Česká armáda by v žádném bezpečnostním problému nesvedla ubránit území republiky bez pomoci koaličních partnerů. Na Žofínském fóru to prohlásil náčelník generálního štábu Aleš Opata, podle kterého k tomu tuzemské vojsko nemá početní ani schopnostní dispozice už od roku 1938. Armádu ve stávající podobě je podle něj potřeba odbyrokratizovat a zrychlit proces armádních tendrů. Stejný zájem deklaroval i ministr obrany Lubomír Metnar.
„Jsem hluboce přesvědčen o tom, že v nestabilním světě je jedinou cestou koaliční jednota a společné úsilí ke zvládání hrozeb,“ konstatoval v souvislosti s členstvím v Severoatlantické alianci nový náčelník generálního štábu. „Je naprosto zcestné si myslet, že Česká republika v jakémkoliv bezpečnostním problému ubrání sama sebe. Na to nemáme velikostí armády ani schopnostmi – a od roku 1938 jsme v podstatě ani nikdy neměli.“
Úkolem pro malou armádu s omezenými zdroji, jako je ta česká, je podle Opaty univerzálnost a víceúčelovost. Jednotky i pořizované zbraňové systémy by se tak měly dát nasadit za rozličných situací či hrozeb. Vrcholný velitel tuzemských vojsk ale zároveň hodlá zachovat pestrost – armáda by se neměla úzce specializovat jedním směrem, ale „mít flexibilně vybavené jednotky od lehkých až po ty těžké“.
Opata: Byrokracii musíme okleštit, armádu připravovat na válku
Za jeden z hlavních problémů považuje zdlouhavé vojenské tendry, přičemž vinu nevidí na straně legislativy, ale byrokracie. „Byrokracii musíme okleštit, připravovat armádu na válku, zabývat se realitou a vrátit se ke zdravému rozumu,“ prohlásil Opata na Žofíně – a velice obdobně mluvil i nový ministr obrany a bývalý šéf vnitra v první Babišově vládě Lubomír Metnar.
„Zaměřím se na transparentní, rychlé a kvalitní zprocesování vyzbrojovacích projektů,“ sdělil ministr a za svůj cíl v čele resortu si vytkl pokračování v nastoleném rozvoji obranného průmyslu, zřízení institutu strategického dodavatele pro českou armádu a podporu inovací a nových technologií.
Opata rovněž zopakoval, že jednou z jeho priorit bude výstavba nových jednotek, mezi nimiž je právě ředitelství kybernetických a informačních operací. „Je to věc, která se průřezově bude týkat všech domén, ve kterých se dnes pohybujeme,“ podotkl. Náčelník generálního štábu řekl, že nárůst kapacit v kybernetické oblasti musí být dynamický.
„Když je postavíme za patnáct let, dostaneme se do situace, kdy se válka povede trochu jiným způsobem,“ poznamenal. Nové velitelství kybernetických sil by proto česká armáda chtěla zřídit od začátku příštího roku. Náčelník generálního štábu je přesvědčen o tom, že velitelství je klíčem k úspěchu při reakci na soudobé a budoucí bezpečnostní hrozby.
Den ozbrojených sil. S předstihem a propůjčením čestných názvů
Žofínskému fóru s předstihem předcházely i oslavy Dne ozbrojených sil, který připadá na tuto sobotu. Na Čestném dvoře Národního památníku na Vítkově si vojáci připomněli své předchůdce i padlé v zahraničních misích.
Metnar a Opata položili u památníku věnec, zároveň byla udělena vyznamenání a propůjčeny čestné názvy. Rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana se tak 26. pluk velení, řízení a průzkumu nově jmenuje po armádním generálu Karlu Janouškovi, který za druhé světové války organizoval československé letecké jednotky v britské RAF. Po generálmajorovi Josefu Buršíkovi, bojovníkovi z východní fronty, získal jméno 72. mechanizovaných prapor z Přáslavic.
Den ozbrojených sil vyhlásil prezident Václav Havel v roce 2002 na památku událostí, které se odehrály 30. června 1918 u východofrancouzského městečka Darney. Tehdy na zdejší pláni nastoupilo na šest tisíc vojáků Československé střelecké brigády, aby před odjezdem jednotky na frontu byl předán bojový prapor 21. československému střeleckému pluku. Celá brigáda poté složila slavnostní přísahu. Oficiálně tak vznikla první československá samostatná jednotka. Ve stejný den také bylo Francií veřejně proklamováno právo na samostatný československý stát.
Na přehlídku československých vojáků přijela před sto lety řada oficiálních hostů - budoucí ministr zahraničí a prezident Edvard Beneš, představitelé Československé národní rady a francouzský prezident Raymond Poincaré. Právě on jménem své země uznal právo Čechů a Slováků na samostatný stát a jednotce předal jako dar od města Paříže červenobílý prapor zhotovený na návrh malíře Františka Kupky. V následujících dnech se českoslovenští vojáci přesunuli na frontu, kde se v září a říjnu 1918 zapojili do těžkých bojů.
Pro nového ministra Metnara byla akce vůbec prvním veřejným vystoupením v roli šéfa obrany. „Den ozbrojených sil České republiky zdůrazňuje hodnotu událostí, k nimž se s pocitem hrdosti i pokory stále hlásíme. Pevně věřím, že společně dokážeme tento historický odkaz udržet i pro budoucí generace a zároveň budeme pokračovat v budování sebevědomé, moderní, dobře vycvičené a spojenci uznávané Armády České republiky,“ řekl.
Opata při projevu k vojákům řekl, že současná armáda se může právem považovat za pokračovatele odkazu svých předchůdců z legií či druhé světové války. Vyzdvihl, že si vojáci vybudovali dobré jméno v rámci NATO a upozornil na nové požadavky kladnené na ozbrojené síly: „Není to jen o technice. Nejdůležitějším předpokladem úspěšného plnění úkolů jsou zejména lidé. Kvalitně připravení a dobře vycvičení profesionálové.“
