Názvy státních svátků i rozložení významných dnů v roce zůstává, jak bylo. Poslanci při opakovaném projednávání neschválili návrhy na změnu označení svátku 17. listopadu na Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii ani vyhlášení významných dnů v den narození Karla IV. a v Mezinárodní den seniorů. Předlohy vrátil do sněmovny Senát.
Změnu označení 17. listopadu, který je nyní Dnem boje za svobodu a demokracii, se již dříve pokoušeli změnit komunisté. Na počátku března podpořili obdobný návrh poslankyně Heleny Válkové (ANO) a navzdory výhradám pravicové opozice prošlo sněmovnou přejmenování na Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii.
Novelu zákona o státních svátcích ale vrátil poslancům Senát a v dolní komoře se nesešlo 101 poslanců, kteří jsou k přehlasování senátního veta potřeba. Současně poslanci nepřijali ani pozměněnou variantu, kterou navrhli senátoři.
Již při původním projednávání došlo ve sněmovně k ostrému střetu o návrat názvu Mezinárodní den studentstva, který na 17. listopad připadá a jako takový byl slaven před rokem 1989. Podle opozičních poslanců ale komunistický režim den upomínající na zatýkání studentů v roce 1939 zneužíval. Předseda poslaneckého klubu KSČM to odmítl a hovořil o „zapšklosti, zaprděnosti popřevratové české politiky“. Později se sice omluvil za volbu slov, trval však na tom, že byla přesná.
Před opakovaným hlasováním vystoupili především poslanci ODS a TOP 09. „Jsou svátky, které jsou ve své podstatě úctyhodné a historické, nicméně komunistický režim je dramaticky zprofanoval. Není to jen 17. listopad, to je koneckonců i 1. máj a Mezinárodní den žen,“ řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Předkladatelka návrhu Helena Válková označila jeho kritiku názvu Mezinárodní den studentstva za demagogii. „Deklarovaný respekt vůči studentům, kteří položili životy v roce 1939, obsahem svého sdělení popřel,“ uvedla.
Kalendář nepřipomene seniory ani Karla IV.
Kromě 17. listopadu nebude nový dodatek ani u dat 1. října a 14. května. V říjnu měl významný den upomínat na Mezinárodní den seniorů, v květnu potom na narození Karla IV. Původně skupina poslanců navrhla, aby byl významným dnem upomínajícím na dynastii Lucemburků 31. srpen, kdy se vzali Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna, ale to změnili poslanci již při původním projednávání. Senátoři potom přišli s myšlenkou, že by významný den sice připadl na 14. květen, ale ten se stal nejen dnem Karla IV., ale i královny Elišky.
Proti tomu vystoupil poslanec Miroslav Grebeníček (KSČM), který kritizoval královninu politiku. Její ambice spolu s nedostatkem diplomatického talentu ji podle bývalého předsedy komunistů přivedly do izolace. Zpochybnil i její vliv na prince Václava (pozdějšího Karla IV.), protože je král Jan oddělil, když byly dědici trůnu tři roky. To však odmítl poslanec Úsvitu Augustin Karel Andrle Sylor. Podle něj Eliška svého syna osudově ovlivnila a byla mu vzorem a inspirací.
