Praha - Den před svým sjezdem pořádá Česká lékařské komora veřejnou konferenci. V Praze začali odpoledne jednat zástupci lékařů, jejich odborů, nemocnic, ministerstva, krajů a zdravotních pojišťoven o plánovaném rušení nemocnic. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) totiž chce definitivně zrušit asi 6 000 nemocničních lůžek. Podle šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavla Horáka to neznamená, že se některé nemocnice úplně zavřou. Dostanou kontrakt o hrazení péče na rok, za tu dobu by se měly přeměnit.
V Česku funguje 152 nemocnic. Všem ke konci roku vyprší smlouvy se zdravotními pojišťovnami o hrazení péče. Právě prostřednictvím pojišťoven chce ministerstvo zdravotnictví zeštíhlit nemocniční síť zhruba o 6 000 lůžek. S některými zařízeními nemají už novou dohodu uzavírat, u jiných se má upravit třeba nabídka či rozsah péče. Úplně skončit by brzy mělo 12 nemocnic. Dalších 18 by mělo dostat už jen střednědobou smlouvu.
Plán na redukci terčem kritiky ČSSD a svazu pacientů
Lékařská komora, odboráři, některé pacientské organizace i sdružení nemocnic tento záměr kritizují. Podle nich se zhorší dostupnost péče pro nemocné. Podobně se vyjádřil i místopředseda ČSSD a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Podle něj plán pojišťoven na zrušení lůžek je jednostranným diktátem, o kterém se kraje jako zřizovatelé nemocnic dozvěděly až z médií. Zástupci krajů se chtějí přístí týden dohodnout s představiteli nemocnic na společném postupu.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka pak plány označil za „chaotickou redukci sítě zdravotnických zařízení“. Je podle něj důsledkem toho, že vláda odmítala řadu let zvýšit platby za státní pojištěnce a zvýšila výdaje ve zdravotnictví růstem plateb DPH. O tom, jaké kde budou nemocnice, nemohou rozhodovat zdravotní pojišťovny, odpovědnost nese stát a kraje, uvedl. Sociální demokraté v čele krajů prý udělají vše pro to, aby „ubránili všechna zdravotnická zařízení, která poskytují nezbytnou, potřebnou a kvalitní zdravotní péči“. Odbory zdůrazňují i to, že kvůli útlumu celkem tří desítek nemocnic přijdou o práci stovky lidí.
Podle šéfa lékařské komory Milana Kubka se zrušením lůžek peníze ve zdravotnictví neušetří. I když za posledních sedm let ubylo 7 000 nemocničních postelí, podíl výdajů na nemocnice stoupl ze 47 na 52 procent, řekl prezident ČLK. Proti návrhu o utlumování lůžkové péče v mnoha nemocnicích se staví i svaz pacientů. Vyzval nemocnice, aby nové smlouvy s pojišťovnami neuzavíraly.
VZP tvrdí, že se snížení počtu lůžek nedotkne ani pacientů ani péče
Ministerstvo zdravotnictví ale s kritikou nesouhlasí. Podle něj naopak lidé dostanou léčbu v moderně vybavených zařízeních. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) rovněž tvrdí, že se snížení počtu lůžek pacientů nedotkne. Podle šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavla Horáka to neznamená, že se 12 nemocnic úplně zavře. Dostanou kontrakt o hrazení péče na rok. Za tu dobu by se měly přeměnit. Se dvěma zařízeními už je dohoda hotová, dodal Horák. Podle něj budou poskytovat jednodenní péči.
Střednědobou smlouvu dostanou nemocnice na dva až tři roky. Osmnáct těchto zařízení by mělo svou strukturu podle plánu změnit víc. Patří mezi ně třeba brněnská vojenská nemocnice či Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze. Podle šéfa VZP to nemá vést k uzavření, ale případnému sloučení s jiným zařízením.
Smlouvu na pět let bez podmínek mají dvě desítky nemocnic, tedy asi čtrnáct procent. Další stovka by pak měla do pěti let vyřešit situaci s lůžky v některém z oddělení. „Drtivá většina nemocnic má tedy smlouvu na pět let jako dřív,“ uvedl Horák.
K obavám ze zrušení nemocnic, pro něž je navrhována krátkodobá smlouva s útlumem akutní lůžkové péče, uvedl mluvčí VZP Jiří Rod, že jde o deset zařízení v šesti krajích s kapacitou 573 akutních lůžek. „Některá se budou transformovat do režimu jednodenní péče v případě chirurgických oborů či následné lůžkové péče, u některých dojde k transformaci na sociální lůžka,“ sdělil mluvčí.
