Příplatek k důchodu dostanou i pozůstalí po obětech komunismu

Praha - Příplatek k důchodu budou moct zřejmě pobírat i pozůstalí po lidech, kteří byli za komunismu popraveni po politických procesech či při nich zemřeli ve vazbě. Nárok na něj budou mít podle nařízení vlády, o jehož schválení ČTK informovala mluvčí kabinetu Jana Bartošová, i pozůstalí po osobách, které byly zastřeleny při pokusu o překročení hranic tehdejšího komunistického Československa.

Vláda naopak nesouhlasí s návrhem poslanců ČSSD, podle kterého by příspěvek k důchodu dostávali také bývalí vojáci z povolání a další zaměstnanci ministerstva obrany, kteří museli svá místa mezi lety 1948 a 1980 z politických důvodů opustit. Novinářům to po jednání vlády řekl premiér Mirek Topolánek (ODS).

Političtí vězni a pozůstalí po nich dostávají příplatky od roku 2005. Od té doby se částka každoročně valorizuje. Letos tak za každý měsíc věznění náleželo bývalému vězněnému k důchodu zhruba 56 korun, jejich pozůstalým partnerům asi 28 korun a sirotkům po vězních zhruba 22 korun. Od ledna se příplatky zvyšují o tři procenta.

S myšlenkou odškodnit pozůstalé po popravených v politických procesech a zemřelých ve vazbě přišla Konfederace politických vězňů. Navrhovala také doplnit seznam lidí, kteří již nyní příplatky k penzi pobírají, o pozůstalé po osobách zastřelených na hranicích při útěku ze socialistické vlasti. „Detaily, komu se to dává, neznám, jde ale o nápravu křivd,“ řekl po jednání vlády Topolánek s tím, že předlohu připravoval ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).

„Na tyto zvlášť citlivé případy, které poznamenaly další život pozůstalých osob, dosavadní úprava nepamatovala vůbec nebo ne dostatečně,“ uvedl už v úterý mluvčí Nečasova ministerstva Jiří Sezemský. Podle něj by maximální příspěvek mohl činit 3000 korun.

Příplatek k důchodu náleží od ledna 2005 politickým vězňům komunistického režimu i jejich pozůstalým partnerům. Od listopadu 2005 se okruh příjemců rozšířil. Nárok na příplatek k penzi mají i důchodci a důchodkyně, jimž v jejich dětství zemřeli rodiče v komunistickém vězení. Dostávají ho i vdovy a vdovci po politických vězních, kteří po nich nepobírali pozůstalostní důchod, protože spolu s jejich penzí přesahoval podle předpisů stanovenou hranici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna bude o zrušení poplatků pro ČT a ČRo hlasovat v sobotu v půl páté ráno

Sněmovna bude v prvním čtení o zrušení rozhlasových a televizních poplatků hlasovat v sobotu 24. října ve 4:36. Rozhodla o tom v pátek před 20. hodinou hlasy vládní koalice na návrh předsedy SPD a sněmovny Tomia Okamury. Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila přednostní projednání tohoto vládního návrhu dopoledne. Postup vládního tábora rozhořčil opozici, která varuje před zestátněním obou veřejnoprávních médií a ohrožením jejich nezávislosti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Lidé protestují proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 10 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 11 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.