V úterý laboratoře v Česku prokázaly 10 484 nových případů koronaviru, což je zhruba o 1100 méně než před týdnem, a 1975 podezření na reinfekci. Počty nakažených v uplynulých týdnech v mezitýdenním srovnání klesaly, ale za pondělí jich bylo o něco víc. Podle odborníků to může signalizovat nástup nové, menší vlny covidu-19. Počet lidí, kteří od začátku epidemie v zemi zemřeli s potvrzenou nákazou, přesáhl 39 tisíc. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nehrozí, že by z Ukrajiny dorazila do Česka varianta covidu, o které by resort nevěděl. Zároveň vláda oznámila, že nošení respirátorů zůstane od pondělí 14. března povinné jen v hromadné dopravě, zdravotnictví a sociálních službách.
Pozitivních testů na covid v úterý opět ubylo na bezmála dvanáct a půl tisíce
Koronavirus - březen
Dál klesá počet hospitalizovaných. Za týden se snížil o víc než 700, nyní je v nemocnicích 2269 pacientů s covidem. Z nich bylo 153 ve vážném stavu, minulé úterý mělo těžký průběh covidu 213 pacientů. Před měsícem bylo hospitalizovaných okolo čtyř tisíc nakažených, z toho 250 v těžkém stavu. S prokázaným koronavirem zemřelo v Česku 39 032 lidí.
Celorepublikové incidenční číslo kleslo pod 500, nižší bylo naposledy 12. ledna. Před týdnem připadalo na sto tisíc obyvatel za sedm dní 570 nových případů nákazy. Nejvyšší incidence zůstává v Plzeňském kraji, kde činí 651, nejnižší je 354 v Karlovarském kraji.
Oproti předchozímu týdnu ubylo i reinfekcí. Laboratoře zjistily v úterý 1975 podezření na opakovanou nákazu, to je o 240 méně než minulé úterý.
Vláda rozhodla, že nošení respirátorů zůstane od pondělí 14. března povinné jen v hromadné dopravě, zdravotnictví a sociálních službách. Na Twitteru o tom informoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Na ostatních místech se nebude muset nosit žádná ochrana dýchacích cest.
Další vlna covidu?
Česko je podle některých odborníků před další, menší vlnou epidemie koronaviru. Nárůst podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ale nesouvisí s příchodem uprchlíků z Ukrajiny. Z Dánska se podle Státního zdravotního ústavu rozšířila nově zachycená subvarianta omikronu označená BA.2, která je nakažlivější. Podle dat ze sekvenací vzorků tvoří v Česku asi čtvrtinu případů.
Laboratoře v úterý provedly podle dosavadních údajů dohromady přes 36 300 PCR i antigenních testů, oproti stejnému dni předchozího týdne o zhruba devět tisíc méně. Počet testů klesá zhruba od začátku února, ve stejnou dobu začala epidemie zpomalovat. I přes stále relativně vysoké počty nakažených nová dominantní varianta omikron způsobuje zpravidla méně závažný průběh nemoci.
Ještě delší dobu klesá zájem o očkování. Zatímco na začátku roku si denně přišlo pro vakcínu i sto tisíc lidí, v únoru se pohybovaly denní počty očkovaných v nižších desítkách tisíc a v březnu už jen v tisících. Za úterý zdravotníci očkovali přes 3100 zájemců, před týdnem byl počet aplikovaných dávek asi o 800 vyšší. Většina připadá na posilující dávky. Hotové očkování má v Česku víc než 6,85 milionu lidí, posilující dávku dostaly přes čtyři miliony očkovaných.
Stát kvůli příznivému vývoji postupně ruší většinu omezení. Vláda ve středu posoudí návrh ministerstva zdravotnictví, aby od pondělí 14. března zůstaly respirátory povinné jen v hromadné dopravě a zdravotnických či sociálních zařízeních. V současné době jsou kvůli epidemii koronaviru povinné respirátory ve veřejných vnitřních prostorech včetně pracovišť a v hromadné dopravě. Situace je podle Válka pod kontrolou, vyzval ale lidi k očkování a k využívání hrazeného PCR testu při příznacích.
Neznámou variantu covidu z Ukrajiny ministerstvo neočekává
Ministr zdravotnictví ve středu před jednáním vlády řekl, že neexistuje riziko zavlečení neznámé varianty koronaviru z Ukrajiny do Česka. Ministerstvo v úterý na Twitteru uvedlo, že počty pozitivních případů nákazy covidem s příchodem uprchlíků podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nerostou. „Rozhodně je nulové riziko, že by sem z Ukrajiny přišla nějaká mutace, o které bychom nevěděli,“ řekl Válek.
Resort má také hotový scénář pro zbytek roku, který připravil tým Národního institutu pro zvládání pandemie vedený vakcinologem Romanem Chlíbkem. Diskutují o něm nyní například odborníci ze Státního zdravotního ústavu, řekl Válek. „Materiál bude to, podle čeho budeme dál postupovat, má to variantní scénáře,“ dodal.
Po covidu hrozí selhání ledvin
Pacienti po prodělání covidu mají podle nové studie třikrát vyšší riziko, že skončí na dialýze kvůli selhání ledvin. Více hrozí zejména obézním, lidem s vysokým krevním tlakem nebo jinými srdečními problémy, kteří by si i bez prodělání covidu-19 měli nechat ledviny pravidelně kontrolovat. Lékaři po epidemii nevylučují vyšší nápor na své ordinace i dialyzační střediska. Informace ve středu zazněly na tiskové konferenci k Světovému dni ledvin.
„Většina má poškození ledvin v souvislosti s celkově změněným zdravotním stavem. Hlavní roli pravděpodobně hraje dlouhodobé špatné prokrvení ledvin,“ řekl přednosta Kliniky nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Vladimír Tesař. Podle něj ale zatím není jasné, jestli lidí s takovými problémy bude v příštích letech více směřovat i do ordinací nefrologů. U většiny se totiž výrazně zlepší po roce, uvedl.
Výzkumníci v americké studii sledovali více než 90 tisíc lidí, kteří se nakazili koronavirem. Zkoumali riziko akutního poškození ledvin a pokles takzvané glomerulární filtrace, tedy schopnosti ledvin tvořit moč a zbavovat tak tělo škodlivých látek. Riziko akutního poškození podle nich covid-19 zvyšuje o 30 procent a téměř třikrát vyšší je riziko trvalého selhání.
Funkci ledvin mohou nahradit čtyři zdravotnické postupy – hemodialýza v dialyzačním středisku, dva druhy domácí dialýzy nebo transplantace ledvin. Počet pacientů přepočtených na milion byl v Česku v roce 2020 nejnižší za posledních deset let. „Jde zřejmě o kombinaci více faktorů. Těmi hlavními jsou pozvolný pokles incidence nových pacientů léčených náhradou funkce ledvin a současně v roce 2020 zřejmě kvůli covidu-19 skokový nárůst úmrtnosti,“ vysvětlil Tesař.
V roce 2020 zemřela téměř třetina dialyzovaných, kteří se koronavirem nakazili, o rok později – zejména díky možnosti nechat se proti covidu-19 očkovat – se úmrtnost snížila meziročně zhruba na třetinu.
Slovensko i Německo rozvolňují
Slovensko od příštího týdne zruší stávající omezení počtu lidí na hromadných akcích i omezení otevírací doby provozů, rozhodla tamní vláda. K dalšímu uvolnění restrikcí tak přistoupí o téměř dva týdny dříve, než bylo původně plánováno. Používání respirátorů ale zůstane povinné.
Bez omezení kapacity bude nově možné organizovat také sportovní, kulturní a společenské akce. V současnosti se například oslav a večírků může zúčastnit nanejvýše 50 osob, omezení se vztahují také na fitness a wellness centra či aquaparky. Od pondělí odpadne i omezení otevírací doby provozů služeb, které nyní musejí zavřít nejpozději o půlnoci.
Už 20. března přistoupí na další rozvolňování také Německo. Skončí většina omezení. Výjimkou bude například nošení roušek v MHD, nemocnicích nebo pečovatelských domech, které bude platit i nadále. Tamní ministr zdravotnictví Karl Lauterbach řekl, že o příslušné úpravě protiepidemického zákona bude parlament hlasovat v pátek. Rozvolněný režim bude prozatím platit do 23. září, další úprava tak bude záviset na epidemické situaci.
Německo bude nově spoléhat na dva pilíře ochrany. Tím prvním bude právě ponechání roušek ve veřejné dopravě či nemocnicích. Druhým krokem bude vyhlášení ohnisek infekce, kde budou platit zostřená hygienická opatření a kde může být vstup do obchodů, institucí či jiných zařízení omezen jen na očkované, uzdravené, případně testované.
„Ohnisko je takový region, kde je buď vysoká míra šíření infekce, čímž je ohroženo fungování zdravotního systému, nebo kde se vyskytuje nová nebezpečná varianta,“ uvedl Lauterbach. Vyhlášení ohnisek bude v pravomoci zemských sněmů.