Praha – Včera skončila oslava židovského svátku světel chanuka. Letos tento svátek probíhal v době úmrtí prezidenta Václava Havla. Podle ředitele Židovského muzea v Praze Leo Pavláta měl bývalý prezident pro židy i stát Izrael pochopení, účastnil se i řady akcí. Židé oslavili svůj Nový rok už na přelomu září a října – probíhá u nich jako rekapitulace roku předešlého a zpytování svědomí. Podle Pavláta globalizace židovské svátky nijak nenarušila, naopak nové technologie umožnily takové věci jako poslech Tóry on-line či stahování speciálních aplikací na iphony a ipady.
„Letos to byla smutná oslava,“ poznamenal Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze, který má za manželku dceru Ivana Klímy a u svého tchána měl možnost poznat disidentské spisovatele včetně Havla. V říjnu 1994, když se Židovské muzeum osamostatnilo, Václav Havel se inaugurace zúčastnil osobně. „Účastnil se i řady akcí, které jsme pořádali. Byl to člověk, který měl pro nás velké porozumění, a to i pro stát Izrael,“ řekl Pavlát.
Židovské muzeum je nejnavštěvovanějším v zemi. V době komunismu bylo značně zanedbáváno. „Udělali jsme nové stálé expozice, zřídili nové depozitáře či nové vzdělávací a kulturní centrum,“ konstatoval Pavlát. Muzeum je teď nutné podle něj víc otevřít a využít nových technologických možností. „Větší prostor by měla dostat živá kultura,“ dodal spisovatel a novinář. Projekt bude ovšem velmi nákladný a bude nutné pro něj najít podporu.
Židům právě skončila chanuka. Nový rok pro ně není svátkem bujarého veselí. „Židovské svátky se řídí židovským kalendářem, neodpovídá to běhu občanského roku,“ řekl Pavlát. Nový rok je pro židy zpravidla na přelomu září a října. „Je to svátek rekapitulační. Člověk si má uvědomit své činy, vyvodit z nich důsledky a snažit se, aby další rok žil lépe,“ podotkl ředitel Židovského muzea.
Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea:
„Židovská náboženská identita je původní, nejtrvalejší a nebýt jí, tak židovské společenství zcela jistě již dávno zaniklo. Ta identita ale souvisí i s tragédií šoa, je to identita rodinné tradice a promítá se do ní i sounáležitost se státem Izrael. Jde i o identitu kulturní.“
Globalizace podle Pavláta do židovských svátků v náboženském směru nezasáhla. „Svět je ale více otevřený, větší je přístup k informacím, k literatuře, v tomto směru je možné poslouchat výklad Tóry on-line třeba ze Spojených států, existují i různé legrační aplikace do iphonů,“ podotkl Pavlát.
Vztahy mezi křesťany a židy jsou podle Pavláta v Česku vynikající. Problém není ani ve vztazích s muslimy. Nedávno ale podle něj proběhlo jedno vyhrocené kázání Lukáše Aliho Větrovce v mešitě v Brně.
Izrael versus Palestina? Jde o politický problém
Prolínání politiky a náboženství považuje ředitel muzea za zhoubné. Konflikt mezi obyvateli židovského státu a Palestinci považuje přitom právě za politický. „Vnášení náboženského aspektu ho vyhrocuje, a to hlavně na straně odpůrců Izraele,“ podotkl Pavlát.
