Opencard: Pětice magistrátních úředníků u soudu vinu odmítla

Praha - U pražského městského soudu začalo hlavní líčení s pěti bývalými úředníky pražského magistrátu - ti měli před více než pěti lety uzavřít nevýhodnou smlouvu v kauze Opencard. Hlavní město po nich žádá škodu skoro 70 milionů korun, v případě prokázání viny hrozí dvěma úředníkům až osmiletý trest. Před soudem dnes všichni vinu odmítli.

Soud zkoumá samotné počátky dnes již notoricky známé kauzy. Smlouvu s firmou Haguess podepsal bývalý ředitel odboru informatiky Ivan Seyček a spolu s ním i Jiří Chytil, který byl členem hodnotící komise. Obžaloba úředníky viní z porušování závazných pravidel hospodářského styku a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Soud s nimi se vleče již od minulého jara - žalobkyně tehdy namítla podjatost u soudce Jiřího Říhy, jehož manželka figurovala jako advokátka v související kauze.

Po čtyřech měsících nyní soud v čele s novým předsedou Alexandrem Sotolářem začal nanovo. Obžaloba tvrdí, že inkriminovaní úředníci před sedmi lety zvýhodnili firmu Haguess - ta posléze zakázku také dostala. V případě prokázání viny úředníkům hrozí až osmiletý trest.

Jako první vypovídal Ladislav Kendík, který byl členem hodnotící komise: podle svých slov chybu neudělal - splněno prý bylo hlavní kritérium, tedy že cena zakázky byla zhruba o deset procent nižší než cena předpokládaná. „Já jsem dostal zadání, že má být nabídka do 90 milionů – to tam bylo několikrát zmíněno, že budu hodnotit pouze celkovou cenu. Nebylo mým úkolem hodnotit a řešit nějaké licenční podmínky,“ uvedl Kendík. Jenže do tendru se přihlásil jen jeden zájemce. Na přímý dotaz soudce Kendík odmítl také to, že by zakázka byla firmě „šitá na míru“, jak tvrdí někteří znalci.

Emanuel Fuchs, právní zástupce Ivana Seyčka:

„To, co se vyvíjelo v době, za kterou jsou stíhaní pánové, byla univerzální karta Pražana, o které se předpokládalo, že bude několikanásobně funkčnější, než je současná opencard, a na to byl také stavěn systém. To znamená, nelze srovnávat univerzální kartu Pražana a dnešní opencard, která vznikla z nějakého rozhodnutí v době, kdy nikdo z obžalovaných v podstatě už nebyl ani pracovníkem magistrátu.“

Obžalobu odmítli i další členové komise. „Já když jsem to prvně četl, tak jsem si připadal jako ve špatné hře od Járy Cimrmana. Aspoň z těch důkazů, které jsou, nevidím, co bysme dělali špatně,“ hájil se další z úředníků Čadský. Podotkl, že dnes by při totožných podmínkách postupoval stejně jako v minulosti.    

„Necítím se vinen ve smyslu obžaloby, tedy že bych jakkoli někoho zvýhodňoval a že bych Praze způsobil škodu,“ řekl u soudu Seyček, jehož soud vyslýchal jako posledního. Ohradil se proti tomu, že bylo možné smlouvy sjednat výhodněji, i proti vyčíslené škodě. Domnívá se, že projekt byl na tehdejší dobu příliš „velikášský“.

Zítra bude jednání pokračovat výslechem svědků. Vypovídat by měli například bývalí náměstci pražského primátora Petr Hulinský (ČSSD), Rudolf Blažek (ODS) či Milan Richter (ODS). V říjnu by se měl k soudu dostavit také bývalý primátor Pavel Bém.

Kritika: Obžaloba měla mířit na politiky

Obžaloba se musí potýkat s výtkami protikorupčních organizací, že ve svém snažení měla mířit výše. Podle nich měla pětice úředníků možnost zablokovat zakázku - tím, že tak vědomě či z nedbalosti neučinili, Prahu poškodili. „Orgány činné v trestním řízení se absolutně nezabývají odpovědností vedoucích představitelů magistrátu, kteří schválili onen nevýhodný projekt Opencard,“ podotýká Hana Marvanová z iniciativy Veřejnost proti korupci.

Úředníci z doby, kdy Praze vládl tehdejší primátor Pavel Bém (ODS), byli odpovědní za řádný průběh veřejné zakázky. V letech 2006 a 2007 nicméně podle státního zastupitelství uzavřeli pro Prahu nevýhodné smlouvy. V rozporu se zákonem prý vybrali na projekt servisního kartového centra společnost Haguess, která nesplnila podmínky zadávací dokumentace. Firmě pak přidělili i další veřejné zakázky.

Podle redaktora týdeníku Respekt Jaroslava Spurného je několik důvodů, proč policie obvinila pouze úředníky. Chystaná razie totiž byla o týden odložena a během té doby prý byla skartována řada důležitých materiálů. Navíc jde o starou kauzu, o které se policie dozvěděla až se zpožděním, nemohla proto nasadit ty nejúčinnější zbraně, jako jsou odposlechy, sledování nebo okamžité zabavování materiálů. „Na vyšetřování navíc byly určité tlaky a policisté, kteří kauzu řešili zpočátku, skončili. Ti jsou dodneška přesvědčeni, že kdyby je nechali vyšetřovat, tak budou obvinění i někteří politici,“ uvedl ve Studiu ČT24 Spurný. Ze starého vedení města tak zřejmě nebude obviněn nikdo.

Policie však v souvisejícím případu kvůli Opencard stíhá nové vedení města: desítku současných i bývalých pražských radních včetně exprimátora Bohuslava Svobody (ODS) a jeho nástupce ve funkci Tomáše Hudečka (TOP 09). Viní je z toho, že firmě Haguess svěřili pokračování projektu. Obvinění se však hájí s tím, že neměli jinou možnost. Současný primátor Hudeček několikrát zopakoval, že pokud bude obžalován, odstoupí.

Pražská karta Opencard slouží mimo jiné jako tramvajenka, průkazka do knihovny, držitelé by na ni také měli získat různé slevy. Projekt, který vznikl v době, kdy Prahu vedl Pavel Bém (ODS), vyvolal řadu podezření. Především kvůli pochybnému způsobu přidělování zakázek. V počátcích projektu totiž Praha uzavřela několik nevýhodných smluv, které dodavatelům zaručovaly výsadní postavení. Kritizovaný projekt stál už asi 1,25 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 1 hhodinou

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého „ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 2 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 9 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 10 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 12 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.