Odbory žádají po vládě víc peněz do zdravotnictví, aby se zlepšily pracovní podmínky zdravotníků. V nemocnicích je podle nich už teď nedostatek personálu a varují před dalším úbytkem lékařů i sester. Vyšší růst platů požaduje i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ve zdravotnictví by podle něj měly růst rychleji než ve zbytku veřejného sektoru. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) se ale ve zdravotnictví plýtvá a je nutné ho restrukturalizovat.
„V nemocnicích je zdravotníků stále méně, nakládá se na ně stále víc práce. Lidé zvažují, že by ze zdravotnictví odešli. Mladí nenastupují, protože už v průběhu vysoké školy řada z nich uzavře kontrakt se zahraničními nemocnicemi,“ uvedla šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Podle ní je personál poddimenzovaný ve všech nemocnicích, někde se zavírají oddělení.
Nejhorší je situace v krajských a soukromých zařízeních, která mají nižší úhrady. Odboráři proto přišli s požadavkem, aby pojišťovny poslaly peníze ze svých rezervních fondů do nemocnic a aby šlo i více peněz na podporu nových pracovních míst ve zdravotnictví. „Stále častěji se setkáváme s tím, že sestřičky jdou dělat například do Škodovky. Vydělají si tam srovnatelné peníze, ale mají daleko čistší hlavu,“ poznamenala Žitníková.
Vyšší růst platů ve zdravotnictví proto chce i premiér. Na celostátní poradě odborářů z nemocnic řekl, že jedině tak bude české zdravotnictví konkurenceschopné a sestry a lékaři nebudou odcházet do ciziny. Platy ve zdravotnictví by podle Sobotky měly růst rychleji než v jiných oblastech. Zároveň chce změnit i systém vzdělávání lékařů: „Potřebujeme dostat nové lékaře rychleji do praxe.“
Zdravotnictví chybí reálná data
Němeček k tomu uvedl, že ministerstvo nemá potřebná data: pokud by prý vycházel jen z údajů statistiků, musel by říct, že chybí v celé republice jen pár stovek sester a že lékařů dokonce přibylo, takže vlastně žádný zásadní problém není. „Ale já vím, že to tak není. To je věc, kterou jsme zdědili, že nemáme ani reálná data,“ uvedl.
„Společně s vámi si myslím, že nedostatek personálu je problém. A paradoxně za situace, kdy roste ekonomika, zvyšují se platy v mimozdravotnické sféře, tak pro zdravotnictví to může být horší, protože pobídky zvenčí prostě budou,“ upozornil ministr.
Podle Sobotky proto bude nutné zvýšit odvody státu do zdravotního pojištění za děti, studenty či seniory. „Musíme přesvědčit naše partnery ve vládě, a zatím se nám to nepodařilo, že růst platů ve zdravotnictví by měl být rychlejší. Němci vedou v češtině kampaně a lákají střední zdravotnický personál. Pokud nebudeme schopni konkurovat, máme velký problém,“ upozornil premiér.
Odborům vadí různé odvody zaměstnanců a živnostníků
Odboráři i zaměstnavatelé kritizují výši státních odvodů do zdravotního pojištění i rozdílné odvody zaměstnanců a živnostníků. Minimální záloha u živnostníků činí letos 1797 korun měsíčně. Za takzvané státní pojištěnce dostávají pojišťovny měsíčně méně než polovinu toho, co musí minimálně odvést každý živnostník, v letošním roce je to 845 korun měsíčně.
- Zaměstnanec odvádí 4,5 procenta z hrubé mzdy, zároveň zaměstnavatel ještě posílá zdravotní pojišťovně navrch částku odpovídající devíti procentům zaměstnancovy mzdy. Při průměrné hrubé mzdě kolem 26 tisíc korun tak jde dohromady o tři a půl tisíce korun.
- Minimální záloha u živnostníků činí letos 1797 korun měsíčně, od příštího roku o 26 korun víc. Konečná výše odvodu se pak může zvednout s ohledem na každoroční výkaz příjmů a výdajů. Podnikatel totiž odvádí na zdravotním pojištění 13,5 procenta z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu.
- Stát za děti, studenty či důchodce platí měsíčně méně než polovinu toho, co musí minimálně odvést každý živnostník. Za takzvané státní pojištěnce tak pojišťovny dostávají měsíčně 845 korun, od ledna se odvod zvýší na 870 korun.
- Osoby bez zdanitelných příjmů, které nejsou živnostníky ani zaměstnanci a nic za ně neodvádí ani stát, pak platí nyní 1242 korun měsíčně. Představuje to 13,5 procenta z platné minimální mzdy.
Odbory žádají také srovnání odměňování ve veřejných a soukromých nemocnicích. V privátních zařízeních jsou výdělky nižší, pracovníci v nich vždy přidáno nedostanou. „Všechny nemocnice mají peníze z veřejného zdravotního pojištění. Chceme zavedení platů ve všech nemocnicích,“ uvedla Žitníková. Podle ní se plat sester ve veřejných a soukromých zařízeních liší až o šest tisíc korun.
Němeček uvedl, že se o peníze snaží bojovat. Loni to byla bitva o kompenzaci zrušených poplatků v nemocnicích, letos další bitva o navýšení odvodů státu o 4,2 miliardy korun. Nakonec vláda schválila jen 1,8 miliardy, víc se v koalici prosadit nepodařilo, protože pohled ministerstva financí byl zásadně jiný.
Babiš přislíbil podpořit případnou změnu legislativy o srovnání výdělků. Jinak ale znovu kritizoval ministra zdravotnictví. „Resort má být nákladově restrukturalizován, a nebyl,“ uvedl. Finanční zdroje ve zdravotnictví se podle něj využívají neefektivně: „Není možné řešit navyšování odvodů za státní pojištěnce, když resort nakupuje netransparentně a nemá centrální nákup.“ Dodal, že není schopen „suplovat ministra zdravotnictví“.
