Praha – Detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu obvinili 15 žen z podpory a propagace neonacistického hnutí Resistance Women Unity (RWU). To je podle policie ženskou odnoží Národního odporu, neformální organizace českých neonacistů. Za podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka hrozí ženám až osm let vězení – všechny jsou stíhané na svobodě.
Policie obvinila 15 žen kvůli podpoře neonacistického hnutí RWU
Všechny ženy jsou ve věku 21–32 let, kriminalisté je viní z toho, že se jako členky hnutí minimálně ve 13 případech podílely na organizaci a uspořádání různých akcí a na zajištění výroby a distribuce materiálů propagujících RWU. Ženy se podle policie podpory hnutí dopouštěly zejména na akcích uspořádaných pro příznivce krajní pravice, pozvánky a další materiály následně zveřejňovaly na internetu.
„RWU ideově navazuje na obdobné ženské organizace hitlerovského Německa do roku 1945 s ideovým podtextem rasové výlučnosti árijských žen,“ vysvětlil mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták. Podle něj stíhání souvisí se zátahem policistů z roku 2009, kdy obvinili 18 pravicových extremistů. Někteří ze stíhaných prý měli i vazby na ultrapravicovou militantní organizaci White Justice.
Reportáž Jakuba Kajtmana (zdroj: ČT24)
Resistance Women Unity je česká ženská organizace založená v létě 2007. Jejím cílem je přispět k posílení opozice vůči systému, který jde podle RWU „cíleně proti dlouhodobému přežití bílých rodin“. Podle svých proklamací chce RWU oslovit ženy v pronárodním hnutí, propaguje „tradiční strukturu rodiny“ a mimo jiné vystupuje proti feminismu. Některé členky RWU se angažovaly také v soudem zakázané extremistické Dělnické straně.
S RWU je spojována i Michaela Dupová, která čelí obvinění z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Dupová se údajně mimo jiné podílela na vytvoření a zprovoznění webu RWU a umisťovala na něj články, které prý propagovaly a šířily nacistické a neonacistické ideje.
RWU patřila v českém prostředí mezi nejznámější a výhradně ženské extremistické skupiny. Počet jejích členek se pohyboval v desítkách. „Šlo o poměrně uzavřenou malou skupinu, v podstatě servisní k té skupině tzv. Národního odporu, která činila spíše takové v uvozovkách pomocné práce,“ vysvětluje odborník na extremismus Jan Charvát. Podle něj už ale skupina prakticky neexistuje a zmizely i její webové stránky.