Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje návrh na zřízení institutu dětského ombudsmana. Česká republika je jednou z posledních čtyř evropských zemí, kde ještě nefunguje. Jeho ustavení doporučuje i výbor OSN pro práva dítěte. Podle dřívějšího vyjádření ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera by mohl dětský ombudsman fungovat úplně samostatně, nebo by pracoval pod taktovkou současné ochránkyně veřejných práv Anny Šabatové.
Právě Anna Šabatová v současnosti řeší desítky případů ročně. „Asi nejčastější jsou trápení s tím, že se nějak rozcházejí jejich rodiče,“ upozorňuje na hlavní téma ochrany práv dětí. Původní plány politiků počítaly se zavedením institutu do roku 2017, odborná veřejnost ale stále více tlačí na to, aby vznikl mnohem dřív.
Ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán soudí, že z příkladu dalších států v Evropské unii je patrné, že investice do ochrany dětí se vyplatí. První dětský ombudsman začal fungovat v roce 1981 v Norsku. Dnes existuje téměř ve všech evropských státech.
Instituce by měla dohlížet na ochranu a prosazování práv dětí. Zřízení postu dětského ochránce doporučoval Česku také Výbor OSN pro práva dítěte (UNCRC). Kritizoval i to, že péče o děti je roztříštěná a spadá pod několik ministerstev.
Podle Dienstbierovy představy by se nový dětský ombudsman či ombudsmanka věnovali nejen konkrétním stížnostem, ale připravovali by i návrhy změn zákonů a opatření ve prospěch dětí.
