Ostrava – Problém znečištění ovzduší na severu Moravy se opět dostává do pozornosti médií. Ostravská radnice totiž odmítla zprávu ředitele Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Radima Šráma, podle kterého jedy v ovduší narušily jeho čtyřem kolegům za pouhé tři týdny DNA. Ostrava požaduje, aby Šrám veřejně přiznal, že jsou výsledky nadsazené. Vědec si ale za výzkumy stojí.
Radim Šrám ve Studiu 6 kategoricky popřel, že by výsledky výzkumu byly nadsazené. Zároveň připomněl, že měření probíhala letos v lednu, kdy panovaly velmi nepříznivé rozptylové podmínky. „Jednalo se o inverzi – koncentrace, které byly v ovzduší např. u benzo(a)pyrenů, byly několikanásobně vyšší než vloni v zimě.“ Zjištěné výsledky prý vědce překvapily, Šrám ale nevidí důvod, aby svou zprávu nějak zmírňoval.
Náměstek ostravského primátora Dalibor Madej je ovšem jiného názoru: „Nepovažuji za šťastné zveřejňování dílčích závěrů, které poděsily veřejnost.“ Náměstek proto žádá Radima Šráma, aby zveřejnil kompletní výsledky svých výzkumů. Ten ovšem upozornil, že výsledky z programu Ostrava už v češtině vyšly v časopise Ochrana ovzduší na konci loňského roku a veřejnost už se na seminářích mohla seznámit i s letošními měřeními, která vyvovala vlnu kontroverze.
Ovzduší v Moravskoslezském kraji patří dlouhodobě k nejhorším v republice. Zvýšené množství znečišťujících látek v ovzduší nemusí přímo vyvolat onemocnění, ale často vede k jeho zhoršení, především pak u nemocí dýchacích cest a srdečně cévních chorob. Odolnost organismu je menší a lidé pak snadněji mohou onemocnět virovou či bakteriální infekcí. Během letošní zimy museli obyvatelé kraje velmi často čelit inverzním situacím a hodnoty polétavého prachu mnohonásobně překračovaly stanovený limit 50 mikrogramů na metr krychlový.
Ovzduším na severu Moravy se už zabývala i vláda. Minulý týden představila ministryně životního prostředí Rut Bízková plán, který má snížit znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji. Ministerstvo chce s Evropskou komisí vyjednat změnu podmínek pro čerpání peněz z operačního programu životní prostředí. Po změně by tak evropské peníze mohli čerpat i menší znečišťovatelé, část by mohla jít i na dopravu. Celkem by mělo do Moravskoslezského kraje přitéct asi 15 miliard korun.
