Brno - Obyvatelé Evropské unie nemohou v tuzemsku volit - upozornila na to veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Cizinci nemají možnost účastnit se komunálních voleb, ani se nemohou stát členy politických stran, což je v rozporu s evropským právem. Ombudsmanka zároveň kritizuje i současný návrh zákona o soukromém zdravotním pojištění cizinců. Podle ní je naprosto nepřijatelný, protože nahrává soukromým pojišťovnám, když nutí cizince uzavírat komerční zdravotní pojištění.
„Občanům EU dlouhodobě žijícím v České republice je upíráno volební právo, které jim náleží podle Smlouvy o fungování Evropské unie,“ připomenula ochránkyně lidských práv Anna Šabatová, která se obrátila na ministra vnitra s doporučením, aby vládě předložil novelu zákona o volbách. V ideálním případě by tak cizinci mohli k urnám už v rámci podzimních komunálních voleb.
Aby mohli imigranti volit například do Evropského parlamentu, stačí jim být přihlášen k trvalému nebo přechodnému pobytu na minimálně 45 dnů, v případě komunálních voleb ale musí mít cizinci v dané obci trvalý pobyt, který zpravidla získají až po pěti letech. Nerovně nastavené podmínky pro jednotlivé volby chce Anna Šabatová do budoucna sjednotit.
„Ovšem ani občané Evropské unie, kteří v ČR získají povolení k trvalému pobytu, se nemohou stát členy politické strany nebo hnutí,“ upozornila na další diskriminaci ombudsmanka. Členství je totiž výslovně umožněno pouze občanům ČR.
V Česku žilo na konci loňského roku skoro 450 000 cizinců, z toho více než polovina trvale. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) je každý 25. obyvatel ČR cizinec. Nejpočetněji jsou zastoupeni Ukrajinci, Slováci a Vietnamci, kteří tvoří tři pětiny ze všech cizinců v ČR. Nejvíc jich přibývalo v letech 2001 až 2008, nyní počty cizinců stagnují, většina jich přichází ze zemí EU, konkrétně ze Slovenska, Polska a Německa.
Šabatová zároveň kritizovala úpravu zdravotní péče a pojištění pro cizince. „Návrh zákona je špatný – obsahově i legislativně. Nepřináší systémové a koncepční řešení problematiky zdravotního pojištění cizinců, spočívající v jejich zahrnutí do veřejného zdravotního pojištění,“ varovala Šabatová.
Návrh v současné podobě vylučuje většinu cizinců z veřejného zdravotního pojištění. Ti tak musí uzavírat jen komerční pojištění, ačkoliv jde často o imigranty, kteří v tuzemsku dlouhodobě žijí, podnikají, nebo jde o rodinné příslušníky českých občanů. „Pro pojišťovny jsou cizinci vítanou kořistí a pojištění je neúměrně drahé. Navíc některé choroby pojišťovny odmítají pojistit nebo je pojištění tak drahé, že na to lidé nemají,“ podotkla Šabatová.
„V některých evropských státech se čeká na přijetí do všeobecného zdravotního pojištění rok nebo dva,“ připomenul poslanec Jiří Běhounek (nestr. za ČSSD). Jedním z častých případů, který soukromé pojišťovny odmítají proplácet, je například předčasný porod. „Z porodnice pak rodiče odcházejí se statisícovými dluhy, s nimiž se nemají šanci vyrovnat,“ uzavřela Šabatová.
Tuzemské nemocnice loni ošetřily přes 94 tisíc cizinců, nejčastěji šlo o Slováky, Ukrajince, Rusy, Němce a Vietnamce. Poskytly jim zdravotní péči v hodnotě přes 600 milionů korun. Cizinci nejčastěji platili hotově, nebo ze svého zdravotního pojištění. Cizinci aktuálně dluží českým zdravotním pojišťovnám asi 33 milionů korun.
