Pěstouni z řad příbuzných, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, zřejmě nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by se u nich zařadilo mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a zohlednilo by se při výpočtu penze. Zdravotní odvody by pak posílal stát. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválila sněmovna. Poslanci podpořili i možnost uvalování národních sankcí za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech i mimo sankční seznam Evropské unie. Ve schvalování sporného snížení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti nebo nezaměstnané bude dolní komora pokračovat za týden.
Příbuzní pěstouni mají získat důchodové pojištění, schválila sněmovna. Platby za pojištěnce probere za týden
Vládní předloha reaguje na změny v pěstounské péči účinné od ledna. Do konce loňského roku dostávali všichni dlouhodobí pěstouni od státu odměnu, která se považovala za příjem a platily se z ní odvody. Od letoška mají odměnu jen cizí pěstouni, které zprostředkoval úřad. Nezprostředkovaným příbuzným či blízkým pěstounům stát poskytuje příspěvek, u něhož důchodové a zdravotní pojištění není.
Novela má tento nesoulad zpětně od ledna napravit. Stanoví také, že pokud příbuzní pěstouni začali letos v prvním pololetí pobírat starobní, invalidní či pozůstalostní penzi, měla by se jim se zohledněním nových pravidel o vyloučené a náhradní době dopočítat. Údaje, které jsou potřeba pro budoucí důchod, by vedl u pěstounů úřad práce. Po skončení roku by je pak přes ministerstvo zaslal sociální správě. Pro nové pěstouny z rodiny či z řad blízkých novela zavádí osvobození od odvodů až dva roky od převzetí dítěte.
Poslankyně SPD Lucie Šafránková neprosadila pozměňovací návrh, podle kterého by se náhradní doba týkala všech nezprostředkovaných pěstounů. Řešení, jak je předložil kabinet, označila za diskriminační.
V Česku bylo podle výkazů ministerstva práce na konci loňska 11 800 dlouhodobých pěstounů. Z nich víc než polovinu tvořili prarodiče, téměř pětinu jiní příbuzní a desetinu jiní blízcí. Celkem jich bylo 9500. Zprostředkovaných cizích pěstounů byla necelá pětina, tedy 2300. Započítání pěstounství do penze by zvedlo v dalších letech důchodové výdaje o dvacet až třicet milionů korun ročně, později pak asi o deset milionů ročně. Na zdravotním pojištění by stát mohl letos vydat asi devět milionů korun navíc.
Opoziční ANO v rámci novely neprosadilo opravu nynějších ustanovení o předčasných penzích záchranářů tak, aby byla použitelná. Předčasná penze až o pět let pro záchranáře byla schválena v minulém volebním období. Ustanovení ale obsahuje chybu, a předčasnou penzi tak nebude možné od ledna využít.
Sněmovna odmítla úpravu Milana Brázdila (ANO), která pochybení opravovala a týkala se penzí členů výjezdových skupin a operátorů středisek zdravotnické záchranné služby a záchranářů horské služby. Stejně se postavila k obdobnému pozměňovacímu návrhu Jiřího Maška (ANO), který zahrnoval rovněž členy jednotek hasičů, operátory středisek hasičů a policie a členy policejních zásahových jednotek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží vlastní novelu, která se bude týkat zejména předčasných důchodů lidí pracujících ve více profesích. „Chceme pamatovat na náročné profese,“ uvedl šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zapojit se podle něj mají i zaměstnavatelé.
Brázdil míní, že jediný problém byl v tom, že nynější pozměňovací návrhy podávala opozice. Podotkl, že benefit pro záchranáře by činil tři až čtyři tisíce korun měsíčně. Podle Maška bude vládní návrh pro záchranáře méně výhodný. Poslanci ANO navíc míní, že nebude schválen včas. „Leden 2023 platí,“ sliboval Jurečka.
Uvalování národních sankcí
Sněmovna ve středu v úvodním kole podpořila návrh, podle kterého by Česko mohlo uvalovat národní sankce za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech na jednotlivce a další subjekty i mimo sankční seznam Evropské unie. Stát by mohl dotčeným například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek.
Opoziční kluby ANO a SPD vetovaly žádost vlády, aby dolní komora předlohu schválila zrychleně už v prvním čtení. Nyní ji posoudí zahraniční a ústavně-právní výbor. „Veto není politickým protestem,“ okomentovala předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová. Poslanci hnutí jsou podle ní připravení návrh zákona podpořit. Je ale nutné jej podrobně prodebatovat, řekla. Obdobně se vyjádřil lídr SPD Tomio Okamura.
Regulace videonahrávkových platforem
Dolní komora také schválila omezení ve vládní novele o regulaci platforem pro sdílení videonahrávek typu YouTube. Žadatelé o filmovou pobídku zřejmě budou moci nově obdržet nejvýše 150 milionů korun na projekt za rok. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
V Česku činí základní filmová pobídka pětinu z uznatelných nákladů. Pro letošek je na ně opět vyčleněno 800 milionů korun, požadavky producentů jsou ale vyšší. Omezení výše částky prosadil pozměňovacím návrhem ministr kultury Martin Baxa (ODS), jenž dříve řekl, že systém pobídek není vzhledem k vysoké poptávce funkční.
„Návrh na změnu zákona o audiovizi spočívá v zavedení maximální možné částky filmové pobídky, která bude pro konkrétní projekt čerpána v jednom kalendářním roce, a to bez ohledu na výši uznatelných nákladů,“ uvedl v důvodové zprávě. Opatření by podle ministra mělo také zlepšit přístup k pobídkám pro české producenty.
Žaloba Evropské komise
Předloha o regulaci vychází z evropské směrnice a má zejména lépe ochránit děti před nevhodným obsahem a veřejnost před projevy násilí a nenávisti. Na platformy pro sdílení videonahrávek se téměř žádná právní regulace dosud nevztahuje. Předloha služby těchto platforem vymezuje, určuje, kdo je jejich poskytovatelem, a stanovuje, co je videonahrávka vytvořená uživatelem. Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávek bude muset oznámit její provozování vysílací radě a má nést redakční odpovědnost za obsah pořadů a videonahrávek, které sám nabízí veřejnosti.
Evropská komise už zažalovala Česko a další čtyři členské státy za to, že nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání dosud nevynucují. Požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty. V Česku se začlenění směrnice do právního řádu zpozdilo, v minulém volebním období dolní komora novelu ani nezačala projednávat.
Sněmovna v novele schválila také úpravu volebního výboru, která má lépe zpřístupnit audiovizuální pořady lidem se sluchovým nebo zrakovým postižením. Mimo jiné se posílí kontrolní pravomoc Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nad dodržováním plánů, které budou provozovatelé vysílání zpracovávat spolu s organizacemi zastupujícími sluchově a zrakově handicapované. Dolní komora naopak zamítla pozměňovací návrh Stanislava Berkovce (ANO), který předpokládal odklad povinnosti označování archivních televizních pořadů nevhodných pro děti grafickou značkou po celou dobu jejich trvání.
Centrální evidence psů
Poslanci v pondělí v novele veterinárního zákona odhlasovali, že psi budou registrováni v centrální evidenci, kterou bude provozovat Komora veterinárních lékařů. Veterináři do evidence zanesou identifikační údaje chovatele a jeho zvířat při jejich očipování nebo očkování. Přístup do evidence mají mít nejen veterináři, ale také orgány veřejné moci a částečně i chovatelé.
Veterinární lékaři budou povinni zapsat psa do centrální evidence do sedmi pracovních dní od čipování nebo očkování či přeočkování. Ve stejné lhůtě musí také zapsat změny v informacích o chovateli. Čipovat budou moci také vysoké školy, které připravují budoucí veterináře. Náklady na vznik a provoz evidence bude hradit stát.
Novela, kterou dostane k projednání Senát, řeší také podrobnosti povinného čipování psů a zavádí podle požadavku EU pravidla pro mezinárodní přepravu zvířat. Jejich porušení by mohlo být potrestáno až dvoumilionovou pokutou.
Ochrana proti týrání
Poslanec ANO Josef Kott do novely prosadil, aby se omezení domácích porážek skotu maximálně na tři kusy ročně vztahovalo také na roční a mladší kusy. Nyní se toto omezení vztahuje na hovězí dobytek starší dvanácti měsíců a mladší 72 měsíců, tedy šesti let. Změnu poslanec zdůvodnil nárůstem domácích porážek a s tím spojenou hrozbou prodeje hovězího masa bez prověření jeho bezpečnosti veterináři.
Petr Bendl (ODS) uspěl s doplněním novely o změnu zákona na ochranu zvířat proti týrání, která má vypustit možnost kastrace samců mladší osmi týdnů u skotu, ovcí, koz nebo králíků bez znecitlivění. Bendl také prosadil možnost zkracování ocasu u ovcí, kterou zdůvodňoval prevencí zdravotních komplikací. Nekula se k tomu postavil neutrálně ve shodě se zemědělským výborem.
Přípravky na ochranu rostlin s čárovými kódy
Vládní novela rostlinolékařského zákona, kterou ve středu schválila sněmovna, předpokládá, že přípravky na ochranu rostlin pro profesionální pěstitele se zřejmě budou označovat čárovými kódy s cílem omezit falzifikáty. Zároveň se zjednoduší povolování některých z těchto prostředků. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Česko je ve falšovaných prodejích pesticidů nad evropským průměrem. Falzifikáty dovážené do tuzemska představují podle důvodové zprávy 17,8 procenta z prodejů za 930 milionů korun. V EU jde o 13,8 procenta.
Údaje o pohybech přípravků po republice se budou zaznamenávat do úložiště dat. Nový systém tak umožní jejich sledování v každém článku distribuce. Úložiště bude spravovat ministerstvo zemědělství.
Prodloužení platnosti certifikátu biopotravin
Poslanci odsouhlasili prodloužení platnosti certifikátu biopotravin nebo bioproduktů. Podle novely bude moci platit až 26 měsíců místo nynějších nejvýše patnácti. Změna souvisí podle zdůvodnění s tím, že evropské nařízení prodlužuje lhůtu mezi kontrolami dodržování pravidel ekologické produkce až na dva roky. Nyní se musejí konat každý rok. Předlohu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Podle novely zákona o ekologickém zemědělství se má zároveň zvýšit horní hranice peněžité pokuty za klamání spotřebitele v souvislosti s prodejem výrobků označených tak, že pocházejí z ekologického zemědělství. Hrozit bude až dvoumilionová pokuta, nyní činí horní hranice jeden milion korun.
Na návrh zemědělského výboru vložili poslanci do zákona novou povinnost poskytovatelů přístupu k internetu, kteří budou muset blokovat přístup k webovým stránkám nabízejícím nebezpečné potraviny. Novela na základě nových evropských předpisů uzákoňuje zřízení elektronické databáze, která umožní podnikatelům v ekologickém zemědělství nabízet ekologicky chovaná zvířata. Nyní se registr vztahuje podle českého zákona jen na osivo a na rozmnožovací materiál rostlin.
Zákon má vstoupit v účinnost prvním dnem druhého měsíce po vyhlášení ve sbírce. Jeho hlavním cílem je zavést nová pravidla z evropských směrnic.
Odrůdová pravost a kvalita chmele
Poslanci ve středu také schválili vládní novelu, která má modernizovat evidenci chmelnic. Změny v zákoně mají také přispět k zajištění odrůdové pravosti a kvality chmele. Úprava ověřování chmele a produktů z něj tak bude zakotvena přímo v zákoně, nikoli jen ve vyhlášce. Novelu o ochraně chmele ještě dostane k projednání Senát.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) získá podle předlohy možnost zaměřit se při kontrolách na ověření údajů uvedených v evidenci chmelnic. Ujasnění pravomocí ÚKZÚZ vstupovat na pozemky a produkční plochy chmelnic, kdykoliv je to nutné, vyplynulo podle ministerstva zemědělství z praxe. V minulých letech totiž podle vyjádření resortu někteří producenti zpochybňovali právo vstupu zaměstnanců ústavu na jejich pozemky kvůli zjištění skutečného stavu věci.
V čele rozpočtové rady stane Hampl
Poslanci na středeční schůzi zvolili na návrh vlády do čela Národní rozpočtové rady někdejšího viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla. V čele instituce, která má nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, vystřídá její dosavadní předsedkyni Evu Zamrazilovou. Ta se stala od 1. července viceguvernérkou České národní banky. Hamplovi začne jeho šestiletý předsednický mandát složením slibu do rukou předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09).
Hampl v tajné volbě obdržel 76 ze 130 odevzdaných hlasů. Ke zvolení potřeboval 69 hlasů. Ministerstvo financí v červnu na Twitteru informovalo, že Hampla navrhlo pro jeho profesní schopnosti, manažerské zkušenosti a z důvodu zachování kontinuity vedení rady.
Snížení státních plateb do zdravotnictví
Poslanecké kluby se dohodly na přerušení schůze do středy. Sněmovna tak bude ve schvalování sporného snížení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti nebo nezaměstnané pokračovat až za týden. Poslanci se ke schvalování předlohy nedostali i kvůli změnám v pořadí projednávaných bodů schůze.
Schvalování snížení zdravotních plateb státu v pátek zablokovaly opoziční hnutí ANO a SPD přestávkami pro své kluby. Jejich zástupci se obávají možného snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče, když má systém veřejného zdravotního pojištění přijít o čtrnáct miliard korun. Vládní představitelé takové dopady odmítají.
Novela s úpravami předpokládá snížení státních úhrad do veřejného zdravotního pojištění tak, aby stát odvedl za celý letošek za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Má také zavést automatickou valorizaci těchto plateb od roku 2024. Předloha čelila v dolní komoře mnohahodinovým obstrukcím opozice už v minulých kolech projednávání.
V programu zůstalo také závěrečné kolo projednání předlohy o zákazu některých jednorázových plastových výrobků, jak jej vyžadují předpisy Evropské unie.