Předsedou Pirátů zůstává Ivan Bartoš, první místopředsedkyní Olga Richterová

Nahrávám video
Události: Předsedou Pirátů zůstává Ivan Bartoš, první místopředsedkyní Olga Richterová
Zdroj: ČT24

Ivan Bartoš zůstává v čele Pirátů. Předsednickou funkci obhájil v sobotu na celostátním fóru v Ostravě. Na stejnou pozici kandidovali také poslanec Mikuláš Ferjenčík a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal. Pikal se stal nakonec místopředsedou, zvolen byl také Radek Holomčík a Martin Kučera, jako první místopředsedkyně pokračuje Olga Richterová. Nové vedení by mělo stranu dovést do krajských a následně do sněmovních voleb.

Pro postup do druhého kola musel kandidát získat nadpoloviční většinu hlasů členů strany, kteří se vyjadřovali k jeho přijatelnosti. Bartoše jako přijatelného předsedu označilo 606 z 653 hlasujících, Pikala 376. Ferjenčíka vnímalo jako přijatelného šéfa strany 261 Pirátů. Do volby se zapojilo 63,4 procenta všech členů Pirátů. Kromě hlasujících přímo v Ostravě mohli odevzdat hlas i prostřednictvím internetu.

Do druhého kola postoupili Bartoš s Pikalem, který ale následně vzhledem k velkému rozdílu v podpoře obou kandidátů z volby odstoupil. Předsedou se tak opět stal Ivan Bartoš. 

Po svém zvolení řekl, že Pirátská strana po deseti letech funguje jako plnohodnotná strana v České republice a v Evropě. Uvedl, že Piráti se budou zabývat i vizemi, které na fóru zazněly od jeho volebních konkurentů. „Vzhledem k tomu, že naše politika vzniká na základě demokratického dialogu, tak věci, o nichž hovořili oba dva kandidáti, ať jsou to důležitá témata pro Českou republiku, zejména ekonomického rázu, nebo práce s členy a zapojování do odborných platforem, nejsou tématy, která by volbou zapadla,“ přislíbil.

Domnívá se, že nyní musí Piráti ve sněmovně pokračovat v roli konstruktivní opozice. Po sněmovních volbách v roce 2021 pak chce, aby Piráti byli ve vládě, jak uvedl i v kandidátské řeči.  

Bartoš: Musíme udržet kurz a stát se součástí vlády

Kandidáti na předsedu měli příležitost voliče zaujmout pětiminutovými prezentacemi. Bartoš budoucnost Pirátské strany shrnul ve svém proslovu do čtyř hlavních cílů. Prvním je „udržet kurz“, tedy plnit nadále stranický program ve sněmovně. Za druhý označil neustálé zvyšování kompetence. „Je naším cílem mít kvalitní a kompetentní kandidáty na všech úrovních politiky,“ nepochybuje Bartoš.

Jako důležitou část budoucnosti Pirátů chápe přípravu na volby – krajské, senátní i sněmovní. V krajských volbách by si Bartoš přál alespoň desetinásobný zisk mandátů oproti nynějším devíti krajským zastupitelům. Pro sněmovní volby v roce 2021 má strana podle Bartoše jednoznačný cíl – být součástí vlády. „Jasným cílem je podílet se na exekutivě, budovat svobodnou, vzdělanou, nejen digitálně propojenou společnost, založenou na vzájemné důvěře,“ přeje si Bartoš.

Reakce politických stran: nabídka spolupráce i kritika ambic

„Snahou každé politické strany je vstoupit do vlády, takže by bylo podivné, kdyby se o to Piráti nesnažili, ale rozhodně nejsem v situaci, že bych rýsoval nějaké povolební situace,“ reagoval na pirátské plány předseda ČSSD Jan Hamáček. Ke znovuzvolení Bartošovi pogratulovali i lídři dalších stran.

Například šéf ODS Petr Fiala, který ke gratulaci připojil konkrétní věci, v nichž si s Piráty jeho strana rozumí, například ve snaze o digitalizaci státu.

K blahopřáním se připojil i předseda lidovců Marek Výborný. „Programově si nejsme úplně blízko, nicméně to zásadní, hájit respekt k právnímu státu a demokratickým hodnotám, je našim společným cílem. Těším se na další spolupráci na půdě sněmovny,“ napsal na Twitteru.

Naopak šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik reagoval na Bartošovy plány do budoucna skepticky. „Ambice jsou jedna věc, realita bývá jiná. Touha být ve vládě je u Pirátů hlavní ambicí, pozadu není ani cíl mít sto krajských zastupitelů. Omluvou je snad jejich mládí, či chybějící sebereflexe,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

Gratulaci nepřipojil ani předseda hnutí SPD Tomio Okamura. „Nám je v zásadě jedno, kdo je předseda Pirátů, protože je to rozhádaná netransparentní, proimigrační strana, která navíc ve sněmovně neplní svůj vlastní program,“ domnívá se. 

Ferjenčík: Nemůžeme být montovna, ale mozkovna

Mikuláš Ferjenčík chtěl podle svých slov přitáhnout svou kandidaturou pozornost strany k oblastem zásadním nejen pro Piráty, ale i celou Českou republiku. „Fungování našeho hospodářství, fungování daňového systému, udržitelnost sociálního systému, modernizace školství, záchrana zdravotnictví a především řešení úzce propojených problémů narůstajícího sucha, umírajících lesů, znečištění, ale i budoucnosti energetiky,“ vyjmenoval klíčová témata během kandidátského proslovu. Důraz klade také na podporu a reformu školství.

Vojtěch Pikal, Ivan Bartoš a Mikuláš Ferjenčík při volbě nového vedení
Zdroj: Jaroslava Ožana/ČTK

Silný v kramflecích se podle svých slov cítí především v oblasti ekonomiky, v níž by chtěl stranu připravovat na sněmovní volby. „Aby naše ekonomika obstála ve třetím tisíciletí, nemůžeme být montovna, ale mozkovna,“ nepochybuje Ferjenčík. Konkrétní prostředky k naplnění zmíněných důležitých témat vidí například v legalizaci konopí, jež by přinesla finance pro důchodový systém či modernizaci. Nutné je podle něho také zdanění těžby a pečlivější potírání daňových úniků velkých korporací.   

Vojtěch Pikal: Potřebujeme udržet hodnoty, na nichž jsme vyrostli

Vojtěch Pikal v kandidátském proslovu připomněl své aktivistické začátky, kdy se prý snažil „udělat lidem kolem sebe svět trošku lepší, barevnější“. Zapadá to do hodnot, na nichž je Pirátská strana coby strana pro lidi postavena, míní Pikal.

„Potřebujeme více činorodých lidí, kteří se chtějí zapojit, a aby se potkávali se stejnými hodnotami, na nichž jsme do současné velikosti vyrostli: s transparencí, přehledností, otevřenou diskusí a možností se jednoduše zapojit,“ nepochybuje Pikal. Politika totiž nesmí záviset na pár jednotlivcích, uvedl na závěr své řeči.

Zdravici pronesli Láska a Rakušan

Program otevřela zdravice senátora Václava Lásky. Uvedl, že Klub pro liberální demokracii – SENÁTOR 21, jenž zastupuje, nechce Pirátům konkurovat, ale naopak rád podpoří „ty, kteří to s naší zemí myslí dobře“. „Pouze Piráti jsou zárukou toho, že až jednou vláda Andreje Babiše skončí, nevrátí se do české politiky staré pořádky, které upřímně řečeno byly jen o něco méně zlé a nebezpečné, než jsou pořádky nastolené současnou vládou,“ prohlásil Láska.

Do Ostravy dorazil osobně, další z hostů, předseda hnutí STAN Vít Rakušan promluvil k Pirátům prostřednictvím videonahrávky. I on zdůraznil potřebu pokračující spolupráce. „Chceme moderní, sebevědomou zemi, zakotvenou v evropských strukturách, která nebude ustrašená, kde lidská malost zmizí,“ popsal Rakušan vizi Česka v roce 2050, na níž by se podle něho STAN a Piráti shodli. Politicky příbuzné straně také vzkázal, aby nebrala při diskusích jiný názor jako projev nepřátelství, protože „jsme přirození partneři uprostřed politického spektra“.  

S vedením strany měli zkušenosti všichni tři kandidáti na předsedu

Bartoš řídil stranu mezi říjnem 2009 a červnem 2013, následně krátce mezi zářím 2013 a červnem 2014 a poté od dubna 2016. Jeho pokračování ve funkci bylo dle jeho slov pro stranu nejvýhodnější. „Dokud strana roste a dokud mám pocit, že z pozice předsedy můžu práci odvádět nejlépe a je pro stranu přínosem, tak budu tento post obhajovat,“ uvedl před začátkem fóra. 

Znovuzvolení Bartoše očekávali i politologové. „Je postavou, která je vůdčí, hodně stojí za úspěchem strany. Ta je na vzestupu a v poslední době dosáhla v podstatě jenom úspěchů, takže si nedovedu představit, že by jeho pozice byla ohrožena,“ komentoval situaci před volbou například politolog Milan Znoj z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.  

Také Pikal a Ferjenčík už v minulosti byli ve vedení strany. Prvně jmenovaný zastával mezi lety 2014 a 2017 post prvního místopředsedy, Ferjenčík působil jako místopředseda v letech 2010 až 2014.  

Richterová obhájila post první místopředsedkyně

O posty místopředsedů se ucházelo sedm lidí. První místopředsedkyní Pirátů bude i další dva roky poslankyně Olga Richterová. Znovuzvolený předseda Pirátů Ivan Bartoš po zveřejnění výsledků volby řekl, že Richterová v uplynulých letech odvedla na místopředsednické pozici hodně práce a vyjádřil přesvědčení, že se mu s ní bude dobře spolupracovat i nadále.

Richterovou podpořilo 288 z 564 hlasujících. Za ní skončil se 160 hlasy místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal, který před druhým kolem volby vyzval Piráty, aby hlasovali právě pro Richterovou. Pikal byl nakonec zvolen druhým místopředsedou, třetím nynější místopředseda strany Radek Holomčík. 

První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová
Zdroj: ČT24

Čtveřici doplnil ostravský zastupitel a vedoucí administrativního odboru strany Martin Kučera. Z postupujících z prvního kola volby v boji o místopředsedu neuspěla europoslankyně Markéta Gregorová. V prvním kole neuspěli poslanec Jan Lipavský a náměstkyně ostravského primátora Andrea Hoffmanová. Od kandidatury odstoupil Jan Bednařík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 5 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 7 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 12 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...