Šluknov - Města, která se potýkají s vysokou nezaměstnaností, nevyužívají všech nástrojů, jak to změnit, byť dočasně. Při vyhlašování veřejných zakázek totiž mohou požadovat, aby vítěz tendru zaměstnal i nezaměstnané z úřadu práce. Podle odborníků by podobná praxe mohla snížit třeba napětí na Šluknovsku. Tamní radnice ale o takové možnosti nemají tušení nebo nástroj prostě nevyužívají.
Při protiromských demonstracích ve Šluknově, Varnsdorfu a Rumburku často zaznívalo i skandování hesla „Cikáni do práce“. Jenže práci v těchto městech hledají nejen Romové velmi obtížně. Pomoci přitom mohou přímo městské správy, nástroj na to totiž mají. „Deset procent pracovních míst žadatel o veřejnou zakázku vyhradí dlouhodobě nezaměstnaným, což je velmi dobrý nástroj,“ říká ředitel Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček.
Ani jedno ze tří měst na Šluknovsku této možnosti nevyužívá. „V některých případech se může stávat, že je to diskriminace těch soukromých subjektů, kterým se zakázky dávají,“ míní náměstek varnsdorfského starosty Lubomír Samuel. Pro ČT ale přiznal, že o takovém nástroji vlastně dosud nevěděli.
Podle vyjádření antimonopolního úřadu jsou pravidla pro všechny stejná: „Zadavatel může podle § 44 odst. 8 zákona v zadávacích podmínkách uvést též požadavky týkající se zvláštních podmínek na plnění veřejné zakázky, a to zejména v sociální oblasti, v oblasti zaměstnanosti nebo v oblasti životního prostředí.“
Přitom systém se už v některých případech osvědčil třeba v Mostě. Práci tu dostali čtyři muži u firmy, která souhlasila s tím, že zaměstná 10 procent dlouhodobě nezaměstnaných. „Do práce se dostanou místní lidé, což je velmi důležité, a veřejnost si toho všímá, že nejsou závislí na dávkách. Velmi to prospívá atmosféře ve městě,“ dodává Šimáček.
Šluknov, Varnsdorf a Rumburk by ale místo tohoto systému byly raději, kdyby stát podporoval více veřejně prospěšných prací, které procházejí v současné době útlumem. Úřady práce na ně nemají dostatek peněz.
