Praha - Srážek není víc než v minulosti, mění se ale jejich rozložení v průběhu roku. V posledních letech je totiž čím dál méně srážek v zimě a přibývá letních dešťů, což způsobuje časté záplavy. Podle klimatologa a náměstka ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radima Tolasze změny souvisejí s oteplováním planety. Počasí posledních let je prý ale pro střední Evropu normální a lidé si musejí na častější povodně zvyknout.
„Srážkové úhrny v ročním srovnání se nemění. Mění se ale rozložení srážek během roku,“ uvedl Tolasz. Stále více srážek prý spadne během letních měsíců. Letní deště jsou také prudší, kdy za pár dní spadne více vody než dřív. „Průměrná proměnlivost srážek je v létě o 30 až 40 procent vyšší a v zimě zase zhruba o těch 30 procent nižší,“ dodal klimatolog Jan Pretel.
Změny prý souvisejí s globálním oteplováním, kvůli vyšším teplotám se odpařuje víc vody a víc také prší. Zatímco v 80. letech se tak na českém území povodně skoro nevyskytovaly, zhruba od poloviny 90. let se voda rozlévá z koryt téměř každoročně. Krajina totiž podle klimatologů zadržuje méně vody. Roste podíl zastavěných ploch, k rychlejšímu odtoku vody přispívá také rozorávání mezí, umělé narovnávání koryt řek a hlavně přeměna lužních lesů a mokřadů kolem řek v ornou půdu.
Ačkoliv se meteorologové snaží předpovědi neustále zpřesňovat a od letoška ČHMÚ zkvalitnil díky novému superpočítači hlavně předpovědi extrémních jevů, není zatím v jejich silách přesně určit, kde hrozí bouřka nebo dokonce záplavy. Počasí na jeden den dopředu se dá předpovědět s přesností na 93 procent, úspěšnost však výrazně klesá, pokud se v počasí objeví extrémní jevy.
