Pozitivita testů ve firmách je mezi jedním a dvěma procenty, informoval Blatný

Pozitivita testů ve firmách a podnicích je podle předběžných dat mezi jedním a dvěma procenty. Jde zhruba o stejný výsledek jako v plošném antigenním testování populace, které mohou lidé podstupovat každé tři dny. V pátek to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Zachycených pozitivních případů jsou řádově stovky. Oficiálně je testování pro velké firmy povinné od 3. března, pro střední podniky od 5. března. Celkově se povinnost týká asi tří milionů pracovníků. Podniky nad 250 zaměstnanců měly povinné testování dokončit do pátku.

„Když je proveden samotest, tak jeho pozitivní nález je potřeba nahlásit buď lékaři, se kterým mám smlouvu, praktickému lékaři, nebo hygieně,“ uvedl ministr. Povinnost má podle něj zaměstnanec i zaměstnavatel. Negativní výsledky hlásí jen firmy, které chtějí žádost o příspěvek na testování. Zdravotní pojišťovně musí testy vykázat jednou měsíčně. Potom se počty testů do systémů ministerstva doplní zpětně.

Firma s otestovanými zaměstnanci zároveň nemůže přestat dodržovat opatření, například nošení roušek, zdůraznil Blatný na páteční tiskové konferenci. „Testování je snaha zabránit tomu, aby se nákaza šířila v podnicích. Předejde se tak jejich zavírání,“ dodal. Krajské hygienické stanice podle něj budou ve firmách provádět kontroly. Apeloval také na to, aby lidé s příznaky nechodili do práce, kontaktovali svého praktického lékaře a nechali se otestovat PCR testem.

Počet provedených antigenních testů se zvyšuje kontinuálně od poloviny ledna. Zatímco v půlce ledna průměrný denní počet za týden činil 23 tisíc testů, minulý týden to už bylo přes 63 tisíc. Tento týden denní počty přesahují sto tisíc. Pozitivní antigenní test u člověka s příznaky není třeba potvrzovat PCR testem, u bezpříznakového musí být odběr zopakovaný a potvrzený v laboratoři.

Zátěž na odběrová místa

V poslední době roste zátěž odběrových míst pro veřejnost, kam některé firmy posílají testovat své zaměstnance, což pak snižuje dostupnost volných termínů. Testování zaměstnanců firem nemá směřovat na odběrová místa pro veřejnost, zopakoval Blatný. Doporučuje buď samotest, nebo má firma uzavřít smlouvu s praktickým lékařem. 

Povinné testování dokončily například obchodní řetězce. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) mělo pozitivní antigenní test méně než 0,5 procenta zaměstnanců. „Nejtěžší nebylo to samotné otestování antigennními testy, ale to, že jsme v některých krajích, jako byl třeba Olomoucký, velmi rychle narazili na limity konfirmačních PCR testů. Obecná testovací místa tam jsou zahlcena a zaměstnanci potom čekali třeba tři až čtyři dny než se potvrdilo, jestli jsou skutečně pozitivní nebo ne,“ řekl ČT prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. SOCR apeluje na vládu, aby problém vyřešila.

Dostupnější testy

Podle Prouzy se ale zlepšuje dostupnost testů. „Na druhou stranu cena rozhodně neklesá a v průměru obchody nakupují za 100, 110 korun, těch levnějších testů je velmi málo, takže ta šedesátikorunová úhrada (státní příspěvek na samotest - pozn. red.) rozhodně nestačí,“ podotkl. Pokud by se mělo testovat celý duben nebo do května, je podle něj nutné znovu otevřít debatu o proplácení. Malé firmy si totiž podle něj nemohou dovolit tak dlouho testování hradit. O tom, že povinné testování bude nutné nejméně do konce května, i když se bude epidemická situace zlepšovat, informoval ve čtvrtek ve sněmovně Blatný.

Se sháněním testů nemají problém například ani v Pražské energetice (PRE). Ta podle mluvčího Petra Holubce začala testovat ještě před platným vládním nařízením. „Po třech týdnech testování několika tisícovek zaměstnanců máme jen jednotky záchytů. Ke čtvrtku 11, které potvrdily následné PCR testy,“ vyčíslil.

Minimum pozitivních zatím odhalili i v dalších velkých energetických firmách. V innogy byli testováni všichni zaměstnanci, kteří v tomto týdnu přišli na pracoviště. Z více než 450 byli pozitivní dva, uvedl mluvčí společnosti Martin Chalupský. Už několik měsíců v případě potřeby průběžně testuje zaměstnance metodou PCR petrochemický holding Orlen Unipetrol. Podle mluvčího společnosti Pavla Kaidla je podíl pozitivních testů ve firmě 0,71 procenta.

Třetina potravinářů termín nestihne

Otestovat všechny zaměstnance do termínů, které stanovila vláda, nestihne třetina potravinářských podniků, sdělili zástupci Potravinářské komory ČR. Ta sbírala informace od členů, půjde podle ní spíš o několik neotestovaných lidí. Větší problémy bude mít několik procent podniků, kterým se nepovedlo sehnat testy, dodala mluvčí komory Helena Kavanová. Podle Agrární komory ČR jsou na tom zemědělské podniky podobně. Detailní informace z průzkumu mezi členy budou obě komory zveřejňovat v pondělí. Firmy podle Potravinářské komory ČR počítají s tím, že zaměstnanci bez testu nepřijdou do práce.

Kavanová dodala, že informace jsou za všechny velikostní typy firem. „Nepodařilo se jim včas zajistit testovací sady, vlastního lékaře nemají a v nejbližším testovacím centru není minimálně měsíc volný termín,“ uvedla. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala řeší problémy se zajištěním testů také zhruba třetina podniků.

Problémem je podle Kavanové komunikace s distributory testů, kteří nejsou schopni potvrdit termíny dodávek. „Některé podniky objednávají testovací sady od více dodavatelů v naději, že alespoň některé dorazí včas,“ dodala.

V podnicích nad 250 zaměstnanců budou testy nadále závazné jednou za sedm dní. Všichni zaměstnanci, kteří docházejí do podniku, včetně těch pracujících na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti se musejí testům podrobit. Prokázat se negativním testem musejí před vstupem do firmy i agenturní pracovníci nebo živnostníci. Testování není závazné pro lidi pracující z domova.

Střední firmy s 50 až 249 pracovníky s testováním měly začít 5. března, dokončit ho musejí do pondělí. Ve veřejném sektoru se testování oficiálně spustilo ve středu, úřady a další instituce s 50 a více zaměstnanci musejí všechny otestovat do 17. března. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) chystá povinné testování i pro firmy s méně než 50 pracovníky. Začít by mohlo ve druhé půlce března.

Jaké jsou dosud výsledky ve velkých firmách

Škoda Auto otestovala během týden 29 tisíc zaměstnanců. Výsledkem je 0,66 procenta pozitivních případů. Odběry prošli i ti, kteří už mají kovid za sebou a dokonce i naočkovaní zdravotníci.

„Průběžně testujeme každý den, testujeme antigenními testy. Když se prokáže nemoc, tak testujeme PCR testem, nemocné zaměstnance potom trasujeme,“ řekl člen představenstva automobilky Martin Jahn.

Nahrávám video

Podobné výsledky hlásí z dalších velkých podniků. „Od úterý do čtvrtka v tomto týdnu jsme otestovali 4900 zaměstnanců. Výsledek pozitivních testů je 0,7 procenta,“ řekla mluvčí Liberty Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

U Dopravního podniku města Olomouce v tomto týdnu proběhlo 321 testů. „Pouze tři testy byly pozitivní,“ řekla mluvčí firmy Martina Krčová. 

V Třineckých železárnách se zaměstnanci testovali samotesty přímo uvnitř provozů. Využili k tomu například školící místnosti. „Otestovali jsme v tuto chvíli  6800 zaměstnanců a máme 19 pozitivních záchytů,“ informovala mluvčí Petra Macková Jurásková. 

Povinné a pravidelné testování bude ve firmách trvat podle ministra zdravotnictví minimálně do konce května. Kontrolovat je budou hygienici,  buď osobně, nebo si vyžádají dokumentaci. 

David: Mělo se začít dřív testovat ve firmách

Testování ve firmách mělo být spuštěno dříve, i proto, že se mnozí lidé nakazili právě v zaměstnání, uvedl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr zdravotnictví a současný europoslanec Ivan David (SPD). Akce pak byla spuštěna až v době, kdy epidemie už měla svou dynamiku. Domnívá se navíc, že velké firmy se s požadavkem na testování vypořádají lépe než malé firmy, které na podobné akce nemají dost lidí. 

Místopředseda ČSSD a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda si pak myslí, že i malé firmy v jeho okolí to zvládají dobře, některým pomáhá i místní nemocnice. Uznal, že byla chyba se na to nepřipravit dříve. Dodal také, že během několika týdnů přestane být nedostatek vakcín a začne být nedostatek lidí, kteří budou očkovat. I proto by tomu nyní měla být věnována příprava, například by měla vzniknout další očkovací centra. 

Člen výboru pro zdravotnictví v Poslanecké sněmovně Jiří Mašek (ANO) se na současný vývoj dívá s mírným optimismem a věří, že klesající počet nově nakažených se postupně příznivě projeví i ve snížení počtu hospitalizovaných v nemocnicích. Podle něho se také zvyšuje disciplína lidí. Doplnil, že nyní je první dávkou naočkováno sedm procent populace a jsme teprve na začátku. Bude tedy velký úkol zvládnout do konce srpna naočkovat šest až sedm milionů lidí. K tomu musí být dostatek vakcín a zajištěná logistika.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 13 hhodinami

Evropský pohled