Praha – Mezinárodní den žen vzešel z oslav boje za rovnoprávnost žen a každoročně připadá na 8. března. Za éry komunismu vyzdvihovaný svátek, po roce 1989 naopak zatracovaný se znovu vrací na výsluní. České organizace za rovnoprávnost postavení mužů a žen upozorňují při příležitosti MDŽ na stále relevantní potřebu o ni usilovat. Že nejde jen o svátek rudých karafiátů, připomněla také Organizace Social Watch, která přišla s aktuálními výpočty indexu genderové spravedlnosti. Česká republika podle nich dosahuje podobné úrovně jako Botswana, Kyrgyzstán nebo Mongolsko. Fórum 50 % uspořádalo dopoledne závod okolo Poslanecké sněmovny, jímž chtělo humornou formou upozornit na nízké zastoupení žen v politice. Závodilo se o místa na kandidátkách, souboj o první místa vyhráli podle očekávání muži; nemuseli například tlačit dětský kočárek nebo nést nákupní tašky jako ženy.
Aktuální čísla Indexu genderové spravedlnosti (Gender Equity Index), který byl pro rok 2012 sestaven pro 154 států, vycházejí z porovnání relativní pozice žen ve vztahu k mužům v oblasti vzdělání (gramotnost a začlenění žen do primárního, sekundárního a terciárního vzdělání), socioekonomického postavení žen ve společnosti (míra ekonomické aktivity žen a rozdíl v příjmech mužů a žen) a jejich podílu na moci a společenském vlivu (míra zastoupení žen v politických orgánech a řídicích pozicích). Česká republika dosahuje hodnoty 73 bodů, což je evropský průměr.
Mezinárodní den žen zůstává i dnes připomínkou stále relevantního boje za rovné společenské postavení žen a mužů i pro Českou ženskou lobby. Ta upozorňuje, že úsporná ekonomická opatření v reakci na ekonomickou krizi vedou k významnému omezování systému sociálního zajištění, což v mnoha ohledech dopadá naléhavěji na ženy. Stále navíc platí, že skupina žen, která může skutečně využít dosažených pozitivních změn v oblasti genderové rovnosti, zůstává minoritou.
Na předních místech kandidátek Ostrý a Nepáral, vzadu Tichá s Plachou
„Výsledek dobře demonstruje, jak jsou ve společnosti nastaveny podmínky pro muže a pro ženy,“ komentoval výsledek závodu o místa na kandidátkách jeden z jeho účastníků, předseda Strany zelených Ondřej Liška. Na údajné znevýhodnění žen chtěly organizátorky z Fóra 50 % upozornit i výběrem pseudonymů závodících. Muže pojmenovaly „Nepáral“, „Ostrý“, „Hrubý“ a „Skopal“, mezi ženami se naopak objevily „Plachá“, „Nekvapilová“ nebo „Tichá“. „Ženy mají zájem o politiku. Mají ale problém se dostat na přední místa kandidátních listin,“ řekla novinářům ředitelka Fóra 50 % Jana Smiggels Kavková. Poukázala na to, že v těchto záležitostech prý často nerozhodují schopnosti a práce, ale kontakty. Kavková se také vyslovila za stanovení kvót pro ženy.
To třeba v moskevských ulicích obracely pozornost k MDŽ zástupy třímající květy v rukou už v předvečer svátku. Jen rozměry kytic se oproti předkrizovým dobám zmenšily do evropských rozměrů. Podle průzkumu střediska Levada hodlá většina Rusů obdarovat své vyvolené květinami, jen šest procent šperky.
MDŽ oslavily i starostky z Ústeckého kraje
V Ústeckém kraji stojí žena v čele každé třetí z více než tří set padesáti radnic. Většina starostek, které se dnes sešly oslavit MDŽ, pochází z menších obcí, primátorku nemá Ústecký kraj ani jednu, zato je tu jediná hejtmanka v České republice. „Lokty mužů jsou samozřejmě ostřejší a při hádkách mnohdy platí, že moudřejší ustoupí,“ přiznává nelichotivou bilanci z politiky náměstek hejtmanky Jana Vaňhové Arno Fišera (ČSSD). A jeho šéfka mu dává za pravdu: „Jsou to velmi nepříjemné tlaky, kterým ženy nechtějí odolávat.“ Mezinárodní den žen má podle političek smysl slavit už pro připomenutí složitého postavení žen, které se pokoušejí skloubit rodinu a kariéru.
Kořeny svátku MDŽ
Mezinárodní den žen (MDŽ) připomíná odvahu amerických švadlen, které 8. března 1908 v New Yorku vyšly do ulic a požadovaly volební právo, lepší pracovní podmínky a zákaz práce dětí. Mnohé za to byly propuštěny ze zaměstnání. Za počátek tohoto svátku se považuje hned několik událostí. První zmínka se objevuje už v roce 1857, kdy ve Spojených státech v březnu stávkovaly ženy pracující v textilních továrnách (takzvané „garment workers“) za zlepšení pracovních podmínek.
