Předsedou Pirátů zůstává Ivan Bartoš, první místopředsedkyní Olga Richterová

Nahrávám video
Události: Předsedou Pirátů zůstává Ivan Bartoš, první místopředsedkyní Olga Richterová
Zdroj: ČT24

Ivan Bartoš zůstává v čele Pirátů. Předsednickou funkci obhájil v sobotu na celostátním fóru v Ostravě. Na stejnou pozici kandidovali také poslanec Mikuláš Ferjenčík a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal. Pikal se stal nakonec místopředsedou, zvolen byl také Radek Holomčík a Martin Kučera, jako první místopředsedkyně pokračuje Olga Richterová. Nové vedení by mělo stranu dovést do krajských a následně do sněmovních voleb.

Pro postup do druhého kola musel kandidát získat nadpoloviční většinu hlasů členů strany, kteří se vyjadřovali k jeho přijatelnosti. Bartoše jako přijatelného předsedu označilo 606 z 653 hlasujících, Pikala 376. Ferjenčíka vnímalo jako přijatelného šéfa strany 261 Pirátů. Do volby se zapojilo 63,4 procenta všech členů Pirátů. Kromě hlasujících přímo v Ostravě mohli odevzdat hlas i prostřednictvím internetu.

Do druhého kola postoupili Bartoš s Pikalem, který ale následně vzhledem k velkému rozdílu v podpoře obou kandidátů z volby odstoupil. Předsedou se tak opět stal Ivan Bartoš. 

Po svém zvolení řekl, že Pirátská strana po deseti letech funguje jako plnohodnotná strana v České republice a v Evropě. Uvedl, že Piráti se budou zabývat i vizemi, které na fóru zazněly od jeho volebních konkurentů. „Vzhledem k tomu, že naše politika vzniká na základě demokratického dialogu, tak věci, o nichž hovořili oba dva kandidáti, ať jsou to důležitá témata pro Českou republiku, zejména ekonomického rázu, nebo práce s členy a zapojování do odborných platforem, nejsou tématy, která by volbou zapadla,“ přislíbil.

Domnívá se, že nyní musí Piráti ve sněmovně pokračovat v roli konstruktivní opozice. Po sněmovních volbách v roce 2021 pak chce, aby Piráti byli ve vládě, jak uvedl i v kandidátské řeči.  

Bartoš: Musíme udržet kurz a stát se součástí vlády

Kandidáti na předsedu měli příležitost voliče zaujmout pětiminutovými prezentacemi. Bartoš budoucnost Pirátské strany shrnul ve svém proslovu do čtyř hlavních cílů. Prvním je „udržet kurz“, tedy plnit nadále stranický program ve sněmovně. Za druhý označil neustálé zvyšování kompetence. „Je naším cílem mít kvalitní a kompetentní kandidáty na všech úrovních politiky,“ nepochybuje Bartoš.

Jako důležitou část budoucnosti Pirátů chápe přípravu na volby – krajské, senátní i sněmovní. V krajských volbách by si Bartoš přál alespoň desetinásobný zisk mandátů oproti nynějším devíti krajským zastupitelům. Pro sněmovní volby v roce 2021 má strana podle Bartoše jednoznačný cíl – být součástí vlády. „Jasným cílem je podílet se na exekutivě, budovat svobodnou, vzdělanou, nejen digitálně propojenou společnost, založenou na vzájemné důvěře,“ přeje si Bartoš.

Reakce politických stran: nabídka spolupráce i kritika ambic

„Snahou každé politické strany je vstoupit do vlády, takže by bylo podivné, kdyby se o to Piráti nesnažili, ale rozhodně nejsem v situaci, že bych rýsoval nějaké povolební situace,“ reagoval na pirátské plány předseda ČSSD Jan Hamáček. Ke znovuzvolení Bartošovi pogratulovali i lídři dalších stran.

Například šéf ODS Petr Fiala, který ke gratulaci připojil konkrétní věci, v nichž si s Piráty jeho strana rozumí, například ve snaze o digitalizaci státu.

K blahopřáním se připojil i předseda lidovců Marek Výborný. „Programově si nejsme úplně blízko, nicméně to zásadní, hájit respekt k právnímu státu a demokratickým hodnotám, je našim společným cílem. Těším se na další spolupráci na půdě sněmovny,“ napsal na Twitteru.

Naopak šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik reagoval na Bartošovy plány do budoucna skepticky. „Ambice jsou jedna věc, realita bývá jiná. Touha být ve vládě je u Pirátů hlavní ambicí, pozadu není ani cíl mít sto krajských zastupitelů. Omluvou je snad jejich mládí, či chybějící sebereflexe,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

Gratulaci nepřipojil ani předseda hnutí SPD Tomio Okamura. „Nám je v zásadě jedno, kdo je předseda Pirátů, protože je to rozhádaná netransparentní, proimigrační strana, která navíc ve sněmovně neplní svůj vlastní program,“ domnívá se. 

Ferjenčík: Nemůžeme být montovna, ale mozkovna

Mikuláš Ferjenčík chtěl podle svých slov přitáhnout svou kandidaturou pozornost strany k oblastem zásadním nejen pro Piráty, ale i celou Českou republiku. „Fungování našeho hospodářství, fungování daňového systému, udržitelnost sociálního systému, modernizace školství, záchrana zdravotnictví a především řešení úzce propojených problémů narůstajícího sucha, umírajících lesů, znečištění, ale i budoucnosti energetiky,“ vyjmenoval klíčová témata během kandidátského proslovu. Důraz klade také na podporu a reformu školství.

Vojtěch Pikal, Ivan Bartoš a Mikuláš Ferjenčík při volbě nového vedení
Zdroj: Jaroslava Ožana/ČTK

Silný v kramflecích se podle svých slov cítí především v oblasti ekonomiky, v níž by chtěl stranu připravovat na sněmovní volby. „Aby naše ekonomika obstála ve třetím tisíciletí, nemůžeme být montovna, ale mozkovna,“ nepochybuje Ferjenčík. Konkrétní prostředky k naplnění zmíněných důležitých témat vidí například v legalizaci konopí, jež by přinesla finance pro důchodový systém či modernizaci. Nutné je podle něho také zdanění těžby a pečlivější potírání daňových úniků velkých korporací.   

Vojtěch Pikal: Potřebujeme udržet hodnoty, na nichž jsme vyrostli

Vojtěch Pikal v kandidátském proslovu připomněl své aktivistické začátky, kdy se prý snažil „udělat lidem kolem sebe svět trošku lepší, barevnější“. Zapadá to do hodnot, na nichž je Pirátská strana coby strana pro lidi postavena, míní Pikal.

„Potřebujeme více činorodých lidí, kteří se chtějí zapojit, a aby se potkávali se stejnými hodnotami, na nichž jsme do současné velikosti vyrostli: s transparencí, přehledností, otevřenou diskusí a možností se jednoduše zapojit,“ nepochybuje Pikal. Politika totiž nesmí záviset na pár jednotlivcích, uvedl na závěr své řeči.

Zdravici pronesli Láska a Rakušan

Program otevřela zdravice senátora Václava Lásky. Uvedl, že Klub pro liberální demokracii – SENÁTOR 21, jenž zastupuje, nechce Pirátům konkurovat, ale naopak rád podpoří „ty, kteří to s naší zemí myslí dobře“. „Pouze Piráti jsou zárukou toho, že až jednou vláda Andreje Babiše skončí, nevrátí se do české politiky staré pořádky, které upřímně řečeno byly jen o něco méně zlé a nebezpečné, než jsou pořádky nastolené současnou vládou,“ prohlásil Láska.

Do Ostravy dorazil osobně, další z hostů, předseda hnutí STAN Vít Rakušan promluvil k Pirátům prostřednictvím videonahrávky. I on zdůraznil potřebu pokračující spolupráce. „Chceme moderní, sebevědomou zemi, zakotvenou v evropských strukturách, která nebude ustrašená, kde lidská malost zmizí,“ popsal Rakušan vizi Česka v roce 2050, na níž by se podle něho STAN a Piráti shodli. Politicky příbuzné straně také vzkázal, aby nebrala při diskusích jiný názor jako projev nepřátelství, protože „jsme přirození partneři uprostřed politického spektra“.  

S vedením strany měli zkušenosti všichni tři kandidáti na předsedu

Bartoš řídil stranu mezi říjnem 2009 a červnem 2013, následně krátce mezi zářím 2013 a červnem 2014 a poté od dubna 2016. Jeho pokračování ve funkci bylo dle jeho slov pro stranu nejvýhodnější. „Dokud strana roste a dokud mám pocit, že z pozice předsedy můžu práci odvádět nejlépe a je pro stranu přínosem, tak budu tento post obhajovat,“ uvedl před začátkem fóra. 

Znovuzvolení Bartoše očekávali i politologové. „Je postavou, která je vůdčí, hodně stojí za úspěchem strany. Ta je na vzestupu a v poslední době dosáhla v podstatě jenom úspěchů, takže si nedovedu představit, že by jeho pozice byla ohrožena,“ komentoval situaci před volbou například politolog Milan Znoj z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.  

Také Pikal a Ferjenčík už v minulosti byli ve vedení strany. Prvně jmenovaný zastával mezi lety 2014 a 2017 post prvního místopředsedy, Ferjenčík působil jako místopředseda v letech 2010 až 2014.  

Richterová obhájila post první místopředsedkyně

O posty místopředsedů se ucházelo sedm lidí. První místopředsedkyní Pirátů bude i další dva roky poslankyně Olga Richterová. Znovuzvolený předseda Pirátů Ivan Bartoš po zveřejnění výsledků volby řekl, že Richterová v uplynulých letech odvedla na místopředsednické pozici hodně práce a vyjádřil přesvědčení, že se mu s ní bude dobře spolupracovat i nadále.

Richterovou podpořilo 288 z 564 hlasujících. Za ní skončil se 160 hlasy místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal, který před druhým kolem volby vyzval Piráty, aby hlasovali právě pro Richterovou. Pikal byl nakonec zvolen druhým místopředsedou, třetím nynější místopředseda strany Radek Holomčík. 

První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová
Zdroj: ČT24

Čtveřici doplnil ostravský zastupitel a vedoucí administrativního odboru strany Martin Kučera. Z postupujících z prvního kola volby v boji o místopředsedu neuspěla europoslankyně Markéta Gregorová. V prvním kole neuspěli poslanec Jan Lipavský a náměstkyně ostravského primátora Andrea Hoffmanová. Od kandidatury odstoupil Jan Bednařík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZ demonstrace si beru poučení, říká Pospíšil. Vondráček nabízí referendum proti frustraci

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.
před 42 mminutami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali požár zbrojovky v Pardubicích

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce, demonstraci na pražské Letné a geopolitickou situaci v Hormuzském průlivu. Tématem také byla otázka neshody premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Petra Pavla o tom, kdo pojede reprezentovat Česko na summit NATO. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, autor komiksu Opráski sčeskí historje Jaz, komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol a komička Natálie „Tali“ Schejbalová. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 1 hhodinou

VideoOpravit nebo umístit značku. Železničáři se věnují rizikovým přejezdům

V tuzemsku zůstává přes čtyřicet špatně postavených železničních přejezdů. Problémy na nich můžou mít delší nákladní vozy. Po tragédii v Dolní Lutyni před dvěma lety železničáři zmapovali riziková místa. Našli 53 nevyhovujících. Dosud opravili čtyři; dalších devět mají v plánu. Před zbylými umístili dopravní značky zakazující vjezd některým vozidlům – například v Pečkách na Kolínsku, kde nyní platí zákaz pro soupravy delší než dvanáct metrů. Podle železničářů jde o maximum toho, co mohou udělat. Většinou se prý podobné nehody stávají v místech, kam kamiony zajíždí jen výjimečně.
před 2 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 4 hhodinami

Vláda projedná svůj legislativní plán, probrat by mohla i požár v Pardubicích

Ke svým legislativním plánům na letošní rok se v pondělí vrátí vláda Andreje Babiše (ANO). Před měsícem ministři projednávání dokumentu přerušili, protože premiérovi vadilo, že ho kabinet dostal k projednávání s rozpory mezi jednotlivými připomínkovými místy. Vláda se pravděpodobně bude zabývat i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok, v pátek se kvůli němu sešla i Bezpečnostní rada státu.
před 4 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...