Přesně před měsícem, 24. února, vpadla ruská armáda bez vyhlášení války na území Ukrajiny. I když se bojuje stovky kilometrů daleko od hranic Česka, invaze výrazně ovlivnila i domácí situaci; kvůli příchodu statisíců válečných uprchlíků například vláda znovu vyhlásila nouzový stav a začala urychleně řešit, jak Ukrajincům přicházejícím na území ČR co nejlépe pomoci. Následující článek přináší shrnutí prvního měsíce invaze z pohledu domácího dění.
Příchod statisíců uprchlíků, nouzový stav i dezinformace. Měsíc války na Ukrajině z pohledu Česka
Příchod statisíců Ukrajinců do Česka
Ministerstvo vnitra ve čtvrtek ráno na Twitteru informovalo, že dosud ukrajinským uprchlíkům udělilo bezmála 223 tisíc speciálních víz. Reálně ale do Česka zamířilo podle všeho ještě více lidí, poslední odhady hovoří o přibližně třech stech tisících. Přibližně polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Zatímco v prvních dnech žádala o ubytování desetina příchozích, nyní je to asi 65 až 75 procent, řekl ve středu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Kvůli příchodu Ukrajinců vznikla v krajích speciální asistenční centra, která uprchlíkům pomáhají s administrativou, ale také se zajištěním ubytování. Třeba to pražské sídlící v Kongresovém centru (v plánu je stěhování do Vysočan) už obsloužilo přes padesát tisíc lidí.
Kroky vlády kvůli uprchlické krizi a válce
Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) se návrhy na pomoc uprchlíkům na svých schůzích zabývá opakovaně – naposledy ve středu. To ministři mimo jiné schválili, že lidé, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě zdarma ubytují uprchlíky, budou moci získat příspěvek 3000 korun na osobu na měsíc na pokrytí nákladů. Na domácnost stát poskytne nejvýš 12 tisíc korun měsíčně. Podpora se začne vyplácet po 11. dubnu, a to zpětně i za březen.
Vláda také kvůli tomu, aby příval utečenců a pomoc jim lépe zvládala, vyhlásila 4. března na 30 dní nouzový stav. O jeho prodloužení, pro nějž už je potřeba souhlas sněmovny, budou poslanci na mimořádné schůzi rozhodovat na začátku příštího týdne. Ministr Rakušan se původně přikláněl k protažení nouzového stavu o čtvrt roku, nakonec vládní návrh počítá s prodloužením do 31. května. Plán se vymyká dosavadní praxi, kdy vláda vždy žádala sněmovnu o prodloužení nouzového stavu pravidelně po 30 dnech.
Velkou pozornost v Česku i zahraničí vyvolala v půlce března překvapivá cesta premiéra Fialy do Kyjeva po boku předsedů vlád Polska a Slovinska na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Po návratu Fiala řekl, že válkou zmítaná země potřebuje především zbraně.
Vojenskou pomoc včetně výzbroje Ukrajině koneckonců poskytuje od prvních dní války i Česko – ministerstvo obrany podle dosavadních informací na Ukrajinu poslalo vojenskou pomoc asi za 750 milionů korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) minulý týden hovořila o tom, že ČR může pomoci dalším vojenským materiálem v hodnotě až miliardy korun. Další dodávku vláda schválila na středeční schůzi, podrobnosti o podobě a hodnotě daru Ukrajině ale neuvedla.
Vláda také podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zvažuje zavedení jakýchsi národních sankcí. Plánuje totiž možnost vyvlastnit majetek Rusů a Bělorusů, kteří jsou na sankčních seznamech. Kabinet připravuje změny zákonů – tajné služby pak vytipovávají další lidi, na které by se – na návrh Česka – mohly rozšířit unijní postihy. Spolu s tím chce vláda vydat i vlastní opatření proti podporovatelům Putinova režimu.
Poslanci přesně měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu schválili vyslání až 650 vojáků do nové dvoutisícové jednotky Severoatlantické aliance na Slovensku, jejímž cílem je posílit obranyschopnost východního křídla NATO právě kvůli vpádu Ruska na Ukrajinu. Čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i příslušníci armád z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA.
Ekonomické dopady války
Jednou z prvních „obětí“ bojů na Ukrajině se v Česku stala odnož ruské banky Sberbank. Klienti z banky začali ve velkém vybírat své vklady, Česká národní banka 28. února oznámila, že zahájila kroky k odebrání bankovní licence Sberbank CZ. Lidé se tak mohou nyní obrátit na Komerční banku, která ve středu oznámila, že za dva týdny vyřídila něco málo přes padesát tisíc žádostí a vyplatila náhrady za 19,1 miliardy korun, což je 79 procent vkladů.
Hůř jsou na tom ovšem takzvaní institucionální klienti, mezi něž spadají například obce. Garanční systém finančního trhu jim sice měl začít toto pondělí náhrady vkladů vyplácet, ale oznámil, že se vše odkládá, protože Sberbank CZ nedodala nezbytné podklady.
Studio ČT24 - Ukrajinci v českých nemocnicích (zdroj: ČT24)
Ruská invaze také vedla k raketovému zdražení benzinu a nafty. Den před zahájením ruské invaze stál benzin v Česku průměrně 37,43 koruny za litr, nafta 36,39 koruny za litr. Před rokem pak byl benzin levnější o 14,49 koruny, nafta dokonce o 18,61 koruny. Po útoku ruské armády se benzin na čerpacích stanicích v Česku prodával i za ceny přes 47 korun, nafta se přiblížila hranici padesáti korun za litr. Nyní se dá benzin v průměru natankovat za přibližně 44 korun, nafta zůstává asi o dvě koruny dražší.
Na prudké zdražení paliv reagoval i kabinet – mimo jiné tím, že začalo ministerstvo financí kontrolovat výši marží benzinek. Ministr financí Stanjura rovněž aktuálně rozhodl o faktickém odložení plateb daně z přidané hodnoty pro podnikatele v autodopravě do konce letošního října a zároveň prominul pro celý rok 2022 placení čtvrtletní zálohy u silniční daně.
Dezinformace související s válkou
Jako předtím pandemie covidu, i vypuknutí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině roztočilo v Česku kolotoč dezinformací a fake news. Tuzemské internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády přitom zablokovalo osm dezinformačních webů bezprostředně po zahájení invaze.
Ani tento bezprecedentní krok ovšem šíření falešných zpráv zcela nezastavil. Před dvěma týdny Česká národní banka společně s Českou bankovní asociací upozornily na šířící se dezinformace o stabilitě českého bankovního sektoru, které se objevily v souvislosti s krachem české „dcery“ ruské Sberbank. Finanční instituce varovaly, že jsou podle nich tyto informace zcela nepodložené a mohou být vyhodnoceny jako šíření poplašené zprávy, tedy jako trestný čin.
Tuto středu se pro změnu ozval úřad práce, aby se ohradil proti „zkazkám“, které se šíří na sociálních sítích. „Úřad práce ČR se důrazně ohrazuje proti tvrzením, jejichž autoři tvrdí, že na základě rozhodnutí vlády Úřad práce ČR vyhlásil stop stav kvůli uprchlíkům z Ukrajiny. Tento a jemu podobné výroky nejsou pravdivé a distancujeme se od nich. Veškeré své služby klientům poskytujeme,“ zdůraznila mluvčí instituce Kateřina Beránková.
Do boje s dezinformacemi se výrazněji vložila i vláda, která na své středeční schůzi jmenovala zmocněncem pro tuto oblast mediálního manažera Michala Klímu. Premiér Petr Fiala věří, že díky novému zmocněnci bude boj proti dezinformacím účinnější.
Měsíc od začátku invaze očima manželky ukrajinského velvyslance v ČR
Bilanční rozhovor po prvním měsíci bojů na Ukrajině poskytla Studiu 6 manželka ukrajinského velvyslance v ČR Jevhena Perebyjnise Olga. Ona sama například pomáhá uprchlíkům, kteří přicházejí do pražského asistenčního centra. Válkou jsou podle ní pošramocené především děti.
Olga Perebyjnisová hovořila o pomoci uprchlíkům v ČR (zdroj: ČT24)
„Některé nemohou spát, protože stále slyší sirény nebo bomby. Je to takový fantom. Jsou to děti, které celý život budou řešit tenhle druh problémů, protože kdo zažil v takto útlém věku válku, tak se z toho už nemůže stoprocentně vzpamatovat,“ myslí si žena velvyslance. Samotnou ji ale překvapilo, jak její krajané srdnatě bojují. „Musíme si uvědomit, že právě teď probíhá masakr, vyvražďují evropský národ,“ zdůrazňuje. Slovo, které Ukrajince, kteří utekli do Česka, spojuje, je podle ní „ponížení“.
Happening připomínající oběti pokračující války na Ukrajině se ve čtvrtek konal na pražském Staroměstském náměstí, uspořádala ho česká pobočka Amnesty International. Členové organizace při akci rozmístili na náměstí několik desítek pytlů, část si do nich i lehla.
Připomínka obětí ruské invaze na Ukrajinu na Staroměstském náměstí (zdroj: ČT24)
Podcenili jsme ambice totalitních vůdců, míní šéf Senátu Vystrčil
Předseda horní komory parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) ve čtvrtek ve vysílání ČT24 řekl, že i když příčiny války na Ukrajině na sto procent neznáme, domnívá se, že „jsme podcenili ambice totalitních vůdců, byli jsme naivní“. „A měl jsem pocit, že někteří se těší z toho, že se s představiteli totalitních zemí mohou vidět a ukazovat,“ zamyslel se Vystrčil. Příliš jsme také prý spoléhali na racionalitu plynoucí z obchodních vztahů a na to, že bude „dlouhodobě nad touhou expandovat, zvyšovat svoji moc a vliv“.
Pokud jde o vývoj bojů, tak je podle předsedy Senátu možné, že si Rusko myslelo, že bude útok na Ukrajinu jednodušší a že prezident Volodymyr Zelenskyj například uteče z Kyjeva. „Třeba v plánu takto brutální postup neměli. Ale poté, co se ukázalo, že Ukrajina hrdinně bojuje, tak (Rusové) změnili postup na tu barbarskou, agresivní brutalitu, která přesahuje vše, co jsme si dokázali představit,“ domnívá se.