Brno - Případný vznik Nejvyšší rady soudnictví by měl být zakotven v Ústavě. Premiér Petr Nečas (ODS) se na tom shodl s vrcholnými představiteli české justice na dnešní schůzce v Brně. Dříve se uvažovalo o tom, že rada vznikne na základě běžného zákona. Nečas chce, aby rada měla spíše konzultační roli. Nečas rovněž řekl, že nechce, aby část peněz vybraných na soudních poplatcích zůstávala v justici. Navrhovalo to ministerstvo spravedlnosti kvůli nedostatku peněz v resortu. Nečas však plán po dnešní schůzce s představiteli justice odmítl. Ministr Jiří Pospíšil (ODS) řekl, že vůli vlády respektuje. Jeho úřad prý musí omezit některé výdaje a zajistit chod justice s dosavadními zdroji. Všechny vybrané soudní poplatky se v současnosti „rozpouštějí“ ve státním rozpočtu.
Vláda chce s představiteli justice dále jednat o kompetencích zamýšlené rady. Ministerstvo spravedlnosti podle Pospíšila již připravilo návrh zákona. Vznik Nejvyšší rady soudnictví Nečas připustil už loni v létě na obdobné schůzce v Židlochovicích na Brněnsku. Vláda chce s radou konzultovat otázky justice, například jmenování a přeřazování soudců, jejich počty, případně i resortní finance.
Soudci vnímají případné zřízení rady jako důležitý krok k větší samosprávě justice. Poukazují také na to, že nyní neexistuje žádný orgán, který by mohl hájit jejich zájmy při vyjednáváních s exekutivou a zákonodárci. Rada by podle nich také mohla navrhovat vládě účinná řešení pro zlepšení a zrychlení práce justice.
Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy je zřízení justiční rady zcela nezbytné. Odmítá přitom, že by tímto způsobem vznikala nová samospráva. „To, o co nám jde, je soudcovská exekutiva. Měl by vzniknout ústavní orgán, který by justici řídil,“ vysvětlil Baxa. „Ten dosavadní model státní správy justice, jak ho vykonává ministerstvo spravedlnosti se vyčerpal, je nereformovatelný a musí být nahrazen jiným,“ prohlásil v Událostech, komentářích.
Peníze z vyšších soudních poplatků nechce Nečas nechat v justici
V justici podle jejích představitelů i podle ministerstva chybějí peníze na administrativu, což se projevuje mimo jiné i pomalejším rozhodováním. Vláda přitom nedávno rozhodla, že z letošního rozpočtu ministerstva spravedlnosti zmrazí 530 milionů korun. Jde o jedno z úsporných opatření, bez nichž by deficit rozpočtu mohl kvůli špatnému ekonomickému vývoji stoupnout až na 130 miliard korun.
Zdrojem peněz potřebných na posílení soudní administrativy by mohly být právě soudní poplatky. Ministerstvo podle nedávného vyjádření náměstka Filipa Melzera počítá s tím, že se podaří vybrat o stovky milionů korun více než dříve. Podle soudců by bylo spravedlivé, kdyby alespoň část vybraných peněz zůstávala v justici. Vyšší výběr poplatků svědčí o tom, že soudy mají také více práce.
Premiér Petr Nečas: „Příjmy státního rozpočtu nejsou 'omašličkovány'. To je jako kdyby spotřební daň na benzin a naftu mohla být využívána jen v dopravě. To bychom se asi všichni divili a nechtěli bychom to. Je třeba řešit rozpočet jako celek.“
Jiří Pospíšil: „Budeme se pokoušet s rozpočtem, který máme, zachovat chod justice. To je maximum, co můžeme udělat. Pravděpodobně svážeme další mandatorní výdaje a pokusíme se udělat vše pro to, aby justice fungovala.“
