedostali například druhý a třetí nejvyšší ústavní činitel, tedy předsedové obou komor parlamentu. Jiní politici se sami omluvili. Chybět bude i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Po třech letech se slavnostní ceremoniál odehraje v tradiční čas a na tradičním místě, tedy 28. října v osm hodin večer ve Vladislavském sále Pražského hradu.

Tradicí bývala také účast nejvyšších ústavních činitelů. Jenže někteří nedostali pozvánku. „I kdybych ji dostala, měla bych velké dilema, zda v takové situaci na Hrad vůbec jít. Pan prezident se opakovaně dopouští různých výpadů vůči horní komoře parlamentu a já jako předsedkyně dolní komory v tomto směru podporuji, abychom vzájemně měli dobré vztahy a neútočili na sebe,“ řekla šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Chybět budou i vicepremiéři – Vít Rakušan (STAN), Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Ivan Bartoš (Piráti) z pracovních důvodů. Vlastimil Válek (TOP 09) proto, že Hrad nepozval všechny ústavní činitele. Že pozvánku nedostal, říká i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Podle Bartoše na Hrad nejde nikdo z jeho stranických kolegů. To ve čtvrtečních Událostech, komentářích potvrdila také místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). Způsob výběru toho, kdo bude pozván, nepovažuje za důstojný.

Piráti nicméně podle ní měli pro rozhodnutí volné ruce. „Ale naše volné ruce znamenaly, že jsme se dohodli, že není v pořádku, když nedostal pozvánku ministr zahraničí, který z našeho pohledu reprezentuje důstojně celou naši zemi. Myslím, že to přispělo k rozhodnutí nejen mému, ale i řadě mých kolegů,“ dodala.

Zúčastní se například ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) nebo šéf resortu školství Vladimír Balaš (STAN). „Jako poslanec jsem navrhl dva hudebníky, a bylo by mi hloupé, když už jsem je navrhl a dostanou to ocenění, kdybych tam nebyl,“ zdůvodnil Balaš. „Nelíbí se mi selektivní přístup pana prezidenta, nicméně uvědomuji si, že se jedná o státní akt,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Fialova účast

Ve Vladislavském sále tak bude předseda vlády Petr Fiala (ODS) s méně než polovinou svých ministrů. Prezident premiérovi řekl, že nepozval ty, co odmítli účast na březnovém předávání státních vyznamenání. „Nepozvání některých ústavních činitelů považuji za chybu. Pan prezident mi sdělil, že pozval všechny členy vlády bez ohledu na to, jaký má názor na kvalitu jejich práce, a že skutečně nepozval předsedkyni sněmovny a předsedu Senátu,“ okomentoval Fiala.

Že se Fiala rozhodl zúčastnit, označil za správný postup předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO). „Nemáte-li úctu k prezidentovi, měli byste mít úctu k prezidentství. Ale to se týká i předsedy sněmovny a Senátu. Protože to nejsou jen lidé, ale také funkce. Vnímám, že je to o symbolech. A ty funkce by na tom Hradě měly 28. října být,“ míní.

„Považuji za logické a rozumné, že v situaci, kdy tolik vysokých činitelů pozváno nebylo, že tam pan premiér reprezentuje, ale současně je to opravdu velice složitá situace, kdy v minulosti se i přes tu slavnostní chvíli, jakou udílení vyznamenání je, prezident Zeman v minulosti například nevybíravě pouštěl do novinářů,“ připomněla Richterová.

Ta se domnívá, že pozvánku měli dostat všichni nejvyšší ústavní činitelé. „Za mě je to součást dobré politické kultury, že všichni, kteří reprezentují, mají být pozváni,“ řekla. S odkazem například na některé rektory či Rychetského podotkla, že selektivnost v pozvánkách u prezidenta Miloše Zemana není novinkou.

24 minut
Události, komentáře: Na Pražský hrad řada osobností nedorazí
Zdroj: ČT24

Šance zakopat příkopy

Podle Vondráčka je potřeba věc posuzovat v kontextu. „Předsedkyně sněmovny na jaře nepřišla poměrně ostentativně a já jsem jí to vyčítal,“ řekl. Poznamenal, že Zeman se v tu dobu vymezil proti ruské invazi a oznámil, že bude vyznamenávat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na jaře totiž Pekarová své odmítnutí účasti odůvodnila dřívějšími proruskými postoji Zemana.

„Tam byla šance přijít a trochu zakopat příkopy,“ sdělil Vondráček. Podotkl ale, že nyní mohl udělat gesto zase prezident. „A také ho neudělal,“ dodal s tím, že na oslavy 28. října předseda dolní i horní komory, stejně jako předseda vlády, patří.

„Mrzí mě, že pan prezident nenašel sílu tuto ambici, kterou má v poslední fázi svého funkčního období, nějakým způsobem překonat,“ uvedla místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

Podle ředitele protokolu prezidentské kanceláře Vladimíra Kruliše ovšem i tak bude sál plný. „A myslím, že tu budou lidé, kteří jsou tu rádi,“ podotkl. Vyšší účast bude mít, zdá se, opozice. „Považuji to za elementární slušnost se zúčastnit, protože to je i vyjádření určitého respektu vůči těm, kteří jsou oceňováni,“ míní Karel Havlíček (ANO). Několik omluv ale přišlo i z nevládních stran. „Je to plně v kompetenci pana prezidenta. Upřímně já vůbec nevím, jaký je klíč k tomu, koho pozvat, nebo ne,“ řekl šéf SPD Tomio Okamura.

V pátek večer na Pražský hrad nedorazí kromě části poslanců, senátorů a ministrů také někteří hejtmani nebo rektoři vysokých škol. I v tomto případě část z nich nedostala pozvánku, někteří se omluvili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...