S ohlášenou snahou ministerstva vnitra zvýšit ochranu měkkých cílů před teroristickými útoky jde ruku v ruce také zaměření na bezpečí ve školách. K měkkým cílům se počítají místa, kde se shlukuje větší množství lidí, ovšem na jejich zabezpečení se až tolik nedbá.
„Troufám si říct, že téměř sto procent škol nemá dobře ošetřenu svoji bezpečnost. Nejedná se o nákup drahé techniky, jedná se o režimově organizační opatření,“ soudí prezident Asociace bezpečná škola Libor Sladký. Obzvláště schází nastavení pravidel v případě mimořádných událostí.
Školám se do změny opatření většinou nechce. Ministerstvo školství se je snaží přesvědčit, že není smyslem novinek školy kritizovat. Pro zájemce vyčlenilo 20 milionů korun v novém dotačním programu.
Důsledné zamykání ‒ klíč k bezpečí
Ke klíčovým zásadám bezpečnosti, na kterou by měly podle nové normy školy dbát, patří zamykání vchodu. Od roku 2014, kdy došlo k útoku ve škole ve Žďáru nad Sázavou, se situace zlepšila. Stále se ale vyskytují častá pochybení, která by mohla útočníkům nahrávat.
Podle Asociace bezpečná škola mezi ně patří nejvíce snadný přístup do školních prostor, možnost úkrytu, nedostatečné osvětlení v určitých místech, nebo třeba nevhodné stavební úpravy. Norma ministerstva vnitra si klade za cíl zlepšit a sjednotit systém ochrany, zatím se to podařilo jen několika školám.
Třeba základní škola v Líbeznicích patří k nemnoha, kde jsou lidé vyškolení na mimořádné situace. V případě ohrožení se ozve siréna a uzamknou se třídy. „Je tady asi deset lidí, kteří mají určité sekce, únikové cesty, bezpečnost, zranění ‒ každý má funkci,“ popisuje školník Lubomír Nešpor.
